Stinné stránky Bellušovy ulice

Reaguji na článek, který byl uveřejněn v březnovém STOPu a poukazoval na špatnou situaci s parkováním na Velké Ohradě. Záměrem bylo seznámit obyvatele s činností hasičského sboru a jeho úskalími při výkonu tak důležité práce. Když se každý z nás nad tímto článkem zamyslí a uváží, že by se v takové situaci, jakou je požár, mohl také ocitnout, určitě by takového překážejícího řidiče odsoudil a proklel. Jenže pokud to vezmeme čistě z hlediska parkování, je tu možnost pro další zamyšlení. Jsem obyvatelkou ulice Bellušova, domu přímo proti sportovní hale SK Lužiny. Také jsem řidič a nejsem zastáncem porušování jakýchkoliv přestupků silničního provozu. Do toho samozřejmě patří i parkování. Ale zde musím přiznat, že zřídkakdy se mi stane, že přijedu domů a parkoviště je volné. V tu chvíli stojím před otázkou "kde bezpečně a správně zaparkovat"? Každý přece chceme mít své věci pod dohledem. Ale! V autě, v ne zrovna malé a lehké autosedačce sedí mé roční dítě, v kufru mám kočárek, a k tomu například ještě nákup. A to vše potřebuji přemístit domů. Samozřejmě včetně autosedačky, kterou si z bezpečnostních opatření bereme také. Myslím, že alespoň každý rodič si tuto situaci dokáže představit. Jedny ruce, plno věcí, neposedné dítě, a zaparkovat není kam. A tak mi nezbude než porušit nějaký ten předpis o parkování. A proč? Proto, že každý podvečer se sem sjíždějí nejrůznější sportovci a sportovkyně a parkoviště nám obsadí. Je samozřejmě velmi znát, když tu přibude dvacet až padesát aut. Přitom okolo haly je tolik volné, nevyužité a ostudně vyhlížející plochy, která by k parkování bohatě stačila. A když jsem se dostala až k problému ostudně vyhlížejících ploch, ráda bych se zmínila například o zatravněném oválu před pneuservisem, který za dobu, co tu žiji a kam má paměť sahá, nebyl posekán, shrabán, o odpadcích nemluvě. S těmi se bohužel nedokáže sám vypořádat ani zatravněný trojúhelník s telefonními budkami a poštovní schránkou. I volné prostranství s ruinou stavení, které patřilo k bývalému statku, na jehož místě vyrostl supermarket Billa, je bezesporu rájem pro menší i větší hlodavce. Z hygienického hlediska to není určitě v pořádku. Vždy, když směřuji k autobusové zastávce Amforová nebo dále ke křižovatce, jsem znechucena smetištěm, které tuto stezku (i cyklistickou) lemuje. Stejně tomu je i u chodníku, který vede přes parkoviště od Billy a ústí v původní (dlouhou dobu neudržovanou) cestičku, dnes díky Bille osvětlený chodník, za již zmíněnou sportovní halou. Zatím to vypadá, že si udržovatel řekl, že "pod lampou je největší tma". Je toho na mém srdci ještě dost, ale toto je mému oku trnem každodenním.

Dita Kohoutová

Městská část Praha 13 se rozkládá celkem na 1500 ha a z toho byly do péče odboru životního prostředí svěřeny plochy o výměře cca 156 ha. Na jejich údržbu jsou každoročně vynakládány nemalé finanční prostředky. Odbor životního prostředí se stará prostřednictvím tří odborných zahradnických firem o plochy veřejné zeleně a zpevněné plochy. Tato péče spočívá především v zajišťování úklidu svěřených ploch zeleně, sečení trávy, odborného ošetření dřevin, úklidu pěších komunikací, zimní údržby a následného odstranění zimního posypu. Požadované práce (včetně jejich četnosti) jsou specifikované v uzavřené smlouvě o dílo, na základě které jsou celoročně prováděny pravidelné kontroly požadovaných prací, včetně kontroly dodržování agrotechnických lhůt při ošetřování biologických prvků. Zbývající značně velká rozloha Městské části Praha 13 nepatří do kompetence odboru životního prostředí zdejšího úřadu. Tyto plochy jsou ve vlastnictví soukromém nebo ve vlastnictví jiných právních subjektů, které si jejich údržbu zajišťují na vlastní náklady - buď svépomocí nebo prostřednictvím jimi pověřených správcovských firem. Nás odbor považuje za nutné o této skutečnosti občany informovat proto, že ne vždy můžeme úspěšně dořešit jejich připomínky, upozornění, podněty, stížnosti apod.

za OŽP Jana Dvořáková

Ohnisková deratizace potkanů

Vzhledem k tomu, že v měsících říjnu a listopadu 2002, docházela na odbor životního prostředí Úřadu městské části Praha 13 upozornění občanů na ohniskové výskyty potkanů, byla v prosinci 2002 požádána rada zdejšího úřadu o uvolnění nezbytné částky z rozpočtu na deratizaci ohniskových výskytů potkanů v napadených lokalitách. Rada Úřadu městské části Praha 13 uvolnila 40000Kč, aby v souladu s ustanovením § 57 odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví v platném znění byla ještě v prosinci provedena deratizace v lokalitách Sluneční náměstí, Suchý vršek, rondel Amforová - Brdičkova, Píškova, Trávníčkova - Fantova a Klukovická. Deratizaci provedla firma Jirmanová + Šimková a nástrahové granule byly umístěny do kanalizační sítě, kabelových, kolektorových šachet, teplovodů a vyhrabaných nor v keřové výsadbě. V současné době je připravována celoplošná deratizace všech devíti vnitrobloků v lokalitě Velká Ohrada, která si vyžádá náklady v celkové výši 30000Kč a bude provedena do konce měsíce dubna 2003. Uvedený zákon stanoví povinnost deratizace rovněž pro vlastníky, správce či uživatele objektů, pozemků či veřejných prostor. Pro úspěšnou deratizaci je nezbytné odstranit zdroje potravy hlodavců, zejména odpadky u kontejnerových stání, skládky, přerostlé křoviny a zarostlá území, která jim poskytují vhodné úkryty pro vytváření kolonií. Je skutečností, že pokud nejsou lokálně odstraněny vhodné podmínky pro život potkanů, po jejich vyhubení deratizací v uvedených lokalitách, jsou opět velmi rychle obsazena jinými, a to z míst, kde přežili a rozmnožili se. Proto apelujeme na občany, aby dodržovali pořádek a čistotu jak u kontejnerových stání, tak v okolí svých domů, a to včetně údržby zeleně v předzahrádkách, které nejsou ve správě zdejšího úřadu.

za OŽP Eduard Holý

Trápí nás černé svědomí

Máme dva syny - starší chodil do MŠBalónek a dodnes nás trápí černé svědomí z nedostatečného ocenění péče všech učitelek v této školce. Pro mladšího jsme s ohledem na vzdálenost vybrali MŠ U Bobříka. Nevím, jestli někomu usnadním rozhodování, ale s touto volbou jsme velmi, velmi spokojeni. Už informativní schůzka napověděla něco o zdejších chodu a dále už jen vyplývaly na povrch "malé zázraky" všedních dní - překonání počáteční krize (kdy syn řve jako tygr ve třídě a matka utírá slzy před ní), věty typu: "Mami, ta pomazánka je skoro tak dobrá jako ve školce" nebo "Dneska jsem si dvakrát přidal" (balzám pro uši matek dětí - kostřiček), svatba paní kuchařky, které se zúčastnila samozřejmě celá školka; vánoční besídka, při níž rodiče nevěří, kde se TO v těch dětech bere; pláč v šatně "... ale když mně se ještě nechce dóómůůů"; spousta divadélek, akcí dětí s rodiči, zkrátka - pořád se něco děje, NIC ZDE NENÍ PROBLÉM a VŠE SE DÁ VYŘEŠIT. Se svými postřehy určitě nejsem sama (podle našich maminkovských rozhovorů), jen to chce sebrat odvahu a nenechat se trápit černým svědomím z neprojeveného uznání. Děkujeme.