Realizace myšlenky „olympijských her pro mládež“ proběhla v roce 2001 v Paříži ve velkém stylu. Zúčastnilo se jí na 850 studentů z většiny hlavních evropských měst. Pro velký úspěch se pořadatelé rozhodli, že tyto hry se budou konat každé dva roky v jiné zemi. Letošní šampionát se uskutečnil ve dnech 19. – 26. 6. v Římě a reprezentaci České republiky opět tvořili studenti z Gymnázia Jaroslava Heyrovského. Vzhledem k tomu, že tedy můžeme porovnávat s předchozími zkušenostmi, tak tento ročník byl částečně poznamenán chaosem. Ten je pro Italy pověstný, ale jejich schopnost improvizace je nedostižná.

I přes extrémně vysoké teploty a organizační nedostatky jsme získali zlato ve skoku vysokém ( L. Janováčová), stříbro v hodu diskem (J. Marečková), v běhu na 1500 metrů (H. Kodedová) a ve fotbale. Bronz přidal O. Škrabal ve vrhu koulí a pozemní hokejisté.
Celé akce se ujalo římské lyceum Seneca, jehož studenti – „les poissons – pilotes“ (prostředníci mezi delegacemi a pořadateli) – byli úžasně milí, ochotní, vstřícní a snažili se vyhovět všem našim požadavkům.

Rozdíl mezi těmito hrami a olympiádou cítím hlavně v tom, že sportovní výkony jsou vysoko postaveny nad komerci. Hlavní myšlenkou je, aby se alespoň na pár dní setkali mladí lidé ze všech koutů Evropy, kteří by se jinak nepoznali, v propojení kultur a navázání přátelství navzdory všem politickým či národnostním předsudkům. Byla jsem nadšená bezprostředností a kamarádským přístupem ze všech stran. Příklad za všechny: z volejbalového utkání Česko – Německo jsme nešli s „vyfanděnými“ hlasivkami jen my a Němci, ale i Španělé, Portugalci a Italové. A právě tato myšlenka vzájemného prolnutí se velice zalíbila pražským radním, kteří se osobně přijeli seznámit s funkcionáři výboru pro Hry gymnázií z hlavních měst Evropy a projevili zájem hostit účastníky příštích her v našem hlavním městě. A tak, jestli se vše vydaří, můžeme se v roce 2005 na další ročník her těšit u nás v Praze.