Stodůlky a Květnová revoluce 1945

Velkým nebezpečím pro široké okolí byla německá posádka v motolských kasárnách čítající na 800 mužů. Motolskou posádku, vyzbrojenou lehkými děly, kulomety, minomety, pancéřovými pěstmi nebylo možné zdolat přímým útokem, bylo ale nezbytné ji alespoň blokovat. Z těchto důvodů bylo zahájeno vyjednávání o neutralizaci.

dokončení článku

Výsledkem vyjednávání byla dohoda, že do příštího dne, t.j. do 6. května do 9. hodiny ranní se Němci zdrží jakékoli akce, na druhé straně kasárna nebudou napadena. Němci však dohodu porušili.

V noci z 5. na 6. května jejich hlídky obsadily důležitá místa nad Motolským údolím. Proti těmto opěrným bodům Němců byly v průběhu 6. května nasazeny 4 čety revolučních bojovníků pod vedením škpt. Maštalíře z vojenského velitelství Košíře. Byly svedeny boje s německými hlídkami. Nejhorší situace byla 6. května odpoledne, kdy Němci vedli silný útok proti středu obranné linie Stodůlky - Vidoule - Podhájí přes vojenské cvičiště (dnes golfové hřiště). Po 17. hodině byl soustředěný útok Němců zastaven. V bojích padlo 8 revolučních bojovníků: Jan Baloun, Jiří Kubíček z Jinonic, Jaroslav Daneš z Prahy II, Josef Sandtner z Prahy XI, A. Kopecký z Košíř, František Franc a dva neznámí bojovníci. Tyto boje připomíná malý pomníček uprostřed golfového hřiště, věnovaný památce zde padlého Jana Balouna. Nebezpečí plynoucí ze silné 800 členné motolské posádky bylo definitivně zlomeno v noci ze 6. na 7. května, kdy byla německá posádka obležena vlasovci, kteří donutili 7. května ve 4 hodiny Němce kapitulovat.

Druhým místem těžkých bojů byl Bílý Beránek, hájecký dvůr a předpolí ke Stodůlkám. Boje u Bílého Beránka měly za následek 18 padlých - 7 na německé straně, 11 na české (5 vlasovců, 6 Čechů). Boje u Bílého Beránka se rozhořely 6. května u barikády na silnici od Bílé Hory před křižovatkou s plzeňskou silnicí. Němci po přivolání posil z ruzyňských kasáren tlačili revoluční bojovníky ke dvoru v Hájích a dále do předpolí ke Stodůlkám. Do bojů u hájeckého dvora vyslal velitel stodůlecké obrany ppor. Stanislav Plot kulometné družstvo vedené desátníkem Václavem Velebilem ze Stodůlek a tvořené dalšími stodůleckými občany: Dundrem, Oktávcem, Procházkou, Pechrem a četnickým strážmistrem Lifkou. U dvora bylo toto družstvo málem zaskočeno Němci. Díky osobní odvaze Dundra a Lifky, kteří provedli kulometný výpad, byl pokus Němců zmařen. Družstvo pak s ostatními bojovníky ustoupilo k Vidoulím. V bojích v Hájích u kaple nalezení sv. Kříže padl Josef Hlušička, který se jen před několika málo dny tajně vrátil z totálního nasazení v říši. Těžce raněn tu byl František Kellner, který svým zraněním podlehl.

Boje od hájeckého dvora se potom přesunuly do předpolí Stodůlek. Obránci Stodůlek zaujali obranné postavení za zdí stodůleckého hřbitova. Střílelo se již u samé obce. Velitel Stanislav Plot volal do Řeporyj o pomoc. V nejkritičtější chvíli vyřešili těžkou situaci 6. května v odpoledních hodinách vlasovci, kteří přišli Stodůlkám na pomoc od Řeporyj. Nápor Němců byl odražen, museli ustoupit až ke karlovarské silnici na Bílé Hoře. Vlasovci umístili pod stodůleckým hřbitovem děla a ihned zahájili ostřelování ruzyňského letiště a německých pozic na Strahově. V noci z 6. na 7. května donutili Němce v motolských kasárnách kapitulovat.

Zásluhy vlasovců v bojích o Prahu (nehledě na pohnutky jejich velení) jsou nesporné. Dá se říci, že zásah vlasovců zachránil jihozápadní sektor Prahy a okolí před osudem Pankráce, Krče, Lahovic, Barrandova, kde oddíly SS vraždily do posledních chvil civilní obyvatelstvo.

Jiná situace nastala v noci ze 7. na 8. května. Tehdy došlo k ukončení bojové činnosti vlasovců a k jejich ústupu na západ, když zachytili zprávy o překročení Krušných hor Rudou armádou. To už se ale bojová situace v Praze měnila, byla zahájena jednání o kapitulaci německé armády (Wehrmacht) v Praze a jejím odchodu z Prahy na západ. Oddíly SS dohodu neuznávaly a dále pokračovaly v těžkých bojích. Ty se ale odehrávaly mimo oblast Stodůlek a okolí. Příznaky konce bojů a konce války bylo cítit již v noci z 8. na 9. května. Od druhé hodiny ranní bylo slyšet vzdálené hučení, jako by jelo velké množství těžkých nákladních aut za sebou. Když hučení neustávalo, ale naopak sílilo, bylo na dotaz četnické stanice sděleno z Dubé u Mělníka, že po silnici od České Lípy na Prahu projela městem velká kolona ruských tanků. Ve 4 hodiny ráno byly první ruské tanky na okrajích Prahy a od Horoměřic, Suchdola, Roztok, Chaber, Letňan pronikaly do vnitřní Prahy. K 8. hodině ranní byly ve středu města, boje končily, bylo po válce.
Ve Stodůlkách se objevil první ruský tank v 11 hodin dopoledne, kdy se konal společný vojenský pohřeb všech padlých v naší obci (církevní obřad provedl duchovní správce obce farář Václav Kuthan). Obcí projížděly další tanky RA ve směru na Řeporyje, Slivenec, V. Chuchli a k Radotínu, kde se ještě ozývalo hřmění děl.

PhDr.Jiří Jindra

Literatura:
Kronika Františka Vlasáka – díl I. str. 261 – 277; Květnové povstání v Praze 5
(v roce 1984 vydal OV ČSPB Praha 5, 1984);
MUDr. Jakub Hřebačka – Zpráva o práci ošetřovny ČK ve Stodůlkách – Vidoulích
ze dne 26. 8. 1945.