Modelka ze třináctky

Gábina Vránová v září oslavila osmnáctiny. Usměvavá blondýnka třetím rokem studuje obor management obchodu a služeb na Střední technické škole v Radlicích. Nejde jí matematika, ale baví ji dějepis a výpočetní technika. Ráda jezdí na kolečkových bruslích, plave, chodí na diskotéku. Jako malá byla dost stydlivá, ale odmalička ráda chodila v máminých lodičkách s korálemi před zrcadlem. První obrázky nafotila v patnácti, od té doby je modelem více méně pravidelně. Rodiče ji v tom od začátku podporovali. V Praze 13 bydlí od čtyř let. Se známou herečkou stejného jména není nijak spřízněná, ale každý se jí na to ptá.

Gábina se jako jediná dívka z Prahy 13 přihlásila do soutěže Top Model o nejfotogeničtější dívku a postoupila mezi dvanáct finalistek celopražského kola. Rozhovor nám poskytla jen pár dní před finále.
Jak se najednou stane z normální holky modelka?
Vždycky jsem byla nejvyšší a nejhubenější ze třídy. Jednou mě na ulici zastavila pracovnice agentury, dala mi vizitku, a tak jsem začala s focením.
Proč jste se přihlásila na soutěž Top Model?
Loni jsem byla na Miss Praha, zkoušela jsem i další soutěže. Ve STOPu jsem viděla inzerát, tak jsem se přihlásila na casting a postoupila. Docela mi to dodalo sebevědomí.
Pokud se umístíte, chtěla byste dělat modeling profesionálně?
Já teď hlavně preferuji školu, je docela náročná. Ale jestli se po maturitě nedostanu na vysokou, tak bych to zkusila. Líbilo by se mi studovat psychologii, ale nechci předbíhat…
Myslíte, že modeling je těžké povolání?
Je to hlavně hodně časově náročné. Na castingu se čeká a často z toho nic není. Trvá dlouho, než člověk vůbec dostane zakázku. Se školou se to skloubí těžko, protože castingy jsou od rána. Stát se vyhledávanou topmodelkou, které stále volají a nabízejí práci, to je opravdu těžké. Takových je málo, ale já takové ambice ani nemám.
Dá to hodně práce být krásná, usmívat se na lidi, být „happy“?
Vůbec ne. Já se ráda usmívám (smích).
Jaké máte pocity před finále?
Jsem docela nervózní. Bude to jako klasická miss – promenáda v plavkách, spodním prádle, módní přehlídka a volná disciplína, té se bojím nejvíc. Vybrala jsem si břišní tanec.
Je rivalita mezi modelkami skutečně tak velká?
Rivalita existuje, ale není tak viditelná. Za zády si občas šuškají – ta přibrala, ta nemá hezké vlasy – ale do očí vám to neřeknou. Ale na tomhle castingu byly holky velmi přátelské a se všemi se bavily.
Myslíte, že vstup do světa modelingu může člověka hodně změnit?
Když se člověk dostane hodně vysoko a do zahraničí, tak asi ano, to je jiný svět. Dostala jsem třeba nabídku do Japonska, ale bylo by to na několik měsíců a nemoh-la jsem odejít ze školy. Ale jinak počítám s tím, že později vyjedu – v Praze se moc nefotí. Ale věřím, že mě to nezmění.
Nebojíte se, že když budete hodně úspěšná, ztratíte kamarády? Že třeba kamarádky budou závidět?
Závistivé kamarádky nejsou žádné kamarádky. Já mám náhodou kamarádek docela hodně.
Co rodina, partnerství? Nelepí se na modelky jenom hejskové, kteří to nemyslí vážně?
Zkoušejí to. Ti bohatší, kteří si myslí, že si vás koupí hezkým autem, zvou na večeři. Já mám ale přítele a umím je slušně odpálkovat. Ale na rodinu a děti ještě mám dost času.
Jak by měl vypadat váš životní partner?
Měl by být tolerantní, hodný, milý a vysoký. Jako ten můj současný.

Gábina sice nakonec celopražské kolo nevyhrála, ale není zklamaná, protože to chtěla hlavně zkusit. Přejeme jí hodně úspěchů a aby jí stálý úsměv vydržel.

A ještě upozornění pro mladé dívky, které by chtěly být modelkami – rozhodně nikam samy nechoďte s mužem, který vám bude na ulici nabízet možnost fotografování, a řekněte o tom rodičům. Před falešným fotografem, který vůbec nemá dobré úmysly, varovala i policie.

Ptal se Samuel Truschka
foto: autor a archiv G. Vránové