Jak
školka začínala?
Školku jsem zařizovala od převzetí stavby. Bylo to náročnější, neboť
moje představa se rozcházela s financemi a také někdy s názory na
školském úřadě. Při prvním zápisu bylo tolik dětí, že nemohly být
všechny přijaty.
Co se za tu dobu ve školce změnilo?
Za těch deset let se opravdu hodně měnil personál, spousta pracovnic
odcházela za lepším finančním ohodnocením. V současné době je kolektiv
stabilizován a hlavně se může na všechny svoje „ženské“ opravdu
spolehnout.
Mám ale pocit, že se bohužel všeobecně trochu mění vztah rodičů
ke školkám. Ty jsou odsouvány z pozice partnerů na pouhé služby
a někteří rodiče prosazují jen své osobní zájmy na úkor kvalitní
předškolní výchovy.
Vídáte někdy své první žáčky? Přijdou se podívat? Víte,
co dělají?
Školkou prošlo za těch deset let přes 500 dětí. Jsou děti, které
se na nás přijdou podívat, většinou jsou to ty děti, které si udržovaly
kontakt od samého začátku. Proto také každoročně pořádáme havajský
sraz na zahradě školy, aby se děti mohly zase na chvíli do školky
vrátit a potkat staré známé. Malinko odbočím. Než jsem nastoupila
jako ředitelka na Havaji, zvaly jsme s kolegyní školáky, kteří nám
za tři roky ve školce přirostli k srdci, jednou za rok zpátky do
školky. Máme cca 10 skalních „dětí”, které se za námi vracejí a
neváhají si ve školce hrát a mlátit se molitanovými kostkami, i
když už jsou to středoškoláci. A to je to super.
Chystáte ve školce v příštím roce něco nového?
Máme již zaběhnuté a ověřené akce, na které rodiče již čekají, a
snažíme se je oživit něčím novým. Když má školka ochotné pracovnice,
pak už jen zbývá, aby měli rodiče zájem i v tom všedním spěchu najít
chvilku pro společné akce.
Přejeme všechno dobré do dalších deseti let.
|