Bronzovou pamětní medaili Prahy 13 uděluje Rada městské části zpravidla občanům, kteří se svým životem a působením nějak významně zapsali do dějin městské části. Jedním z takových lidí je pan František Hájek ze Stodůlek, který zmíněné ocenění převzal z rukou starosty Prahy 13 ve čtvrtek 18. listopadu v obřadní síni radnice na Slunečním náměstí za přítomnosti svých nejbližších, přátel a sousedů, včetně místostarosty Petra Webera. Pamětní medaili obdržel pan Hájek, kterému jeho blízcí neřeknou jinak než Fráňa, za dlouholetou obětavou pomoc při rozvoji městské části, zejména Hájů a starých Stodůlek.
Starosta David Vodrážka, který pana Hájka zná od dětství, ocenil ve slavnostním proslovu jeho úsilí o zvelebení čtvrti a tisíce hodin věnované veřejně prospěšné činnosti. Poděkoval mu za neutuchající nadšení, kterým vyburcoval další sousedy k aktivní účasti na veřejných věcech, přestože mu komunističtí představitelé obce stále házeli klacky pod nohy. „Dokázal, aby lidé táhli za jeden provaz. Věc, která je dnes poměrně vzácná,“ řekl starosta. Zavzpomínal také na hezké zážitky z dětství, kdy rodinu pana Hájka navštěvovali a jen neradi odcházeli. „Děkuji, Fráňo, za Tvoje člověčenství,“ řekl starosta závěrem.
Devětaosmdesátiletý František Hájek se přistěhoval do Hájů začátkem 50. let, postavil zde dům a od první chvíle usiloval o rozvoj této čtvrti. Mnohdy přitom narážel na nepochopení a odpor tehdejšího MNV. Přesto psal výzvy, organizoval brigády a vlastníma rukama realizoval řadu akcí ke zlepšení životních podmínek obyvatel Hájů. Neznal větu, že něco nejde a tehdejšímu pasivnímu vedení obce svým nadšením vrýval vrásky do čela. „Často jsem si myslel, že už mě zavřou a říkal jsem manželce, ať už ani nerozestýlá,“ vzpomíná po letech. Ocenění pro něj bylo zadostiučiněním a měl z něj velkou radost. Za největší úspěch svého snažení považuje vybudování odvodnění oblasti vlastnoručně položenými trubkami. „Co jsme vytvořili, není moje zásluha, ale všech sousedů, kteří se aktivně účastnili a kterým za to chci poděkovat,“ dodává skromně. Ve svém úsilí pokračoval i po roce 1989. To už byla spolupráce s radnicí úplně jiná. „Jsem moc rád, že se po listopadu podařilo vedení Prahy 13 udělat řadu věcí, o které jsem usiloval 40 let. Háje jsou nyní téměř vybudované, je to krásné místo a nemusíme se už za ně stydět jako kdysi.“ Přesto by byl ještě moc rád, kdyby se podařily dvě věci – zprůjezdnit
viadukt pro automobily a přivést do Hájů autobus. Ocenil práci radnice, bývalého starosty Petra Bratského, rady i zastupitelstva. Nezapomněl ani poděkovat své ošetřující lékařce za její péči a úsměv. Možná i díky ní srší pan Hájek stále energií a vtipem. Předtím, než se podepsal do pamětní knihy, předpověděl Praze 13 velkou budoucnost. „Jednou bude centrum Prahy tady a bude se sem stěhovat svatý Václav na koni,“ řekl s nadsázkou. „A já jsem rád, že jsem poklepal na základní kámen!“