V březnu roku 1976 začaly vodní stavby, přípoj vody ze Želivky do areálu inženýrských staveb a mototechny. Doposud byla voda do těchto podniků dovážena v cisternách z pražského vodovodu. Práce na této přípojce postupovaly moc pomalu. O dobrou pitnou vodu je zde bída. Do veřejných budov školy, OÚNZu, kulturního a pionýrského domu, kravína, průmyslových podniků byla voda zavedena z místního vodovodu, které však nebylo dostatek. A vedena byla i do rodinných domků v ulicích, kde byl veden hlavní řad. To všechno zapříčiňovalo rozladěnost a nevraživost u ostatních občanů. Poukazovalo se na to, že ten nebo onen má svoji studnu a ještě vodovod, proč já ho nemohu mít a musím vodu stále vozit z veřejného vodovodu od stojanu atd. Věru, těžko je všem vyhovět, když se zde připravují velké změny se stavbou jihozápadního města.