Stodůlky v období roku 1945 popsal ve svých článcích PhDr. Jiří Jindra v letošním 4. a 5. čísle STOPu.

První řádné volby po válce se konaly 26. 5. 1946. Začalo osidlování pohraničí. Bylo tam třeba zajistit pořádek, využít zemědělskou půdu, statky a továrny po Němcích. Někteří „zlatokopové“ využívali toto období ke svému prospěchu a obohacení. Ze Stodůlek tam odešlo přes 70 rodin, několik z nich se později vrátilo zpět.

Od roku 1939 působil na stodůlecké faře Václav Kuthan. Byl vstřícný, ochotný a dobrý organizátor. Založil pěvecký sbor, on sám výborně zpíval, hrál na několik hudebních nástrojů. Jeho obliba se však nesetkala po roce 1948, kdy se moci ujali komunisté, s pochopením. I on si zapsal do farní kroniky své hodnocení: „... dnes se dostali k moci lidé slaboduší, nemyslící dav ...“ 7. 10. 1949 byl zatčen a obviněn z protistátní činnosti. Pro nedostatek důkazů byl na chvíli propuštěn, ale již následující rok odsouzen k 16 letům žaláře. V roce 1968 se dočkal rehabilitace. O vánočních svátcích roku 1973 zemřel a je pochován v rodných Přibyslavicích u Třebíče. Též jeho nástupce kaplan Holub, který přišel do Stodůlek z Jinonic v roce 1951, byl zakrátko odsouzen pod stejnou záminkou na 18 let vězení.

V roce 1950 se ve Stodůlkách zrušily soukromé živnosti. Byly převedeny do společné Jednoty a komunálních služeb. Založení se dočkalo i Jednotné zemědělské družstvo. Sem se převedly, přes odpor některých rolníků, jejich statky, hospodářské budovy, dobytek a polnosti. Mnozí se s tím nemohli vyrovnat a překotné události posledních let zavinily i jejich smrt. Například ve statku č. 33 se v té době utopila ve studni Božena Kubrová, rozená Fafková.

27. 12. 1960 se na ustavující schůzi místní JZD sloučilo s družstvem v Řeporyjích, Třebonicích a Zadní Kopanině. Bylo vyhověno jejich žádosti a komunistické vedení jim propůjčilo název Rudý říjen.

Zajímavá je informace z novin Průkopník. „Při kontrole kvality mléka JZD Rudý říjen bylo zjištěno v 75 litrech mléka 14 litrů vody! Viník nedostal prémie.“ V říjnu 1965 informoval časopis Svoboda takto: „Každý čekal, že stodůlečtí využijí pěkného počasí ke sklizení cukrovky. Přišlo i mnoho brigádníků, mnohdy i celé rodiny. Řepa však nebyla vyorána. Kde zůstali pracovníci JZD Rudý říjen? I školní děti v týdnu chodily pomáhat na pole. Řepa však nebyla stále vyorána, a tak se zase vracely do školy. Jaký to dávají příklad našim dětem, které chceme získat pro práci v zemědělství?..“

V roce 1959 byl zatčen učitel Miloš Blažek, protože vedl mládež skautským způsobem. Rozsudek zněl: ...4 a půl roku nepodmíněně za využívání turistiky ke křivení mládeže...
Tak, jako v každém období, někteří obyvatelé využili situace a chopili se moci díky svému členství v KSČ. Jiní tam vstoupili z přesvědčení, ostatní trpěli, byli proti, někteří mlčky „splynuli“ s davem...

V roce 1960 bylo ve Stodůlkách 509 důchodců. Jejich průměrný důchod činil 501 Kčs měsíčně. V témže roce bylo po dohodě s církevními úřady vybudováno ve farní budově zdravotní středisko. V roce 1961 byla dokončena elektrifikace poslední části Stodůlek. Fungovalo zde kino, fotbalový klub, osvětová beseda (knihovna, divadelní spolek, akce pro děti), hudební škola a 3 mateřské školy. Od roku 1963 byl vydáván Stodůlecký zpravodaj.

A jaké byly v té době ceny potravin?
1 kg paprik 3,50 Kč, 1 kg švestek 3,50 Kč, 1 kg okurek 1,50 Kč, květák výběrový 3,20 Kč, telecí kýta 1 kg 35 Kč, šunka 1 kg 70 Kč, filé mražené 1 kg 14 Kč, salám měkký 1 kg 30 Kč, uherský salám 1 kg 120 Kč.

21. 3. 1963 se v JZD udusilo 105 prasat. Ošetřovatelka vždy přes noc ohřívala na ráno vodu. Žhavý uhlík vypadl na podlahu a kouř zvířata udusil. Za škodu 100 000 Kčs jí dal soud podmínku na 3 roky.

1. července 1974 byly Stodůlky s 3 600 obyvateli připojeny k Praze, 1. února 1978 začala výstavba obytného souboru Jihozápadní Město. To si vyžádalo demolici více než 60 domů, vč. kácení stovek stromů, likvidace zahrad a rozsáhlé úpravy terénu. Z obce se muselo vystěhovat 244 občanů do náhradních bytů na již postavených sídlištích v Letňanech, Bohnicích a Chodově. Pro mnoho dělníků i starousedlíků sloužil jediný, stále vyprodaný obchod s potravinami. Silnici přes obec využívaly stovky nákladních aut denně. Všude bylo bláto či prach, v zimě neuklizený sníh. Ostatní potíže se nabalovaly. Tak se rodilo Jihozápadní Město, které stojí na bývalých polích, poskytujících stovky let obživu obyvatelům Stodůlek....