Za revoluce byla v naší obci, tak jako i jinde, utvořena z mužů dobrovolníků „Revoluční garda“. Příslušníci této gardy nosili zbraň, konali strážní službu, na rukávě nosili červenou pásku se začátečními písmeny R.G., což si někteří uštěpační lidé předělali na přezdívku „Rabovací garda“. Hodně příčin k tomu zavdali příslušníci této gardy sami, neboť někteří toho využívali a hospodařili pro sebe. Je nutno však se vžít do té doby. Zboží jakéhokoli druhu byl nedostatek. Z rozhlasu jsi slyšel, že každý Němec je nejlepší, když je dva metry pod zemí. Sedm let byl náš národ týrán, olupován a pronásledován jak dravá zvěř, nejlepší jeho synové a dcery ubíjeni v koncentračních táborech a žalářích. Toto všechno zavinilo morální úpadek našeho lidu a ztrátu úcty jednoho člověka k druhému. Někteří příslušníci této gardy konali též pořádkovou službu po revoluci v pohraničních okresech, ale i zde někteří natropili mnoho zla.
|