Jako ve všech obcích pražského okolí, tak i ve Stodůlkách se v letech po první světové válce rozvinul čilý stavební ruch. Sociální rozvrstvení obyvatelstva se v poválečné době nápadně změnilo. Obec druhdy s převahou zemědělců a zemědělských a stavebních dělníků se mění v obec s většinou dělnictva a zaměstnanců pražských továren a podniků, kteří se pro drahotu bytů v Praze a na předměstích stěhovali na venkov. Počet zemědělského dělnictva se po racionalizaci značně zmenšil, a tak se periferie velkoměsta i se svými neblahými sociálními jevy šířila až do naší obce. Na peci a v komorách Dezortovy vápenice přespávalo denně až padesát nezaměstnaných, kteří se většinou živili žebrotou. 30. listopadu 1930 bylo ve Stodůlkách úředně hlášeno 37 nezaměstnaných místních občanů. Někteří nezaměstnaní nebyli ani v obecních protokolech z té doby uvedeni jmény. MUDr. Filip Rathauser žádá o udělení lékařské koncese pro obec Stodůlky a nabízí, že bude pro nezaměstnané a jejich rodinné příslušníky ordinovat zdarma. Obecní rada k tomu dává svolení a poskytuje mu 10 metráků uhlí zdarma k vytápění čekárny v ordinaci. Vybral Jakub Truschka
|