Nejdůležitějším svátkem křesťanů jsou Velikonoce. Možná to je pro mnohé překvapivý fakt, protože obecně jsou za hlavní svátky pokládány Vánoce, které také více „pronikly“ do světa mimo křesťanskou církev. A možná to někoho pohorší: více než krásné a něžné vánoční chvíle spojené s narozením Ježíše Krista slaví křesťané jeho utrpení a smrt. Je tomu tak proto, že křesťané věří, že Ježíš vstal třetího dne z mrtvých. Tato víra je pro křesťanství klíčová a bez ní by se Vánoce slavily pouze jako narození Ježíše – sympatického člověka, velké morální osobnosti (a sem by šlo dosadit víceméně cokoliv). Tím, že Ježíš vstal z mrtvých, se s konečnou platností ukázal jako Boží Syn.
Velikonoční příběh, jak nám ho podává Bible, je příběh hluboce lidský a vlastně i aktuální. Ježíš vjel za velkých ovací davů do Jeruzaléma (což slavíme o Květné neděli), ale zanedlouho byl stejnými davy a světskou mocí nespravedlivě odsouzen k smrti. Jeho nejbližší se také neukázali jako nejcharakternější – když prožíval chvíle smrtelné úzkosti, jednoduše usnuli a první mezi apoštoly Petr ho dokonce později zapřel. Ježíš pak zemřel zcela sám, opuštěn všemi, po dlouhém utrpení a výsměchu od ostatních. Podobnou cestou jako on šlo pak v dějinách mnoho lidí, známých i neznámých. Každý si někdy prožije Květnou neděli – chvíle slávy a úspěchu i Velký pátek – chvíle opuštěnosti a bolesti.
Bylo by to všechno poněkud depresivní, kdyby na konci všeho byl kříž a smrt. Velikonoce však pro křesťany vrcholí Ježíšovým vzkříšením. Když přišly ženy třetího dne ke hrobu, byl prázdný. Ježíš vstal z mrtvých a svým omráčeným učedníkům i lidem dnes řekl: „Nebojte se!“ I tato jednoduchá věta je aktuální, zvláště v dnešní době, která je přes všechny civilizační vymoženosti plná různých strachů a úzkostí. Ježíš nám však vzkazuje, abychom se nebáli: prošel cestou smrti pro nás, abychom stejně jako on mohli být jednou vzkříšeni.
Velikonoce se slaví na jaře, a toto načasování není náhodné. Odchází stará zima a probouzí se nový život. Kristovo vzkříšení také zahájilo „éru“ nového života, ve které je Bůh člověku blízko, pomáhá mu a všechen strach může být pryč. Bůh není vzdálený, ale tím, že se stal v Kristu člověkem, zná nás a naše problémy a nabízí nám svobodu.
Opravdovou radost z Kristova vzkříšení vám všem jménem Římskokatolické farnosti sv. Jakuba Staršího přejí