Poslední dny války (1918)

V posledním roce války zůstala naše obec bez vojska, zbyla zde pouze vojenská kuchyně, která v říjnu po vyhlášení československé samostatnosti přes noc zmizela....Z počátku se čekalo, že bude nějaké vyšetřování. Nebylo však nic. Starosta Tůma, vědom si válečných křivd páchaných na lidech, se bál hněvu lidu. Byl zde již znám případ mlynáře Š., jenž bydlel na Cikánce u Radotína. Dělníci z radotínských cementáren jej pro šmelinu a odírání drobného lidu ztloukli a pobrali mu vše, na co přišli... Nikdo se nikdy nedozvěděl, kdo dal podnět k rozbourání této kuchyně. Většina mužů byla ještě pryč....Byla všeobecná desorientace, každý měl radost, že je již konec války a očekávala se jiná doba.