V areálu Základní školy Klausova na Velké Ohradě je od března v provozu nově vybudovaná terapeutická poradna mMcentrum pro rodiče a děti. Nabízí pomoc při řešení akutních, chronických nebo krizových situací v celém spektru problémů souvisejících se zdravým vývojem osobnosti dítěte a jeho nastartováním do plnohodnotného života. Poradnu provozuje paní PaedDr. Marie Meinhardtová, která má v oblasti práce s dětmi dlouholeté zkušenosti.

Paní doktorko, v čem může vaše poradna rodičům a dětem pomoci?
Současná populace prožívá prudký rozvoj neosobní komunikace. Mnozí z nás se cítí sami nejen ve společnosti, ale velmi často i v kruhu rodiny. Nejvíce trpí ti, kteří pro svůj vývoj a rozvoj osobnosti citový život nejvíce potřebují – děti. Citová deprivace se stává v mnoha případech základem problémů dítěte v oblasti poznávací, řečové, pohybové atd. Jsou to příběhy dětí, které ve třech letech nemluví, mají poruchy spánku a další problémy. Tyto komplikace, pokud nejsou řešeny, neumožní včasné rozpoznání poruch ve vzdělávání, jako je porucha čtení, porucha vnímání gramatických prvků, porucha sluchového vnímání... Ve školním období pak je dítě označeno za tzv. problémové. Důvodem je mnohdy jeho agresivní chování, šaškování, roztěkanost atp. Mnoho z nás dospělých si neuvědomí, že se může jednat o druhotný jev - sekundární neurózu dítěte. Přitom klíč k řešení je mnohdy tak jednoduchý - neostýchat se přijít včas k odborníkovi a preventivně vyřešit ve třech letech dítěte to, co může být téměř v patnácti neřešitelné. Ale jasně platí rodičovské pravidlo: m i l o v a t své d ě t i.

Jak může v případě tzv. problémových dětí pomoci učitel?
Role učitele je mnohdy nezáviděníhodná. Měl by totiž prakticky během několika málo vyučovacích hodin v týdnu poznat potíže žáka, provést individuální terapii v rámci vyučovací hodiny a metodicky spolupracovat s rodinou (pokud má rodina zájem). V běžné třídě základní školy je to úloha velice těžká. Proto jsem zásadním vyznavačem odborné spolupráce už s učiteli v mateřských školách a samozřejmě ve školách základních. Prioritou však zůstává spolupráce terapeuta s rodinou. Samozřejmostí je zachování naprosté diskrétnosti.

Jak jste přišla k myšlence založit terapeutickou poradnu?
Nápad přišel na podkladě mých dlouholetých praktických a odborných zkušeností. Realizoval se a zrál více než rok, pomohla také neústupnost mého muže. Poradna je privátní, musela jsem rozvážit způsob financování nákladů spojených s provozem. Dík patří samosprávě obce a panu starostovi, který projekt péče o celou rodinu ve spolupráci se školami a dalšími odborníky podpořil. Musíme naslouchat druhým, umět spolupracovat a pak vše dobře dopadne. Protože smutných očí kolem sebe vídám více než dost.

Poradna sídlí v areálu Základní školy Klausova 2450, tel. 603 869 449.