Marie Pujmanová, představitelka psychologické a sociální prózy, pocházela z pražské patricijské rodiny, otec byl universitním profesorem církevního práva. Dostalo se jí důkladného soukromého vzdělání(na němž se podílel také F.X.Šalda). V devatenácti letech se poprvé provdala, do Českých Budějovic a od první světové války, po ztroskotání manželství, žila trvale v Praze. Roku 1919 se provdala podruhé za Ferdinanda Pujmana, tvůrce moderní české operní režie a významného hudebního teoretika. Vedle Prahy na Pujmanovou zapůsobil Zbiroh a Podštějn, a také Zlín. Několikrát navštívila Mariánské Lázně a do sborníku k 150.výročí Mariánských Lázní v roce 1958 napsala příspěvek o Mariánských Lázních "Zapsáno tužkou". Marii Pujmanové se podařilo poznat řadu cizích zemí a měst - Berlín, Amsterodam, Pobaltí, Anglii, SSSR, Bulharsko a Polsko. Dostala se dokonce až do Indie a Číny. Pujmanová významně přispěla také k rozšíření výrazů moderní české prózy a rozvinula umění nepřímého psychologického popisu charakterů. Na konci života se autorka vrací ke svému mládí a mládí svých dětí, které vyjádřila v prvních dvou cyklech povídkové knihy "Svítání. Publikovala často v "Lidových novinách", "Přítomnosti", "Tribuně", "Tvorbě" aj.

Ukázku přinášíme z knihy, která byla zfilmována a vyjadřuje příběh individuální vzpoury dcery z "dobré rodiny".

Karla seděla doma nad češtinou a pozorovala chvílemi, že neví, co čte. Dohánění bylo mnoho. Ulicí se ozývaly vysoké hlasy dětí nad kuličkami, auta kvílela. Karla vstala, vtáhla roletu dovnitř, zavřela okno. Kde nechala hlavu. Bývala při věci. Vždycky jí zbylo dost času.Bývala rychlá. S příjemnou leností v každém kloubu natáhla se i s knihou na pohovku a rozpustila myšlenky do oblíbených končetin. V pokoji bylo rudohnědé dusno jako ve stanu a jarní moucha bzučela,po každé z jiného kouta.Někdo zvonil. Ovšem Jára. Půl páté a neudělala nic. Šla mu naproti rozcuchaná, s rudými tvářemi."Járo,já jsem nešťastný člověk, já ztratila paměť,ze mne nikdy nic nebude, nevydržím u práce.." "Tak toho pro dnes nech.Co je tohle za nesmysl. Měla jsi nás poslechnout a odjet na jih." "Necítíš , jak je vedro? Kdy aspoň přijde bouřka?" "Jako bys nemohla udělat maturitu napřesrok. Ale ty ses do toho úplně zakousla...Jára u ní seděl a domlouval jí jako dítěti, vymyslel si, že to měl s učením podobně. Zdálo se mu, že si nic nepamatuje, že už do smrti nic nepochopí. to jsou jen takové deprese. "A teď se, Karlíku, seber a pojďme na procházku," pravil povzbudivě Jára. "Kdybys chtěl být anděl, jdi teď sám a já se dám do matyky. Ve mně není klid než při práci," dodala Karla obráceně, než když přišel.

Vašim úkolem je zvolit správnou odpověď z nabízených možností. Soutěž je určena i dětem. Budeme rádi, když na danou ukázku namalují obrázek, z kterých vylosujeme jeden, který bude odměněn.Čitelně a správně vyplněné kupóny a obrázky namalované dětmi zašlete do redakce vždy do konce měsíce. Kupóny lze vyplnit a zaslat také elektronickou formou na: http://www.p13.cz/stop. Celkem tři vylosovaní výherci získají poukázku v hodnotě 500 Kč do McDonalďs Zličín, hypermarketu Globus Zličín a knihu Františka X. Buchy a Heleny Papežové Rod a dětství Václava Brožíka na Plzeňsku. Správná odpověď na květnovou otázku: Přítelkyně z domu smutku

Dubnovou poukázku obdrželi Blažena Arazimová (hypermarket Globus Zličín), Ondra Konopásek (McDonalďs Zličín) a knihu o Václavu Brožíkovi získal Martina Šubrtová.