|
Jednomu je 14 a druhému 16 let. Jeden je z Velké
Ohrady a druhý z Nových Butovic. Oba chodí do škol na třináctce.
Říkejme jim třeba Snoobdog a Tyck. Jména nejsou rozhodující, mohou
jich mít během své sprejerské kariéry několik nebo si držet jedno
jediné jako firemní značku, která stále připomíná ostatním borcům
z „branže”, že jsem tady a něco dokážu. Jejich odměnou je jen respekt
a uznání ostatních sprejerů. Žijí mezi námi v Pra-ze 13, potkáváme
je denně na ulici a stejně jako desítky, možná stovky jim podobných
nosí s sebou fix či sprej. Vytvořili si vlastní svět sprejerů sólistů
i klanů či crew*. Boj proti graffiti znamená boj s pověstným pytlem
blech, který se rozsypal. Čím větší represe a postihy, tím větší
potěšení a dobrodružství jim graffiti přináší. „Je to takový semínko
barbarství mezi těma šedivejma panelákama a oficiálním přeorganizovaným
složitým světem,” říká Snoobdog, jeden ze sprejerů, kteří poskytli
STOPu rozhovor pod podmínkou skryté identity.
|