Žijí mezi námi

Vysvětlení výrazů označených v textu hvězdičkou najdete ve slovníčku za rozhovorem.

Jednomu je 14 a druhému 16 let. Jeden je z Velké Ohrady a druhý z Nových Butovic. Oba chodí do škol na třináctce. Říkejme jim třeba Snoobdog a Tyck. Jména nejsou rozhodující, mohou jich mít během své sprejerské kariéry několik nebo si držet jedno jediné jako firemní značku, která stále připomíná ostatním borcům z „branže”, že jsem tady a něco dokážu. Jejich odměnou je jen respekt a uznání ostatních sprejerů. Žijí mezi námi v Pra-ze 13, potkáváme je denně na ulici a stejně jako desítky, možná stovky jim podobných nosí s sebou fix či sprej. Vytvořili si vlastní svět sprejerů sólistů i klanů či crew*. Boj proti graffiti znamená boj s pověstným pytlem blech, který se rozsypal. Čím větší represe a postihy, tím větší potěšení a dobrodružství jim graffiti přináší. „Je to takový semínko barbarství mezi těma šedivejma panelákama a oficiálním přeorganizovaným složitým světem,” říká Snoobdog, jeden ze sprejerů, kteří poskytli STOPu rozhovor pod podmínkou skryté identity.

Co vás ke graffiti přivedlo?
Tyck: Asi nuda na sídlišti ...
Snoobdog: Podle mě sídliště dovádí člověka k agresivitě, kterou je třeba nějak vybít. Asi to záleží na každym zvlášť. Já jsem nejdřív začal sám a pak jsem se postupně dostal až k lidem, který už jsou na scéně graffiti v Čechách dost vysoko.
Tyck: Chtěl jsem ukázat svý umění a trochu to sídliště oživit. Nejdřív jsem si různý věci načrtával na papír a pak mě kluci ze třídy řekli, abych něco zkusil hodit i na zeď. 

Jak dlouho už se tomu věnujete a pod jakými přezdívkami?
Tyck: Asi dva a půl roku, začal jsem někdy v sedmý třídě. Zatím mám svý druhý jméno.
Snoobdog: Čtyři roky a za tu dobu jsem vystřídal asi 20 jmen.

Co vám sprejerství dává? Jak byste vyjádřili svou grafiťáckou filozofii?
Snoobdog: Je v tom tak trochu pomsta za to, že tu něco chybí nebo tak nějak .... Taky je to jakoby droga. Člověk prostě potřebuje mít ty svoje věci, ty piecy*, a potřebuje jich mít pořád víc, aby byl vidět. Aby ty svoje věci viděl kolem sebe a aby je viděli ostatní. Myslím ostatní v tý naší subkultuře, co si tom myslí normální lidi, to je nám jedno. 
Tyck: Jo, maluju proto, abych ukázal, co umím. Aby to viděli ostatní klany* a tak.

Co všechno děláte? Jaká témata malujete?
Tyck: Nejvíc kreslím svý jméno, obrázky moc neumím. Nebo mě jen tak něco napadne, tak to nakreslím. Nemusí to nic znamenat, může to bejt jen nějakej pocit .... třeba „SĺLA”. Někdy mě mnohem víc fascinuje to provedení, jak je to udělaný, než to, jestli to něco znamená nebo vyjadřuje.
Snoobdog: Já hodně dělám třeba bombing* v ulicích, stříbrný chromy*, rychlovky na baráky, na dodávky, throw-upy*.
Barevný věci se dělají jenom někde, třeba na Palmovce, na Vltavský nebo na Barrandově, tady na třináctce není žádná taková plocha, která by se na to vysloveně hodila. Možná by se měla nějaká postavit nebo vyhradit. Jinak to pak schytávaj baráky. Kdyby se třeba na Velký Ohradě udělal nějakej legál*, tak by možná ubylo hodně chromů* na domech. Určitě by všichni nešli dělat legály*, ale u některejch skupin by se to chytlo.

Někteří sprejeři už se zkoušejí dohodnout s radnicí, aby vyhradila nějaké plochy. Jaká by taková ideální plocha - legál* - měla být? 
Snoobdog: Asi by hlavně musel bejt pro každý sídliště jeden legál*. My z Velký Ohrady nepojedeme malovat do rondelů třeba na Luka nebo na Lužiny, když víme, že nás tam ty místní bandičky přemalujou. Taky není moc bezpečný jet tam jen tak s batůžkem plným barev, za chvilku bych asi dostal přes hubu. Jedině, kdybych byl v nějaký dobrý skupině, tak by nám nic neudělali, protože by věděli, že by pak měli velký problémy. Sám tam určitě nepojedu. Kdybysme měli legál* na Ohradě, tak bysme si tam mohli dělat v klidu.
Tyck: Ideální zeď je co největší, třeba 20-30 metrů nebo aspoň úseky po 10 metrech. Kdyby se třeba zlegalizovaly průchody mezi barákama, to by se nám hodilo. Špatný jsou vroubkovaný zdi s mezerama, na ty nejde moc malovat.
Snoobdog: Legály* ale nic podstatnýho s graffiti neřeší, protože malovat na legály* je pro sprejera moc drahý. Je na to víc času a klidu, tak je potřeba víc barev, je to větší a s podkladovkou a to se prodraží. Normální kluk, kterej nevydělává, má jenom kapesný, tak radši vystřihne rychlovku někde, kde to neni povolený. Na to mu stačí dvě tři barvy. Hlavně když je to „ostrý místo”, který je dobře vidět.

Kolik utratí průměrný sprejer za barvy a fixy?
Snoobdog: Já nejsem asi typickej sprejer, ale jednou jsem to počítal a vyšlo mi, že jsem do toho dal přes deset tisíc za rok. Možná i víc, když má člověk peníze, tak je za ty barvy utratí. Někdy se barvy i kradou, když je možnost a nejsou prachy.
Tyck: My se na to skládáme s klukama v klanu a vyjde nás to každýho tak na osm stovek až tisícovku ročně ....
Snoobdog: To se mi zdá nějak málo ...
Tyck: Známe místa, kde je to levný. Jsou prodejny Barvy a Laky. Ani jim to neni divný, když řeknem, že to máme na motorky.
Snoobdog: No nevim, jedna sprejová barva přijde tak na sto pade a to je hned pryč. Dobrý fixky taky jsou kolem dvou stovek. Buď stříkáte málo, nebo se vás na to skládá hodně. Člověk, kterej vydělává a maluje často, tak utratí klidně pět tisíc za měsíc. To už jsou pak za rok velký prachy. 

Jsou místa, na která sprejeři nemalují? Je něco tabu?
Snoobdog: No jasně, kostely třeba. Myslím, že respektujeme kostely nebo různý památky ....
Asi ne všichni ...
Snoobdog i Tyck: .... jenže to jsou toyové*!!! Ty malujou všude, těm to je jedno. Většinou to ani pořádně neumí. Toy* je třeba začátečník nebo blbeček, kterej maluje a píše na všechno. Ty nám kazí reputaci. Když jede někdo ráno do školy a má fixu, tak čmárá v metru, aby se zviditelnil. To se ale asi stoprocentně nezastaví. Toyové* budou vždycky, ale nebudou mít žádnej respekt. 

Dělí se sprejeři na nějaké kasty, existují vůdcové či uznávané osobnosti?
Snoobdog: Každej může bejt dobrej, když si postupně vypracuje písmo a když je na ulicích vidět hodně jeho věcí. Kdo je dobrej, tak má respekt. Málokdo si pak dovolí přemalovat jeho piecy*. Ty horší si nemůžou tolik dovolovat, protože ty lepší a silnější by je pak zbouchali. Jsou různý skupiny, vlastně takový gangy, mezi kterejma jsou přátelský i nepřátelský vztahy. Pak můžou bejt i různý bojůvky a šarvátky.
Tyck: Kluci z našeho klanu nedávno přetagovali* jiný partě nějakej grafit a jeden kluk to vyžvanil. Ty druhý si pak na ně počkali před školou a zmlátili je. Ještě jim pak musel dát každej stovku na barvy. 
Snoobdog: Crew* si nehlídaj’ svý území, ale spíš svý věci. Když si někdo dovolí něco na lepšího a silnějšího, tak dostane nakládačku nebo musí platit. Nebo dát barvy. 
Jak početné jsou ty crew* nebo klany a gangy?
Snoobdog: Jádro mívá tak kolem pěti lidí, který spolu choděj často třeba na metro nebo jinam. Může bejt crew* se čtyřma lidma, který jsou opravdu dobrý a stihnou udělat hodně pěknejch věcí, ale i gang, kde jich je deset a nedokážou nic. Na každou skupinu se nabalujou pak další lidi, který jen tak fandí a moc nedělaj nebo jenom tak tagujou*. 

Mají členové crew* nějak rozdělené role? Specializuje se někdo na něco?
Snoobdog: V akci ani ne, to se vždycky nějak dohodnou na místě, kdo bude hlídat a kdo stříkat. Spíš může bejt někdo specializovanej na to, že krade ve škole hasičáky na prodej, aby bylo na barvy. Nebo někdo už vydělává, tak může sehnat víc peněz, někdo prodává kradený věci a tak.

Věnují se graffiti i holky? Znáte nějaké?
Snoobdog: Holky píšou taky, ale není jich moc. Jednu znám.
Tyck: Já znám jednu přímo ze třídy, ale nevím přesně, co maluje.

Kolik sprejerů a crew* je podle vašeho odhadu v Praze 13 ?
Snoobdog: Dá se to odhadnout podle počtu tagů* a pieců*. Tady na třináctce působí ze skupin hlavně crew* UZK a GNK. Jezdí sem i různý pražský crew rozšiřovat území a místní zase jezdí jinam. Do Prahy jezdí taky sprejeři z Německa, z Polska i odjinud. V celý republice může bejt tak několik tisíc opravdovejch sprejerů a podstatně víc toyů*, který se to teprve učí, nebo to prostě neumí. 
Tyck: V naší škole bude tak kolem padesáti writerů* a pár začátečníků. My jsme v crew čtyři a děláme hlavně v Butovicích, na Hůrce nebo na Lužinách. Asi třikrát jsme byli psát i v metru, ale zatím jsme tam nestříkali. 

Když po čase vidíte nějakou plochu celou pomalovanou změtí tagů*, nepřijde vám už ošklivá ?
Tyck: Občas jo. Třeba když to někdo neumí nebo udělá nějakej hnusnej grafit, tak to máme sto chutí vzít primalex a přetřít to.
Snoobdog: Lidem to příjde všechno bez rozdílu jako čmáranice, ale kdo se v tom pohybuje už dýl a sám si třeba za ty léta vypracuje písmo, tak to pak dokáže ocenit. Poznám, že někdo teprve začíná a nemá jistou ruku nebo že jinej už má v písmu určitý rysy. Těch dobrejch je ale dost málo. Třeba na Ohradě jsme tak dva, co jsem zatim zahlíd’.

V metru i po zdech jsou poslední dobou vidět napsané adresy internetových stránek sprejerů nebo různých skupin. Je graffiti na internetu hodně rozšířené?
Snoobdog i Tyck: Graffiti se hlásí k hip-hopový muzice a kultuře nebo třeba break dance, vinyly a tak. Vzniklo to někdy v 80.letech. Vycházej různý časáky, v Praze jsou k dostání v několika obchodech, kde prodávaj fixy, kapsáče, spreje, kukly, dýmky na trávu*, desky a takový věci. Je to dobrej obchod, i když někdy dost drahej. Vozí tam, hodně věci z Německa. Česká hip-hop scéna má i svý internetový stránky, no a na nich jsou prezentovaný i graffiti.

Různí podnikatelé občas dají sprejerům vydělat za nastříkání něčeho, na čem se dohodnou, většinou netradiční reklamy. Ředitel jedné stodůlecké základky se nedávno dohodl se sprejery na malbě na zdi u vchodu do školy. Šli byste vy do něčeho takového?
Snoobdog: Možná jo, ale asi bych nekreslil obrázky, to spíš nějaký písmo. Kdyby byly barvy, tak možná i ty obrázky.
Tyck: Já myslim, že bych do toho šel. Nějak bysme se s ředitelem nebo se školníkem dohodli, podle toho, co by tam chtěli namalovat.
Většina lidí však není ke sprejerům tak vstřícná. Stále jste pronásledováni, jsou dokonce města či radnice, které vypisují odměny za dopadení 
sprejerů ...
Snoobdog: ... tak to už bych moh’ bejt milionář, kdybych prásknul všechny ty, co znám. Ale to nikdo neudělá, protože i sprejeři maj’ nějakou svoji čest. Navíc bych to pak měl asi dost těžký. Grafiťáci nejsou sice jako skinheadi, ale některý partičky jsou docela drsný. Nebojim se, že by mě někdo udal nebo chytil kvůli odměně. A když, tak co? Tak bude pokuta, ale jinak na nás zákony nejsou. Chytit sprejera se jen tak někomu nepodaří. 

Existují skutečně sprejeři, kteří malují jen kvůli dobrodružství? Kvůli riziku, že mohou být dopadeni?
Tyck: Někdy je to docela vzrůšo a zábava. Ale my máme radši na malování větší klídek. Už nás pronásledovali nějaký chlapi, tak jsme nechali jednu větší věc rozdělanou. Lepší je chodit na streeta* třeba už kolem šestý ráno a tagovat* po ulicích. Jednou jsme takhle šli z Lužin až do Butovic.
Snoobdog: Když je někdo v partě, tak se moc bát nemusí. Největší nebezpečí je asi v metru, protože pak člověk musí platit, když ho chytnou. Lidi, co se snažej chytit sprejery, tak to můžou občas schytat plynovkou do obličeje. Jsou i takoví drsňáci, co choděj ozbrojený. Pár sprejerů už skončilo v base. Ne za stříkání, ale že někomu něco udělali. Třeba, že někdo kopnul nácka (skinheada) do ledvin nebo tak.

Sprejeři se nemají se skinheady asi moc v lásce?
Snoobdog: Skinheadi jsou moc na pořádek ... To spíš víc sprejerů sympatizuje s anarchistama. Sprejeři jsou taky hodně mezi skejťáky, ale jinak je to dost různý. Není to přesně vymezená skupina.
Jaký je vztah sprejerů ke drogám?
Snoobdog: To záleží na každym. Normální už je asi tráva*. Ta už je braná asi jako pivo. Tvrdý drogy nejsou podle mě moc rozšířený, i když znám lidi tady na Praze 13, který kouřej kokain. Ale nejsou na tom závislý. Jestli jsem něco sám zkoušel? To bych nechal bez komentáře...
Tyck: Já znám ze školy jednoho kluka, kterej má pár záhonků trávy*. Ale tvrdý drogy, to u nás neni. Hodně lidí kouří obyčejný cigarety a kolujou pověsti o lidech, kteří mají kontakty na lidi. Nic určitýho.

Vaši rodiče o tom, co děláte, vědí?
Tyck: S tátou nebydlim, ten to neví. Mámě se to nelíbí a chce, 
abych chodil hlavně na legály* a neměl žádný průšvihy, neničil majetky a tak. Vynadá mi, když třeba přijdu s rukama umaza-
nejma od spreje.

Snoobdog: Naši to vědí a silně s tim nesouhlasí. Taky už to poslední dobou moc nedělám. Někdy mě napadá, jestli má cenu do toho strkat ty peníze a jestli mě to opravdu tolik baví. Většina sprejerů končí nejpozději do dvacítky, jenom ty opravdu zažraný borci pokračujou dál. Pak už dělaj i dobrý umění, ale spíš to bude dost generační záležitost. Naši se taky bojí, aby se mi něco nestalo. Velká Ohrada, hlavně ta půlka, co je blíž k Prokopáku, to je takovej Bronx Prahy 13. Někdy je to večer i přes den dost drsný.

Považujete svoje výtvory a piecy dalších sprejerů za umění?
Snoobdog: Někdy je to umění a někdy vandalství. To je na svědomí každýho zvlášť. Kdo je v tom už hodně zarytej, tak je mu jedno, jestli dělá umění nebo vandalství, prostě to chce dělat. 

Není vám líto těch škod, které působíte a které pak platí třeba i vaši rodiče jako daňoví poplatníci?
Snoobdog: Sprejeři maj’ radost, když můžou někomu takhle ublížit. Když někdo udělá v metru třeba wholetrain*, tak je to takovej bod pro sprejery proti Dopravnímu podniku, jako instituci, kterou to stojí dost peněz. Já bych zase třeba osobně nejradši rozflákal McDonald, protože těch je hodně, to není žádná škoda. Graffiti je jen jeden ze způsobů, jak protestovat proti tomuhle světu.

Vážení čtenáři!
Materiál o graffiti na předchozích stránkách bude jistě pro mnohé
z vás šokující. Snažili jsme se o vyvážený a co nejobjektivnější pohled na problematiku i její aktéry jakého jsme byli schopni z různých úhlů. Jde o pravdivý a podrobný popis situace, nikoliv o její řešení. To patrně nezná zatím nikdo.
Řešením rozhodně není o problému nemluvit a tvářit se, že neexistuje nebo že není tak rozsáhlý jak všude kolem sebe v ulicích Prahy 13 vidíme na vlastní oči. Ano, chtěli jsme i šokovat a vyburcovat diskuse na téma graffiti, na které většina občanů nadává, ale řešení očekávají pouze od úřadů a policie. Obyvatelé západních měst, které graffiti nezasáhlo o nic méně intenzivněji než Prahu, již pochopili, že tyto instituce samy o sobě moc nezmohou. A škody rostou a rostou...
Sprejer není démonická bytost. Denně jich vidíte kolem sebe desítky, učitelé možná stovky. Je to třeba právě vaše dítě, které se jinak chová spořádaně a chodí oblečeno do upravených značkových šatů. Mluvte s ním i o takových problémech, jako jsou graffiti nebo drogy (obojí spolu může a nemusí souviset). Třeba právě těch pár slov mu chybí. Pokud jste dospěli k názoru, že článek ve STOPu může vaši nezkaženou ratolest svést na špatnou cestu, nejspíš ji tím podceňujete a pochybujete i o svých výchovných schopnostech. Od spolužáků a z časopisů typu Bravo už ví dávno mnohem víc...
Teprve až pochopíme, jak uvažují a jednají mladí lidé, kteří se graffiti věnují, budeme na správné cestě k řešení. STOP učinil jen první a nelehký krok.