První
cesta prezidenta Václava Klause a paní Klausové ale samozřejmě vedla
na Sluneční náměstí. Před radnicí přivítal prezidentský pár starosta
David Vodrážka s manželkou Kateřinou, dále jeho zástupci Karel Mozr
a Petr Weber a v atriu členové rady Petr Kužel, Miloš Gregar, Karel
Vostárek a tajemnice Kateřina Černá. Po přípitku v obřadní síni
se oba vzácní hosté podepsali do pamětní knihy. Starosta předal
prezidentovi mimo jiné symbolický klíč od městské části a pak přišlo
překvapení – krátké vystoupení skupiny vynikajícího jazzového kytaristy
Petra Zemana, ředitele kulturního domu Mlejn. Následovala návštěva
velkoplošné kanceláře ekonomického odboru a setkání se členy samosprávy
ve starostově pracovně. Prezident se přitom pokochal výhledem na
Centrální park z terasy v 5. patře.
Z radnice se prezidentská kolona přesunula do nové
ulice ve Stodůlkách pojmenované po významném občanu městské části,
zesnulém prezidentu Nejvyššího kontrolního úřadu Lubomíru Voleníkovi.
Za velké účasti médií i občanů a asistence primátora Pavla
Béma pan prezident se starostou Vodrážkou slavnostně vyvěsili jednu
z tabulí s názvem ulice. Reportáž o této události a rozhovor s paní
Voleníkovou přineseme v příštím čísle.
Po
autogramiádě hostitelé doprovodili prezidentský pár na stanici metra
Luka, odkud pokračovali dvě stanice metrem. Prezident republiky,
štípající si lístek v metru, vzbudil samozřejmě velkou pozornost
a s některými cestujícími se pozdravil. Tubusem nad Centrálním
parkem projel vlak pomaloučku, aby si hosté mohli vychutnat výhled.
Následoval rychlý přesun do sídla firmy Philips
Česká republika, kde prezidenta Klause přivítala velvyslankyně nizozemského
království Ida Leonore van Veldhuizen-Rothenbücherová a management
firmy. Po prezentaci aktivit společnosti Václav Klaus krátce oslovil
shromážděné zaměstnance. Nejdéle
se vzácný host zdržel na gymnáziu Jaroslava Heyrovského, kde hodinu
a půl besedoval s dvěma stovkami studentů, kteří ho v aule přivítali
bouřlivým potleskem. Hlavním tématem byly klady a zápory vstupu
do Evropské unie. Studenti samozřejmě pokládali i nevinné otázky,
zda se pan prezident dívá na fotbal či od kolika let hraje tenis,
ale padly i dotazy, které si vyžádaly diplomatickou odpověď – třeba
názor na kandidáty na českého eurokomisaře. Debata proběhla ve skvělé
atmosféře a hostu se zjevně nechtělo odcházet, takže na rozloučenou
rozdal a podepsal hromadu fotografií.
Paní
Livie Klausová v doprovodu paní Kateřiny Vodrážkové a místostarosty
Petra Webera mezitím vyrazila na návštěvu občanského sdružení PROSAZ.
Jeho předsedkyně Iveta Pešková je seznámila s tím, co se za poslední
dobu podařilo pro zdravotně postižené občany udělat, i s problémy,
které na řešení teprve čekají. V závěru návštěvy si obě dámy prohlédly
rehabilitační prostory a jeden z bezbariérových bytů.
Manželé
Klausovi se svými průvodci se pak opět sešli v Hospodě U Šimáčků
na Malé Ohradě. Oběd na jejich počest zde pořádal starosta David
Vodrážka. Společně se senátorem Miroslavem Škaloudem, paní Voleníkovou
a radními městské části si zde pochutnali na tradičních českých
jídlech a výborně vychlazeném pivu. Poměrně krátká byla zastávka
na finišující stavbě zastřešení zimního stadionu Bronzová, kde dělníci
právě montovali mantinely. Prezident vyjádřil potěšení nad tím,
že zatímco za jeho mládí bylo jedno kluziště v celé Praze, dnes
si městské části stavějí vlastní stadiony. Předposlední
zastávkou programu byl skanzen Řepora. Vycházka poněkud blátivá,
o to romantičtější. Prezidentský pár byl přivítán chlebem, solí
a medovinou a posléze obklopen davem dětí, z nichž logicky se k
němu nejvíce hlásila základní škola Klausova z Velké Ohrady. Zatímco
pan prezident podepisoval, paní Livie obdivovala ruční výrobu jitrnic.
Prohlídku středověké vesnice doprovodil svým odborným výkladem pan
Ženíšek. Ze středověku se celá skupina rychle
přemístila do současnosti – závěr návštěvy patřil obchodnímu centru
IKEA na Zličíně. Prodejními prostorami hosté prošli poměrně rychle,
tím déle si pak mohli popovídat se zaměstnanci, kteří je uvítali
v podnikové kantýně. Ptali se manželů Klausových samozřejmě na zkušenosti
s nábytkem IKEA, ale došlo i na vážnější témata, třeba zda je prezidentování
lehčí nebo těžší než očekávali.
|
Pane prezidente, co
pro vás znamenají tyhle cesty po republice?
„Pro mě jsou to setkání s lidmi. Je to potřeba vidět něco jiného
než na formálních politických jednáních. Novináři říkají, že nevidím
normální lidi. To není pravda. Ti lidé, které já jsem viděl dneska
v Praze 13, jsou normální lidé, to nebyli speciálně vybraní jedinci,
kteří by se se mnou měli setkat.“
Vy už jste v Praze 13 jednou byl, zaznamenal jste nějaký
vývoj od své poslední návštěvy?
„Nepochybně je tu více staveb, zejména doplňků, zahušťuje se to
správným směrem a myslím, že kdybychom tu byli o pár měsíců
později, tak bychom viděli, že je tu i víc zeleně.“
A na závěr otázka pro první dámu:
Život na sídlišti vám není cizí. Jaký dojem na vás udělala
Praha 13?
„Rozhodně nejsem člověk, který by na sídlištním životě viděl jen
to negativní. Navíc se v poslední době mnohé změnilo k lepšímu.
Neměla jsem sice možnost prohlédnout si celou městskou část, ale
jestli vypadají všechny domy tak pěkně jako ty, které jsem viděla,
je to opravdu velký posun dopředu.“
|