Nyní
se nacházíme uprostřed postní doby. Kde se ale půst vzal a co znamená?
Postní období existovala v různých náboženstvích od nepaměti
a byla vyjádřením vztahu k Bohu. Náš předvelikonoční půst je zaměřen
jako bezprostřední příprava na křest, který se uděluje o velikonoční
vigilii (noční slavnosti). Půst tedy není samolibé trápení člověka
hladem, půst není ani dieta z důvodu zlepšení postavy či snížení
nadváhy. Odřeknutím si stravy se stává post teprve smyslem. Pravý
smysl postu je směr k Bohu a k bližním, směřuje ke svobodě člověka,
tj. směřuje i ke změně vlastního života k lepšímu. Teologicky
řečeno, půst směřuje k obrácení od zlého k dobrému, a to jak v rovině
duchovní, tak fyzické, protože člověk je jednota těla, duše i ducha.
Velikonoční doba v nás vyvolává různé asociace, především
lidi napadají vajíčka, zajíček, kuřátko, zelená tráva; ale nic z
toho nevyjadřuje podstatu Velikonoc. Tyto věci jsou jen symboly
pro mnohem závažnější událost. Nejde totiž o svátky jara, jak se
nám někdy snaží vnutit neinformovaný tisk, stejně jako o Vánocích
nejde o slunovrat. Velikonoce jsou slavností Velké noci, ve které
si připomínáme vzkříšení Krista. To znamená vítězství života nad
smrtí. Proto provází Velikonoce tolik symbolů nového, probouzejícího
se života, a jsou zasazeny do tohoto ročního období. Vlastně stejně
jako Vánoce využívají období, jež vyjadřuje smysl svátku. Velikonoce
by tedy rozhodně měly být pro každého z nás přehodnocením vlastního
života. Zamyšlením se, jaký je jeho smysl, kam směřuje, co je dobře,
co životu v globálním pohledu slouží a co mu ubližuje. Kristovo
velikonoční poselství je jednoduché: Smrt nad tebou, člověče, nebude
vládnout navěky a ani provinění (hřích) v tvém životě nemusí mít
konečné slovo, protože Bůh dokáže odpustit. Je však třeba, abys
to s Bohem opravdově probral a uznal, že si sám nepomůžeš a že pomoc
potřebuješ.
Přeji všem smysluplné prožití slavnosti Vzkříšení
i doby přípravy na ni.
|