Dne 30. listopadu 1930 bylo ve Stodůlkách úředně hlášeno 37 nezaměstnaných místních občanů, za měsíce jich bylo již 1 491. Začaly se rozdělovat žebračenky – týdenní lístky na jídlo v ceně 10 Kč. Obec se rozhodla, že nechá nezaměstnané opravovat cesty za 3,60 Kč na hodinu. Potřebných však bylo mnoho, a proto se museli po týdnu střídat. Ani toto a podobná opatření problém nevyřešila. 18. 9. 1930 byl zamítnut příslušným ministerstvem projekt nové silnice z Košíř přes Stodůlky a Třebonice do Chrášťan. Důvodem byly finance. Také tato stavba měla pomoci nezaměstnaným. Zadluženost obyvatel byla velká, docházelo k nuceným dražbám, co nezničila nezaměstnanost, dokončila zadluženost. Koncem I. světové války měly Stodůlky 160 popisných čísel a 1 100 obyvatel, nyní již 500 čísel a 2 600 obyvatel.
V té době přišel do obce také první opravdový lékař, polský Žid MUDr. Filip Rathauser. Svoji ordinaci otevřel v dnešní ulici Mládí 303. Druhým lékařem byl tehdy mladý MUDr. Václav Sigl. Prvně jmenovaný nesměl za II. světové války vykonávat svou praxi, byl zatčen a zemřel v Terezíně. Do té doby měl lékařskou praxi v celém okolí od roku 1908 pouze MUDr. Kobliha v Řeporyjích. Nemocný člověk tedy musel vyhledat lékaře v Košířích nebo nejbližší nemocnici na Karlově náměstí. Zubař v okolí nebyl žádný. Proto se dříve často využívala pomoc zaříkávaček nemocí, za jejichž služby se platilo moukou či vejci. S bolavými zuby se chodilo k místnímu sedláři Fr. Hořejšímu, který mezi svou prací potřebný úkon udělal. Zub vytrhnul.
Volby do obecního zastupitelstva, konané 29. května 1938, se uskutečnily v neutěšené hospodářské i politické době. V celé Evropě panoval neklid. Probíhala občanská válka ve Španělsku, na východě válka mezi Japonskem a Čínou. V březnu 1938 bylo obsazeno Rakousko a v Československu se stále více projevovaly snahy sudetských Němců o připojení k Německé říši.
Hitler začal i doma pronásledovat členy jím zakázaných stran. Ti odcházeli do emigrantských táborů nebo do rodin, než si vyřídili pasové formality. Několik z nich bylo přechodně ubytováno také ve Stodůlkách. 21. května byla vyhlášena částečná mobilizace a z obce bylo povoláno 50 záložníků.
V červnu a červenci se konal v Praze všesokolský slet. Září bylo ve znamení pohraničních incidentů, bylo také vyhlášeno stanné právo. 21. září bylo Československu dáno ultimátum od západních velmocí, aby vydalo Sudety. O den později byla v Praze velká manifestace, jíž se zúčastnilo i mnoho lidí ze Stodůlek. Odstoupila vláda dr. Hodži, kterou nahradila vláda generála Syrového. 23. září byla večer vyhlášena mobilizace. Z obce odešli všichni muži do 40 let a vzali s sebou většinu koní. Ti pak scházeli při podzimních pracích na polích.
V noci se zatemňovala okna, u obce byla rozmístěna protiletadlová děla, ve škole zřídili ošetřovnu. 26. září měl Hitler v Berlíně projev namířený proti ČSR.
29. září byla sepsána Mnichovská dohoda mezi francouzským předsedou vlády Edouardem Daladierem, italským diktátorem Benitem Mussolinim, britským premiérem Nevillem Chamberlai-nem a Adolfem Hitlerem. Osud Československa byl zpečetěn.
Historie statku č. p. 32 v Kovářově ulici je velmi bohatá. Roku 1574 ho koupil spolu s krčmou, kovárnou a polnostmi Václav Vaňka. Po jeho smrti se vše pomalu rozpadlo. Pustý statek koupil od vrchnosti jeho syn Jan Vaňka. Zaplatil za něj 49 kop, 8 grošů a 4 denáry. Navíc musel ještě odevzdat vždy na sv. Jiřího 2 kopy a 48 grošů. na sv. Mikuláše 1 kopu, 20grošů a 3 slepice. Po jeho smrti statek pod různými majiteli vzkvétal a živořil. 19. května 1819 předal grunt Tomáš Hříbek za 19 800 zlatých Jakubu Havlůjovi. Zde pak hospodařili i potomci rodu. Roku 1909 stavení vyhořelo. Po roce 1950 jej převzalo nově založené JZD. Vše bylo zanedbané a i za jeho působení se pomalu rozpadla kůlna na stroje, stodola i prasečáky. Zahrada zarůstala plevelem a křovím. Protože se jedná o kulturní památku, je dobře, že jej nový majitel zrenovoval.
|