V tomto čísle se zmíním o některých akcích městské policie. V průběhu února proběhlo několik pravidelných odpoledních akcí, naším vedením nazvaných Alkohol 1. Čtyřčlenné hlídky strážníků procházely restaurační zařízení v obvodu Městské části Praha 13 a Praha 17 a postihovaly nalévání alkoholu mladistvým. Výsledky nebyly potěšitelné.
Ve čtvrtek 27. března proběhla plánovaná noční akce Alkohol 2 rozdělená do dvou fází - před a po půlnoci. Bylo na ni vyčleněno 9 strážníků školního oddílu a 2 psovodi, z našeho ředitelství pak 3 strážníci - okrskáři. Z pověření obvodního ředitele Bc. Jiřího Primase jsem akci, které se zúčastnili pracovníci orgánu péče o mládež a živnostenského odboru, na místě velel. Aby 15 strážníků se 2 psy kontrolovalo pouze osoby mladistvé, popř. síly rozdrobilo a provádělo kontroly několika restauračních zařízení současně, by zřejmě nebylo adekvátní. Proto byla předem domluvena spolupráce s Policií České republiky v Praze 13 a v Praze 17, dále s cizineckou policií a účel akce byl rozšířen o zaměření na osoby hledané Policií ČR a cizince bez platných dokladů. A výsledek? Zadrženi a předáni cizinecké policie byli 2 cizí státní příslušníci bez platných dokladů, přestupky v oblasti alkoholu zjištěny nebyly.
Protože se v průběhu akce vyskytlo několik dotazů na důvod kontrol, ale i poté se proslechlo, že v jedné restauraci v Praze 17 byli někteří občané kontrolou rozhořčeni, uvádím, že podle zákona č. 328/1999 Sb. o občanských průkazech, § 2 odst. 1 občanským průkazem občan prokazuje svoji totožnost, podle § 2, odst. 2 je občan, který dosáhl 15 let, povinen mít občanský průkaz. Zákonodárce zde neuvádí, že je povinen mít jej "u sebe". To však nevadí zákonu o obecní policii 553/1991 Sb., podle jehož ustanovení § 12, odst. 2a) je strážník oprávněn vyzvat osobu, aby prokázala svoji totožnost, jde-li o osobu, vůči které provádí úkon k plnění úkolů obecní policie. Odst. 3 téhož paragrafu stanoví, že osoba je povinna výzvě vyhovět. Někteří již mírně rozjaření pánové dělali "obstrukce" a požadované doklady nemínili předložit. Pokud občan doklady nemá u sebe, je povinen sdělit své nacionále a strážník je ověří lustrací na Policii České republiky. Pokud údaje nesouhlasí, či ovíněný pán naprosto odmítá komunikovat, podle § 13, odst. 1 téhož zákona může být na Policii ČR předveden. Za účelem předvedení je možno použít donucovacích prostředků, tj. hmaty, chvaty, pouta, popř. i psa. Oba psi, kteří se akce zúčastnili, byli opravdu úctyhodní patroni. Naštěstí jich nebylo potřeba použít a všichni "potížisté" nakonec stejně doklady předložili. Položme se však na otázku (jak říká Luděk Sobota), zda jednáme správně. Nadáváme na úřady a policii, že nám po republice běhají hledaní zločinci a cizinci, kteří zde nemají co dělat. Když ale přijde do hospody "šťára", jsme najednou dotčeni, že zrovna nás si někdo dovolí kontrolovat. A na závěr - městská policie může na akce podle potřeby přibrat pracovníky některých odborů územní samosprávy, není však povinna o podobných akcích, zvláště jsou-li v součinnosti s Policií České republiky, s předstihem nikoho informovat.