Třebechovický betlém

K Vánocům patří vždy betlémy. První jesličky u nás byly vystaveny v kostele sv. Klimenta na Starém Městě v Praze roku 1560. První mechanizovaný betlém předvedli jezuité roku 1680. Koncem 18. století se šířily do domácností. Betlémy se vytvářejí ze slámy, vosku, skla, textilií, ale hlavně ze dřeva. Výzdobu tvoří jesličky se svatou rodinou, chlév s volkem a oslíkem, pastýři, Tři králové, ovečky, muzikanti, výjevy ze všedního života, kulisy hradů a hradeb, mlýnů, domků... Za osudem jednoho z nejznámějších betlémů se vydáme.

Sedlák Josef Probošt se narodil v roce 1849. Po smrti otce převzal grunt, oženil se a dobře na něm hospodařil. Kolem roku 1885 se spřátelil se starým řezbářem Josefem Kapuciánem. Proboštovým snem bylo sestavit nejkrásnější a největší betlém na světě. V malém domku si zřídil řezbářskou dílnu a po několika letech bylo dokončeno prvních 150 figurek. Když se Probošt dozvěděl o pohyblivých betlémech, přibral ještě sekerníka Frimla, který měl zkušenosti se sestavováním mlýnských mechanismů. Po mnoha letech nezdarů se podařilo celý betlém "oživit". Roku 1906 Josef Probošt prvně předvedl betlém na výstavě Zemské jednoty řemeslníků v Chrasti u Chrudimi. Získal zlatou medaili a obdiv okolí. Probošt ale často vysedával v hospodě a po čtyřiceti letech práce na betlému roku 1926 umírá.

Protože místo hospodaření věnoval veškerý čas betlému, snesla strádající rodina po jeho smrti zlobu právě na něj. Marně ho chtěla prodat soukromníkům či církvi. Nakonec zůstal v kůlně. Zachránil ho až učitel František Skřivan, který si všiml, že děti během vyučování mají pod lavicemi dřevěné panáčky. Zjistil, že si pro ně chodí do rozpadající se kůlny. Zubožený, znečištěný od drůbeže, napadený červotočem a zčásti rozebraný betlém koupil roku 1934 údajně za 15 000 korun. Za tuto částku se v té době dal koupit domek! Jeho uvedení do původního stavu dalo Skřivanovi velkou práci. Na podvozku s pneumatikami se s ním rozjel po kraji. V roce 1935 jej viděla také Praha ve výstavní síni Myslbeku. Během 2. světové války byl zazděn do části blízkého mlýna.

Velký zájem o něj pak vzbudila v šedesátých letech svou reportáží televize. Vše vyvrcholilo jeho zapůjčením do Československého pavilonu na světovou výstavu EXPO 1967 v kanadském Montrealu. Po celkovém zrestaurování našel trvalé místo v muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem u Hradce Králové. Zde je skutečným klenotem mezi dalšími 160 betlémy z různých materiálů. Proboštův sen se naplnil až mnoho let po jeho smrti...