Od počátku roku vstoupil v platnost nový školský zákon, který přinesl některé novinky a v něčem i návrat k prvkům minulosti. Na malém prostoru není možné probrat všechny aspekty zákona, ale k těm nejaktuálnějším, zejména k otázce státních maturit či blížících se přijímaček na střední školy, přinášíme rozhovor s poslancem Petrem Bratským, členem sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.

Jsou školy v Praze 13 připraveny zvládnout všechny změny vyplývající z nového zákona?
Určitě ano. Školy na třináctce si udržují vysokou úroveň, včetně operativního reagování na nové trendy a legislativní změny. Mnohé školy a jejich ředitelé se navíc podíleli na diskusi provázející proces přijímání zákona. Jak mě ujistil zástupce starosty Karel Mozr, který má školství na starosti a s řediteli se nedávno sešel, naše školy jsou připraveny dobře. Nový školský zákon navíc nepřináší žádnou zásadní revoluci a v mnohém zůstal i za nadějnými očekáváními, které do něj vkládali zastánci hlubších změn směřujících k modernizaci školství.
Školský zákon byl přijat jen těsnou většinou, jak jste hlasoval vy?
Hlasoval jsem proti takové podobě zákona, kterou nakonec prosadila vládní koalice nejtěsnějším možným poměrem hlasů. Panuje shoda v tom, že nový školský zákon byl potřeba, ale to, co nakonec vzniklo, nás v některých ohledech vrací do socialistického školství. Senát sice se svými pozměňovacími návrhy zákon sněmovně vrátil, pak byl opakovaně těsně schválen v nepatrně vylepšené podobě, ale celkový výsledek i způsob jeho přijetí už nyní budí řadu nesouhlasných reakcí. Podobně jako u dalších zákonů šitých horkou jehlou to v brzké době asi vyvolá nutnost novelizace a oprav zákona. V tuto chvíli však musím demokraticky respektovat řešení přijaté většinovým hlasováním, jakkoli bylo těsné.
Co novému zákonu konkrétně vytýkáte?
Asi nemám tolik prostoru, abych mohl vyjmenovat všechny detaily. Jedním z hlavních nedostatků zákona je však jeho celkově zastaralá koncepce a to, že se žákům a studentům za pochodu mění podmínky studia. Čím více se ve spěchu mění podmínky a pravidla hry, za kterých či kvůli kterým si konkrétní studium zvolili, tím větší pak panuje nejistota a pochybnosti o jeho úspěšnosti a významu. Příkladem jsou tzv. rámcové vzdělávací programy, které zatím ministerstvo školství nemá pro jednotlivé maturitní předměty vypracované, ač zákon již platí a počítá s jejich existencí. Studenti se tak zatím musí připravovat postaru a až později se dozví, co bude vlastně přesně předmětem jejich zkoušky. Budou mít na přípravu méně času. Dohodou širšího politického spektra, respektováním více připomínek odborníků a vytvořením většího časového prostoru pro přípravu i počátek platnosti tak důležitého zákona se mohlo docílit větší kvality a delší životnosti této normy, než je jedno volební období.
Žáky posledních ročníků základních škol ani jejich rodiče asi nepotěšila možnost podat od letošního roku přihlášku v prvním kole pouze na jednu střední školu.
Ano, to je jedna z věcí, kterými se vracíme k socialismu. Nový zákon také uzavírá možnost hlásit se na víceletá gymnázia i z vyšších ročníků ZŠ, než odpovídá příslušnému nástupnímu ročníku gymnázia. Někdo tato opatření vítá s tím, že prý budou přijímačky spravedlivější, ale spíš bych řekl, že jde opět o nahnání dětí do jedné řady a běda, kdo bude „přečuhovat“, ať už kterýmkoli směrem. Přitvrzování regulace a vymýšlení stále nových a komplikovanějších podmínek a omezení však naše školství od hlavních světových trendů vzdělávání spíše vzdaluje, než abychom se jim blížili. A to přitom máme zatím v mezinárodním srovnání za poslední léta docela dobrou pověst.
Jaké jsou alternativy k tomuto systému přijímaček?
Ve většině evropských zemí zkoušky tak, jak je známe u nás, vůbec nemají. Dávají přednost tomu, aby každý dostal šanci. Aby byl přijat na základě minimálních požadavků a ukázal nikoliv během jedné jediné nutně zkreslené zkoušky, ale zpravidla v delším úseku prvního pololetí či celého ročníku, co v něm opravdu je. Ujasnil si i sám vnitřně, jestli zvolená škola je pro něj i ta pravá. Zda na studium má nebo nemá, podobně jako na vysokých školách nebo jako to fungovalo i u nás ještě za první republiky. Současné pojetí zákona vyhrocuje situaci a děti i rodiče vnímají přijímací zkoušky na střední školu jako osudové rozhodnutí, někdo by možná řekl spíš „osudné“. Teď nebo nikdy! Stres! Tlak! Ale takhle to není třeba brát. Mladý člověk má ve věku 14-15 let málokdy jasnou představu, kam by chtěl svůj život směřovat, nedokáže často ani reálně zhodnotit své znalosti a dovednosti. Někteří rodiče navíc promítají do dítěte své ambice a už je vidí jako lékaře či právníka, zatímco si nevšimnou, že má třeba skvělé vlohy k úplně jinému oboru, ve kterém může být prospěšné společnosti a zároveň šťastně naplnit svůj život prací, která jej i baví.
Hodně diskutovanou otázkou jsou již zmíněné státní maturity, jak to s nimi bude?
Maturita podle nového školského zákona se bude týkat jako prvních už těch studentů, kteří teď v září 2004 nastoupili do 1. ročníků čtyřletých gymnázií a budou maturovat ve školním roce 2007/2008. Nová maturita bude mít dvě části. V té společné pro všechny školy budou studenti skládat zkoušku z češtiny, cizího jazyka a volitelného předmětu. Původně uvažovaná povinná zkouška z matematiky, která byla postrachem mnohých žáků i rodičů, nakonec neprošla díky pozměňovacím návrhům senátu. Ve druhé, profilové části maturity, si každá škola bude moci zvolit tři předměty, které odpovídají jejímu zaměření a ty pak budou pro studenty povinné. Nepovinně bude pak moci student maturovat ještě z dalších až čtyř předmětů či oborů, bude-li mít zájem o rozšíření svého uplatnění.

Úplné znění nového školského zákona (č. 561/2004 Sb.) naleznete kromě Sbírky zákonů i na internetových stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy http://www.msmt.cz pod odkazy Dokumenty/Zákony.
V průběhu ledna již by zde měla být k dispozici i definitivní znění vyhlášek vztahujících se k přijímání studentů na střední školy či závěru studia, které byly v době uzávěrky tohoto čísla STOPu ještě v přípravě. Znění školského zákona a informace o průběhu jeho schvalování je možné získat také na webových stránkách Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR
http://www.psp.cz v kapitole Dokumenty/Sněmovní tisky pod číslem tisku 602.