| Poprvé
byl Den stromů slaven v roce 1872 ve Spojených státech, kdy bylo
navrženo vyhlášení Národního dne stromů s cílem vyzdvihnout důležitost
stromů při zvyšování kvality životního prostředí. U nás se slaví
od roku 1906, a to 20. října. Při této příležitosti uspořádal Odbor
životního prostředí Úřadu městské části Praha 13 nejen ekologické
zábavné odpoledne v Centrálním parku, ale odstartoval i vysazování
vzrostlých stromů v areálech našich základních škol. Do projektu
se zatím zapojilo 5 škol, které si vybraly: ZŠ Mohylová – višeň
pilovitou (sakura); FZŠ Trávníčkova – lyriovník tulipánokvětý; ZVŠ
a PŠ Lužiny – javor dlanitolistý; ZŠ Kuncova – lípu velkolistou
a FZŠ Mezi Školami – jinan dvojlaločný (ginkgo). Sázení těchto stromů,
do kterého se aktivně zapojili i žáci, se v každé škole stalo malou
slavností.
Sázení jinanu dvojlaločného se zúčastnili také poslanec Parlamentu
ČR a předseda Klubu přátel Gingko Petr Bratský a RNDr. Jan Plesník,
CSc., náměstek ředitele pro mezinárodní spolupráci Agentury ochrany
přírody a krajiny ČR.
„Klub přátel stromu Ginkgo byl vyhlášen v červnu 2003 při slavnosti
pojmenování nové ulice Jaroslava Foglara,“ řekl Petr Bratský. „Jeho
cílem je dále šířit povědomí o tomto legendárním stromu, který v
našich končinách proslavil právě Jaroslav Foglar – Jestřáb.
Členem klubu se může stát každý, kdo někde vysadí nový strom Ginkgo
a dá o tom vědět na e-mail petr@bratsky.cz“.
„Jinan dvojlaločný (ginkgo biloba) je dřevina mimořádného vývojového
významu, protože je to jediný žijící příslušník skupiny, která měla
svůj vrchol ve druhohorách, to znamená v době, kdy tady žili dinosauři,“
řekl, doktor Plesník. „Ginkgo je v současnosti nejrozšířenější v
Číně, kde má obrovský kulturní význam z toho důvodu, že je díky
své dlouholetosti (může se dožít až 500 let) považován za symbol
stáří a navíc je využíván v tradiční čínské medicíně. To, že dnes
právě tento strom vysazujeme v těsné blízkosti školy, považuji za
určité mementum, výzvu a připomenutí, že tento strom dokázal přežít
desítky miliónů let. Dnes už se ví, především na základě amerických
výzkumů, že tento druh může být citlivější na globální oteplování.
Nabízí se tedy otázka, zda dokážeme uchránit zdravé životní prostředí
nejen pro tento strom, ale také pro lidi.“
Eva Černá |