Po loňském senzačním postupu mužů Sokola Stodůlky do II. ligy atletických družstev se čekalo, že náš tým tuto soutěž velmi rychle opustí a vrátí se zpět na úroveň krajského přeboru. Tomu jsme samozřejmě chtěli zabránit. Po tříkolové jarní části jsme však byli předposlední. Družstvo posílené hostujícími atlety z několika pražských oddílů se semklo a ve dvou závěrečných kolech, která se konala na začátku září, jsme vyrazili soupeřům dech. Ziskem druhého a třetího místa jsme se odpoutali od dna tabulky a v celkovém pořadí jsme obsadili výborné čtvrté místo. Skvělé jméno si udělali i naši fanoušci. Rozvěšené transparenty, obrovské vlajky, rachot bubnů, ale i klasické roztleskávání, to byl jejich recept na vytvoření atmosféry, jaká na atletických soutěžích takřka nemá obdoby. Fantastický závěr naší první druholigové sezóny nám dal jasnou odpověď na otázku, jestli náš oddíl do takovéto soutěže vůbec patří. Teď už o tom nikdo nemůže pochybovat. A to i přesto, že v naší městské části bohužel nemají pro své trénování nejlepší podmínky. Jediný slušný stadion nacházející se u gymnázia J. Heyrovského kapacitně nestačí, zvlášť když na něm trénují dva atletické oddíly a vrhačské disciplíny jako disk nebo kladivo se zde trénovat nedají vůbec. Potřeba kvalitního zázemí se ukazuje jako nutnost, bez níž nelze atletiku na vysoké úrovni provozovat. Přes všechny nesnáze se ale sportuje dál a také v příští sezóně hodláme soupeřům ukázat, co atleti ze Stodůlek dokáží!