O psech a lidech

V budově Úřadu MČ Praha 13 se ve čtvrtek 4. prosince konala beseda „O psech a lidech“. Kromě starosty Prahy 13 Bc. Davida Vodrážky, zástupce starosty Petra Webera a pracovníků ekonomického odboru a odboru životního prostředí se jí zúčastnila také poslankyně Parlamentu ČR ing. Michaela Šojdrová a zástupci Českomoravské kynologické unie – MVDr. Jiří Ohlídal a Ing. Jana Reichlová.

V průběhu téměř tříhodinové besedy se hovořilo nejen o připravovaném zákonu o chovu psů, jehož předkladatelkou je ing. Šojdrová, ale také o změněné výši poplatků za psy, o možnostech policie a příslušných odborů ÚMČ pozitivně ovlivnit dodržování všech předpisů týkajících se povinností majitelů i držitelů psů. Všichni přítomní se snažili najít společnou odpověď na celou řadu dalších otázek (bojová plemena, úklid exkrementů, týrání zvířat, odpovědnost za chování psů, pravomoc obcí, nutnost přijetí nového zákona ...), ale zároveň se shodli na tom, že vyřešení všech problémů je běh na dlouhé trati. Podstatné ale je, že se o problémech hovoří a hledají se nejen způsoby a možnosti řešení, ale i opodstatněné kompromisy. Závěrem ještě předseda Českomoravské kynologické unie MVDr. Jiří Ohlídal poděkoval všem zainteresovaným pracovníkům ÚMČ za uspořádání této besedy, kde dostali slovo nejen odborníci, ale i chovatelé psů, zástupci občanských sdružení, policie, ... Řekl, že diskuse je krok správným směrem. Je ale nutné, aby tato beseda nebyla jen osamocenou vlaštovkou.
A protože diskutovaná témata zajímají většinu z nás, položili jsme několik otázek kompetentním pracovníkům Úřadu MČ Praha 13, a to RNDr. Michaele Líčkové z odboru životního prostředí a vedoucímu oddělení daní a poplatků Rudolfovi Foukalovi.

Jaké právní předpisy, vyhlášky, zákony ... upravují práva a povinnosti majitele (držitele) psa?

M. Líčková – Problematika chovu psů v hlavním městě je z právního hlediska velmi složitá. Některé dříve platné zákony, vyhlášky a jiné právní předpisy byly zrušeny, návrh zákona o chovu psů byl již jednou stažen.
Nicméně současné právní předpisy obsahují dost pravidel, aby při soužití psů a lidí nedocházelo k vzájemným konfliktům.
V občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je pes chápán jako předmět vlastnictví – věc. Majitel psa je povinen si počínat při výkonu svých vlastnických práv tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, majetku, na přírodě a životním prostředí. Pes je ovšem věcí zvláštní povahy, pro kterou jsou upraveny zvláštní právní předpisy.
Např. zák.č 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání umožňuje projednávat přestupky na úseku ochrany zvířat, ukládat pokuty chovatelům, nařizovat odebrání týraného zvířete, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav a upravuje odchyt toulavých zvířat ve veřejném zájmu.
Strážníci městské policie odchyt sami neprovádějí, ale často jej zabezpečují přivoláním odchytové služby. Zatoulaná zvířata jsou pak zpravidla převážena do Útulku pro opuštěná zvířata v Praze – Tróji, který provozuje Správa služeb Městské policie.
a zák. č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, který řeší např. povinnosti majitele psa, který pokousal osobu, očkování zvířat proti vzteklině. V tomto zákoně je též upraveno pohřbívání psů do hmotnosti 30 kg, a to spálením nebo zakopáním na místě vhodném z hlediska ochrany zdraví lidí, zvířat a ochrany životního prostředí, a to do hloubky 80 cm a použitím desinfekčních prostředků.
Jedním z nejpalčivějších problémů je znečisťování veřejných prostranství
Tento problém řeší vyhl. č. 8/1980 o čistotě na území hl.m. Prahy. Dle této vyhlášky nesmí při venčení psa dojít k znečištění veřejného prostranství. Pokud k jeho znečištění přesto dojde, je vlastník psa povinen takovéto znečištění neprodleně odstranit. Neučiní-li tak, dopouští se přestupku proti veřejnému pořádku podle zákona o přestupcích.
Zákaz volného pobíhání psů obsahuje dle zákona č. 23/1962 Sb., o myslivosti. Ten se vztahuje na honitby, které se vyskytují na okrajových částech města.
R. Foukal – O povinnostech ve vztahu k místnímu poplatku hovoří zejména:

  • vyhláška č. 23/2003 Sb. hl.m. Prahy, o místním poplatku ze psů
  • zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění p.p.
  • zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění p.p.

K jakým změnám by došlo přijetím připravovaného zákona o chovu psů?
M. Líčková - Z pohledu životního prostředí by přijetí navrhovaného zákona o chovu psů nepřineslo výrazné změny. Tento návrh představuje víceméně shrnutí všech povinností majitelů psů dle výše citovaných zákonů. Občan by tak mohl dostat ucelený přehled všech povinností, které musí respektovat a plnit.
R. Foukal – Netroufám si posoudit případné změny u normy, která je velmi široká a je příliš shrnující.
Současná úprava řeší evidenci poplatníků pro daňovou potřebu. V jejím rámci jsou evidováni psi ne z důvodu jejich rozlišení pro nějaké další členění a sledování, nýbrž pouze proto, aby při kontrole mohlo být rozlišeno, zda poplatník neplatí jen za 1 psa, ač má doma 4 (protože rozhodující je počet psů poplatníka, ne rasy apod.).
Z hlediska zákona o místních poplatcích je poplatek za psa místní daní a nemůže být jeho pomocí řešen problém s usměrněním chovu psů, jejich pohybu na veřejných prostranstvích apod.

Jak souvisí výše poplatků s náklady na úklid exkrementů?
R. Foukal – Poplatek za psa je vlastně daň. Úklid exkrementů apod. s tímto poplatkem nijak nesouvisí a poplatník je povinen platit i za psa, který by celý život pobýval na zahradě nebo na terase apod.

Co vyplývá pro pejskaře z vyhlášky týkající se ochrany veřejné zeleně?
M. Líčková

  • vyhláška vymezuje zákaz různých činností na veřejné zeleni
  • § 2 písm. c) zakazuje - vstup se psy na dětská hřiště a pískoviště, umožnit vstupovat na ně volně pobíhajícím psům
  • § 3 písm. odst. 1 písm. g), odst.2) písm. d) zakazuje ve veřejné zeleni – nechat volně pobíhat psy
  • § 3 odst. 3) – vlastník veřejné zeleně může povolit výjimku ze zákazu v uvedených paragrafech
  • § 3 odst. 4) upřesňuje, že zákazy v uvedených paragrafech se nevztahují např. na Policii ČR, Městskou policii hl. m. Prahy, zdravotnickou záchrannou službu, na osoby pověřené vlastníkem údržbou veřejné zeleně apod.

Vyhláška je vymahatelná pouze na plochách, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako veřejná zeleň a zeleň v zástavbě anebo jsou přílohou vyhlášky.

Jak se mění výše poplatku?
R. Foukal – Domnívám se, že v tomto případě bude nejlepší seznámit čtenáře co nejpodrobněji s poučením, které se Místního poplatku ze psů týká.
Povinnost přihlásit se k místnímu poplatku a platit za psa je stanovena pro držitele psa. „Držitel psa“ nemusí být osoba shodná s „majitelem psa“. Rozhodující je kdo o psa pečuje a u koho pes skutečně pobývá.
V případě, kdy držitel o psa pečuje a pobývá s ním mimo své trvalé bydliště (na chalupě, v zahraničí apod.), má přesto povinnost psa přihlásit a platit v místě svého trvalého bydliště (uvedeného v OP).
Přihlásit psa jsou povinni i občané, kteří chovají psa, jenž poplatku nepodléhá. Každý přihlášený pes obdrží evidenční známku, která je nepřenosná na jiného psa a je vratná při odhlášení psa.
Pro přihlášení psa je nutné mít s sebou platný občanský průkaz. Při uplatnění sazby pro důchodce je třeba předložit důchodový výměr a vyplnit čestné prohlášení. Při nárokování dalších úlev a osvobození od poplatku (pes z útulku, pes s mikročipem) je třeba doložit i další doklady.
Poplatku podléhají psi starší tří měsíců.
Sazby poplatku činí 1 500 Kč za jednoho psa, za druhého a dalšího psa 2 250 Kč. Za psy chované v rodinném domě činí poplatek 600 Kč za jednoho psa, za druhého a dalšího psa 900 Kč. U poživatele důchodu (invalidní, starobní, vdovský, vdovecký – bez dalších příjmů, anebo sirotčí) činí poplatek 200 Kč za jednoho psa, za druhého a dalšího psa 300 Kč. Za psa právnické osoby, která je vlastníkem objektu, jenž pes hlídá, činí poplatek 600 Kč ročně za jednoho psa a 900 Kč ročně za druhého a každého dalšího.
Poplatek je splatný bez vyměření předem: do 600 Kč ročně jednou splátkou nejpozději do 31. 3. každého roku, nad 600 Kč ročně ve dvou stejných splátkách, vždy nejpozději do 31. 3. a 31. 8. každého roku.
Úleva z roční sazby poplatku ve výši 300 Kč bude po dobu dvou let (počítáno od počátku ledna následujícího roku) poskytnuta tomu vlastníkovi, který nechá označit psa mikročipem a současně jej nechá zanést do databáze hl. m. Prahy. POROR NA ZMĚNU ČĺSLA ÚČTU (viz str.2)!
Poplatek se neplatí ze psů osob nevidomých, bezmocných a s těžkým zdravotním postižením (III. stupeň), cvičících psy k doprovodu postižených osob, které mají držení psa za povinnost dle zvláštního právního předpisu nebo které podle mezinárodního práva požívají výsady a imunity apod. Dále z vycvičených záchranářských psů s příslušným osvědčením, ze psů chovaných k vědeckým účelům v určených zařízeních, psů sloužících Policii ČR a Městské policii.
U psů převzatých z útulků provozovaných na území hl. m. Prahy se poplatek neplatí po dobu dvou let od převzetí.
Vznik a zánik poplatkové povinnosti (přihlášení a odhlášení psa), případně další změny rozhodné pro evidenci a výši poplatku, je nutné oznámit správci poplatku do 15 dnů ode dne, kdy tato skutečnost nastala.
Pokud pes již nežije (úhyn je nejlépe prokázat potvrzením od veterináře), byl předán jinému držiteli nebo držitel změnil trvalý pobyt mimo území městské části, kde byl pes přihlášen apod., je třeba ve výše stanovené lhůtě psa odhlásit, vrátit evidenční známku a ukončit tak platební povinnost.
Není-li pes řádně a doložitelně odhlášen, poplatková povinnost nadále trvá se všemi z toho vyplývajícími důsledky (navýšení poplatku při špatné platební morálce, vymáhání nedoplatku, možnost vyměření pokuty za pozdní odhlášení).

Co čeká na neplatiče?
R. Foukal - Oddělení daní a poplatků se v letošním roce výrazněji zaměřilo na dlužníky. Z původní celkové dlužné částky cca 1 mil.Kč (na poplatcích ze psů, zejména z předešlých období) byl dluh velmi podstatně snížen, v čemž se bude pokračovat i v příštím roce. Od příštího roku oddělení přistoupí i k intenzivnějším majetkovým exekucím, které jsme oprávněni provést i bez soudního řízení. Navíc můžeme včas nezaplacený poplatek navýšit až 3x a při exekuci připočítáváme i exekuční náklady, které hradí dlužník. Právo vymáhat dluhy máme 6 let, tato lhůta jde právními úkony prodloužit až na 20 let.

Jaký je počet evidovaných psů a jak odhadujete skutečný stav?
R. Foukal - Počet evidovaných psů je bezmála 3 000. Odhaduji, že počet pobývajících psů na Praze 13 je cca 5 000. Rozdíl je jednak z důvodu nepřihlášení psa do evidence, ale zejména z důvodu, že za majitele byla označena jiná osoba. (Podle „staré“ právní úpravy platil majitel, tedy i rodinný příslušník nebo známý někde na vsi. Nová úprava zpoplatňuje držitele, tedy toho, kdo o psa skutečně pečuje. Viz „poučení“.)
Problémem je i velká neochota občanů spolupracovat s úřadem a podávat informace, které by přispěly k lepší kontrole ohlašovací povinnosti držitelů psů. Přitom je dle mého názoru velká pravděpodobnost, že kdo psa nepřihlásí a neplatí za něj poplatek, tak nedodržuje ani jiné povinnosti vztahující se k chovu psa (úklid exkrementů apod.).

Mohou se exkrementy dávat do kontejnerů na směsný odpad?
M. Líčková - Ano, psí exkrementy se mohou odkládat i do kontejnerů na směsný odpad. Naše MČ ale umožňuje dávat tyto odpady do 71 specielních košů.

Kolik kontrol bylo v letošním roce provedeno a s jakým výsledkem?
R. Foukal - Pracovníci oddělení provádějí kontroly průběžně, zejména u dlužníků nebo u osob, které jsou oznámeny jako potencionální vlastníci psa neplnící povinnost se nahlásit. Kontrol bylo provedeno na desítky.
Spolupráce s MP se v příštím roce zvýší, zejména při vyhledávání držitelů psů.

Plánované kontroly na rok 2004?
R. Foukal - Plánujeme spolupráci s MP při vyhledávání držitelů psů, minimálně 1x měsíčně proběhnou široké kontroly v terénu (zejména v lokalitách, kde venčení psů probíhá masivněji).

Eva Černá