Kalendářní rok 2004 se pomalu chýlí ke konci a k tomu vždy patří ohlédnutí za uplynulým obdobím. A tím obdobím je nejen ten letošní rok. Volby do zastupitelstev obcí proběhly v České republice v listopadu 2002 a 2. prosince byla zvolena současná Rada městské části v čele se starostou Bc. Davidem Vodrážkou, která tedy v současné době dosáhla „poločasu“ volebního období. Na pocity z tohoto neoficiálního mezníku jsme se starosty zeptali právě ve chvíli, kdy se připravoval na listopadovou besedu s občany.

Máte za sebou další rok, jak byste ho hodnotil?
Hodnotit by měl spíš někdo jiný... Já jsem samozřejmě spokojen s tím, co se podařilo, na druhou stranu bych ale mnoho věcí chtěl dělat rychleji, nemám rád, když se něco táhne. Většinou je to ale vždy otázka peněz a legislativy. Hodnotit ale mohou spíše jednotliví lidé, kteří tady žijí.
Jak vnímáte „poločas“ volebního období. Co za ty dva roky považujete za největší splněný úkol?
Neměl jsem přesně naplánováno deset velkých úkolů nebo sto malých. Velice těžko mohu ze svého pohledu vypíchnout jednu konkrétní nejdůležitější věc. Každý občan, který tu žije, má svůj úhel pohledu na to, co je zrovna důležité. Například to, že se podařilo odvézt deponii na Velké Ohradě, přes-tože mnozí lidé ji nevnímali, považuji za poměrně husarský kousek – protože ta halda byla zátěží pro životní prostředí a skutečně obsahovala nebezpečný odpad. Pro někoho jiného může být větším úspěchem půdní vestavbu ve škole Mládí, kde se zvýšil počet učeben a celkově se zlepšila kvalita budovy školy.
Podařilo se nám zastřešit zimní stadion, dostavět radnici, přestěhovat úřad, snížit počet pracovníků a rozšířit úřední hodiny. Možná už lidé zapomněli, že byly jenom dva úřední dny v týdnu – dnes máme čtyři. Loni dokončená radnice, která byla samozřejmě z větší části postavena již za mého předchůdce Petra Bratského, je i v rámci Prahy poměrně unikátní a neobyčejnou budovou. Ale rád bych zdůraznil, že samozřejmě taková není proto, aby se tu dobře sedělo starostovi, ale aby byla příjemná jak pro klienty, kteří si sem přijdou vyřídit své záležitosti, tak i pro pracovníky, vykonávající stále rozsáhlejší a složitější agendy, které na obecní úřady přenáší stát. Prostředí, ve kterém pracují, se samozřejmě také odráží na kvalitě jejich práce. Pro zajímavost mohu uvést, že naše pracovnice za rok například ověří přes 50 000 kopií a téměř 23 000 podpisů nebo že měsíčně vyplatí klientům 11 miliónů v dávkách státní sociální podpory. A to jsou jen příklady z široké agendy našeho úřadu.
Po zvolení starostou jste říkal, že vašimi prioritami bude bezpečnost, doprava, životní prostředí a další rozvoj městské části. Změnily se od té doby nějak?
Už na začátku mi bylo jasné, že jednou z důležitých věcí zde bude otázka bezpečnosti. Vytýčil jsem si za cíl přispět k tomu, aby se dostalo co nejvíce policistů i strážníků do ulic. U městských srážníků se to celkem podařilo, za dobu mého působení se u nás počet strážníků ve výkonu služby zvýšil zhruba o dvacet. Za velký úspěch považuji, že v naší městské části je nově umístěna jednotka Policie České republiky, zhruba v počtu sto třiceti mužů. Budou mít sídlo v objektu v Lýskově ulici, který jsme pro městskou a státní policii zrekonstruovali za 12 miliónů korun. Budou vyjíždět, ale současně zde budou vykonávat hlídkovou službu. Policisté budou více vidět v ulicích, což by mělo přispět k bezpečnosti. Není to samozřejmě všelék, ruku v ruce s činností policie musí jít prevence kriminality, protidrogová prevence, kterou samozřejmě také podporujeme. V letošním roce jsme například zvládli zajistit finance na protidrogové projekty ve všech 11 základních školách a také ve školkách, které měly zájem.
Co oblast životního prostředí?
Myslím, že se podařilo udělat poměrně dost – na celou oblast životního prostředí bylo za oba roky vynaloženo 75 miliónů korun. Ta částka ale zahrnuje ohromně široké spektrum činností – např. náklady na opravy a údržbu pěších komunikací a cyklistických stezek, výstavbu dětských hřišť, opravy laviček, odstraňování skládek, provoz zavlažovacích systémů a zejména na údržbu veřejné zeleně. Pokračujeme ve zlepšování Centrálního parku, v Třebonicích bylo vybudováno hřiště, osázeno okolí rybníka a ten se teď čistí. Velkou akcí je revitalizace údolí Motolského potoka, v Nových Butovicích bylo vysázeno mnoho nových stromů, byla zcela obnovena zeleň na Šostakovičově náměstí, založili jsme nový park na Malé Ohradě před restaurací U Šimáčků, nyní zakládáme park na místě haldy na Velké Ohradě, kterou jsme odvezli. Rozšiřuje se síť cyklostezek, nových a opravených dětských hřišť je celá řada...
Ještě jsme nemluvili o rozvoji městské části a o dopravě…
Rozvoj městské části je vidět na každém kroku. Mnoho lidí se ale může ptát, proč se tu tolik staví, proč je tu tolik ruchu. Jsme prostě rozvojová městská část a to přináší investice a stálý růst, a tedy samozřejmě i určitý negativní dopad pro okolní obyvatele v průběhu staveb. Tady nezbývá než je požádat o trpělivost.
V oblasti dopravy jsme zřídili řadu dalších světelných křižovatek a máme tak pokryta všechna nejdůležitější kritická místa. Chci zdůraznit, že žádná z nich nestála městskou část ani korunu. Všechny prostředky šly buď ze soukromých zdrojů nebo z příspěvků magistrátu hlavního města. Nedávno byly zprovozněny semafory na křižovatce Bucharova - Pekařská – dálnice, připravuje se velmi potřebná světelná křižovatka Jeremiášova – Archeologická. Kromě toho se také zvýrazňují a osvětlují přechody pro chodce.
Velmi důležité z pohledu občanů je ale také školství, zdravotnictví a sociální péče…
Na školství bylo během tohoto roku již tradičně vynaloženo nejvíce prostředků -152 miliónů a to včetně všech školských organizací. Další oblastí, které je stabilně věnována v rozpočtu velká pozornost, je zdravotnictví a sociální péče. Na tyto účely bylo vydáno 43 miliónů. Co se týče školství, bál jsem se, abychom v městské části nemuseli rušit školy. To se nám celkem daří, také výuka je na velmi dobré úrovni, řada škol je nad pražským průměrem, některé jsou skutečně špičkové.
Také mám velkou radost, že se v jediné odstěhované škole v Trávníčkově 1746 podařilo vybudovat jídelnu pro seniory a klubovnu, kterou využívají ti starší, ale také děti. Budeme rádi, když se stane místem, kde se budou senioři rádi scházet a bude o ně postaráno.
A nakonec bych rád zmínil zahájení rekonstrukce tělocvičny v Kovářově ulici, která už ji opravdu potřebovala.
Které velké problémy se vám dosud nepodařilo vyřešit?
Těch věcí je řada. Co se nám zatím nepovedlo a co bych rád do konce volebního období alespoň začal, je výstavba koupaliště. To je věc, která tu chybí, hlavně mladým lidem s dětmi. Jedním z dlouhodobých restů je prodloužení dálnice D5 směrem k metru Nové Butovice na velký kruhový objezd a vyústění na radlickou radiálu, aby nám po Bucharově ulici nejezdilo tolik aut. V současné době po zprovoznění tunelu Mrázovka a napojení Radlické na Barrandovský most si například někteří řidiči kamiónů zkracují cestu a nejezdí přes Barrandov, ale až k nám, Bucharovou ulicí a dolů Radlickou. Ve spolupráci s Prahou 5 podnikneme co nejdříve účinné kroky, aby řidiči nepoužívali Prahu 13 jako tranzit. Velkým zlepšením samozřejmě bude teprve dokončení Radlické radiály – to je ale velmi drahá záležitost a chvíli to ještě potrvá.
Na co se chcete v následujícím období především zaměřit?
Nerad bych se soustřeďoval na nějaké megalomanské obrovské projekty, které by měly být financovány městskou částí. Spíš bych se chtěl zaměřit na kvalitu života v městské části – je důležité zlepšovat životní prostředí, opravovat bytové domy a zkvalitňovat bytový fond – to jsou také věci velmi nákladné, nejsou zvenku tolik vidět, ale rozhodně přispívají ke zlepšení života obyvatel naší městské části. V těchto dvou letech byl například regenerován dům ve Fantově ulici, byly opraveny stovky lodžií a každoročně se vymění okna za 7 miliónů korun. Z těch větších věcí bych byl rád, kdyby se podařilo zrekonstruovat Kulturní dům Mlejn, na který máme hotový projekt. Nevím však, zda se nám podaří v dohledné době sehnat takové finanční prostředky, abychom mohli v Mlejně, který je ve velmi neutěšeném stavu, vytvořit skutečně kulturní prostředí.
Máte nějakou noční můru?
Takovou noční můrou je parkování na Velké Ohradě. Trápí nejen mě, trápila i mého předchůdce, ale bohužel trápí zejména ty tisíce lidí, kteří tam bydlí. Bohužel tam musí docházet i k udělování pokut a odtahování vozidel, protože musí být umožněn průjezd zejména pro hasiče a záchrannou službu. V současné době se konečně podařilo získat od hlavního města pozemky při ulici Tlumačovská, určené k výstavbě patrových garáží a v těchto dnech budeme vypisovat výběrové řízení na jejich zhotovitele. Neměly by to být jenom boxy - garážová stání, na které nemá každý. Součástí stavby by mělo být také parkování na střeše garáže za rozumný poplatek. Jiný recept zatím bohužel nemáme, na Ohradě chybí zhruba 700 parkovacích míst. Kdo zná Velkou Ohradu, ví, že prostor pro vybudování dalších parkovacích míst tam prostě není. Někteří navrhují vytvořit je na úkor zeleně, ale to by situaci stejně nemohlo vyřešit a touto cestou jít nechceme. Pokud je v územním plánu trávník, není možné z něj udělat parkoviště, přestože je rozježděný.
Před rokem jste říkal, že vás práce starosty baví. Platí to ještě?
Platí to stále. Postupem času na mě občas doléhají pocity rozčarování, že se vše nedaří řešit tak rychle, jak bych si představoval. Myslel jsem si, že některé věci půjdou daleko rychleji, ale máme určité legislativní postupy a lhůty, které musíme dodržovat. Ale přesto mě ta práce baví. Když někdy přijdu domů, děti spí a já vidím, jak rostou a že přicházím o možnost sledovat jejich vývoj, tak mě to trošku mrzí. Ale to je dnes osud řady profesí a rozhodně nelituji toho, že jsem do komunální politiky šel.
Jak to snáší vaše manželka a rodina?
Snáší to statečně. Je to pro ni samozřejmě velký zápřah a kdybych neměl to zázemí, jaké mám, tak bych tuhle práci dělat nemohl. Za to, že mohu dělat starostu, vděčím nejen voličům, ale i své manželce a rodině.
Jaký byl v uplynulém roce váš nejhezčí zážitek?
Zážitků byla spousta. Ty nejsilnější jsou samozřejmě spíše z okruhu rodiny, i když jsem zažil mnoho příjemných setkání s milými lidmi. Jeden z nejhezčích zážitků byl, když jsem byl po otevření Zimního stadionu díky darovaným bruslím od kolegy Mozra doslova přinucen začít poprvé v životě bruslit. Šel jsem se svojí dcerou Kačenkou a měl jsem pocit, že se mohu něco naučit od své šestileté dcery, které to šlo lépe než mně.
Jak budete trávit Vánoce?
Zastávám ten názor, že Vánoce se mají slavit v rodinném kruhu, takže nikam nevyjíždíme a na Štědrý den jsem vlastně nikdy nebyl jinde než doma. Po slavnostní večeři se přijdou podívat babičky a dědové, protože vnoučata budou rozbalovat dárky. Kačenka, která chodí do Kűhnova sboru, nám zazpívá nějakou koledu a malý Davídek se přidá a bude jí to kazit, protože mu je teprve dvacet měsíců, ale zpívá rád.
Co byste popřál čtenářům STOPu a obyvatelům Prahy 13?
Nejdřív bych chtěl poděkovat za pomoc a spolupráci v uplynulém roce. Že to v městské části funguje, to je zásluha týmové práce mnoha lidí. Děkuji svým zástupcům, všem radním, zastupitelům i pracovníkům úřadu, protože bez každého jednotlivého pracovníka by se určitá část věcí nedala realizovat. Chtěl bych také poděkovat všem, kteří podporují rozvoj městské části, ať už tím, že pro ni nějak pracují, organizují akce nebo že pomáhají shánět prostředky. Ale poděkoval bych i kritikům, kteří vidí ty negativní stránky, protože mít zpětnou vazbu je také důležité. Poděkoval bych všem, kteří mají Prahu 13 rádi a berou ji jako svůj domov.
Všem bych chtěl popřát krásné Vánoce, šťastný nový rok, hodně zdraví, úspěchů a také trpělivosti, když se něco nedaří dost rychle.