Základní práva občanů EU

1. května jsme se stali občany Evropské unie. Co to pro nás znamená? Být občanem EU znamená mít:

• právo na volný pohyb bez hraničních kontrol, právo žít a studovat kdekoli v rámci Unie

• právo pracovat v jakémkoliv členském státě EU za stejných podmínek jako občané příslušného státu

• právo volit a být volen
  do Evropského parlamentu a v obecních volbách v jiných členských státech

• právo na ochranu diplomatickými a konzulárními úřady jiného členského státu, a to za stejných podmínek jako občané tohoto státu

• právo petiční k Evropskému parlamentu a právo obrátit se na Evropského ombudsmana.

Některá z těchto práv budou novým členským zemím zaručena až po uplynutí krátkého přechodného období po přistoupení.

Evropská unie neovlivňuje zdaleka všechny oblasti našeho života, jak by se někdy mohlo zdát. Její instituce mají jen ty pravomoci, které jim byly společnou vůlí členských států explicitně přiděleny ve Smlouvách. Pravomoci EU dělíme na:

Výlučné: zde má EU právo přijímat a určovat pravidla a členské státy mohou v těchto oblastech zasahovat jen s povolením Unie (např. společná obchodní politika a celní sazebník vůči třetím zemím)

Sdílené: zde mohou členské státy vydávat legislativu za předpokladu, že již tak neučinila Unie (např. zemědělství a rybolov, vízová, přistěhovalecká a azylová politika, hospodářská soutěž, ochrana spotřebitele, životní prostředí, doprava...)

Doplňující: tady se aktivita EU omezuje jen na podporu členských států (např. politika zaměstnanosti, vzdělání, kultura, věda a výzkum, apod.).

V kompetenci členských států tak zůstává vše ostatní - např. vnitřní organizace států, národní identita, organizace ozbrojených sil, veřejná správa, veřejný pořádek a bezpečnost, organizace justice, lékařská péče, mzdy, apod.