 Jeho
koníčkem je rocková hudba a world music, má rád knížky Huxleyho
a Orwella. Z výčtu jeho funkcí je zřejmé, že se dlouhodobě zabývá
otázkami zahraniční politiky. V polovině dubna navštívil Městskou
část Praha 13 a besedoval zde o vstupu do Evropské unie, 30. dubna
přijal pozvání do Centrálního parku na akci „Na koštěti do Evropy“.
Při té příležitosti jsme mu také položili několik otázek na téma
My a Evropa.
Říkáte o sobě, že nejste euroskeptik, ale eurorealista.
Co tedy pro vás osobně znamená, že Česká republika je členskou zemí
Evropské unie?
Vstup České republiky do EU vnímám jako manželství z rozumu,
ne z lásky. Jde o takovou poznanou nutnost. Vezmete-li v úvahu například
jen naši geografickou polohu nebo skutečnost, že osmdesát procent
veškerého vývozu zboží z ČR směřuje do zemí EU, dojdete k závěru,
že v současné době vůči našemu členství v Unii neexistuje žádná
jiná alternativa. Je to symbolické završení našeho integračního
snažení, kterému předcházely roky politické a ekonomické transformace.
Náš vstup je prostě objektivní fakt, se kterým je potřeba dále pracovat.
Zároveň se ale netajím kritikou podmínek, za kterých jsme do EU
vstoupili. Právě ve snaze o odstranění nerovných podmínek našeho
vstupu - týká se to například volného pohybu osob, výše plateb našim
zemědělcům - vidím i největší politickou výzvu našeho vstupu.
 Jaký
podle vás bude mít naše členství v EU dopad na občany?
Běžného občana se náš vstup do EU nijak bezprostředně nedotkne.
Myslím, že zde panují přehnaná očekávání. Dokonce i v tolik
avizované oblasti volného cestování budou naši občané muset mít
s sebou doklad totožnosti, který bude na hranici kontrolován, neboť
nejsme plně zapojeni do tzv. Schengenského systému. Jinak stále
platí, že záležitosti, které se občanů týkají nejvíce, jako např.
sociální a daňové zatížení, zůstávají v rukou naší vlády. V EU se
sjednocují pouze sazby nepřímých daní, ale výše této sazby se opět
ponechává na uvážení jednotlivým národním státům. Není se ani třeba
bát výrazného růstu cen. Až na pár výjimek, např. mírného růstu
cen potravin dovážených z území mimo EU, nedojde k výraznému zdražení,
coby přímému důsledku našeho členství v EU.
A na Českou republiku jeko celek? Na naši ekonomiku?
Vstup ČR do EU znamená jedinečnou příležitost, a to v přístupu na
její jednotný trh, který je největším obchodním prostorem na světě.
Ale opět musím zdůraznit, že míra ekonomické prosperity ČR v EU
se v první řadě odvozuje od stavu naší domácí ekonomiky. Zvyšující
se schodek veřejných financí a vysoké daňové zatížení má za následek
to, že naše ekonomika roste pomaleji než zbytek EU, včetně nově
přistupujících zemí. HDP České republiky je na 65 % evropského průměru
a předpokládaný růst české ekonomiky je kolem 3 %. S tímto tempem
se bude Evropa dohánět pomaleji.
Převáží výhody nad nevýhodami?
Jsem přesvědčen, že nakonec převáží výhody. Ovšem na dlouhodobé
zhodnocení si budeme muset počkat. Ale znovu říkám, že výhodnější
možnost, než je vstup do EU, v současné době pro naši zemi neexistuje.
Bude zase záležet pouze na nás a na tom, jakou politiku budeme vůči
Evropě prosazovat a zda se nám podaří odstranit některá přechodná
období a diskriminační opatření, která vůči nám byla v průběhu vyjednávání
zavedena.
 Pro
Unii je současný vstup deseti relativně chudších zemí asi poměrně
velkou zátěží. Myslíte si, že je na to připravena? Kdy by mohla
naše země dosáhnout úrovně západní Evropy?
Unie se 1. května rozšířila o deset nových zemí, počet
obyvatel vzrostl o 75 miliónů, ale její hospodářský výkon v HDP
se zvýší jen o pět procent. Z toho prostě vyplývá, že se zvýší nároky
na čerpání prostředků z již tak nízkého objemu společných financí
unie. Navíc lze předpokládat, že objem financí, které poputují do
rozpočtu EU, se v budoucnu nezvýší. Neměli bychom ale nad tímto
neměnným faktem žehrat, ale spíše se snažit, aby EU s těmito omezenými
prostředky nakládala efektivněji než dosud. Měla by dělat méně věcí,
ale dělat je lépe. Navíc nově přistupující země, i když nevykazují
velký hospodářský růst, mohou do vnitřního ekonomického prostředí
EU vnést potřebnou konkurenční dynamiku. Jejich ekonomické i sociální
systémy jsou oproti stávajícím členům EU stále ještě méně zatíženy
nákladnými regulačními opatřeními.
V Praze 13 jste se zúčastnil besedy s mládeží. Jaký jste
z ní měl pocit?
Podobné debaty s mladými lidmi mám rád a baví mě. Hlavně proto,
že mě vždy příjemně překvapí, kolik toho o EU vědí, a proto dokáží
klást velmi promyšlené a záludné dotazy. Líbí se mi, že se nenechají
hned tak obalamutit.
Praha 13 oslavila vstup do EU akcí „Na koštěti do Evropy“.
Není to zlehčování vážného okamžiku?
To si vůbec nemyslím. Jak jsem již říkal, neberu náš vstup do EU
příliš pateticky. Vnímám to jako určité ocenění a symbolické ukončení
celé předchozí dekády našeho reformního a předvstupního snažení
a hlavně jako naši otevřenou šanci do budoucna.
Jak se vám akce a vůbec Praha 13 líbila?
V Praze 13 se mi velmi líbilo a chtěl bych poděkovat všem, kteří
přišli s nápadem akci uspořádat nebo se na její organizaci podíleli.
|