A je to zase tady ! Sluníčko, vůně vlhké hlíny a nesměle vykukující hebká tráva. A taky polozapomenuté jarní zvuky - zpěv kosů, startující motorky a křik dětí - tohle všechno dohromady znamená, že nastává roční období, které je pojmenováno jedním z nejkrásnějších českých slov: JARO. A právě s jarem přichází každoročně i půvabný svátek - Velikonoce. Jelikož je s tímto jarním svátkem spojena spousta krásných tradic a symbolů, přinášíme vám pár zajímavostí o jejich původu a významu.

Pomlázka

dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovačka, na Moravě - tatary, březové metličky

Proč se šlehalo

• aby byla děvčata zdravá, pilná a veselá celý rok
• předání svěžesti, mladosti a zdraví mladého proutku
• hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná
• také na znamení přátelství mezi rodinami - děti nechodily k těm sousedům, jejichž rodiče nebyli zadobře

Velikonoční zajíček

• v mytologii řecké, egyptské, čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas, krátkost života
• v Bibli je zajíc řazen mezi stvoření "maličké na Zemi a moudřejší nad mudrce", symbolizuje chudé, skromné a pokorné, přesto se k němu křesťanství staví s jistým odstupem kvůli jeho užívání jako symbolu smyslnosti
• dnes je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe čokoládová - přišel k nám z Německa
• jiný názor na vznik spojení velikonočního zajíce s vajíčkem poukazuje na zvyk, kdy se do chleba upečeného ve formě zajíce položilo velikonoční vejce, čímž se sdružily tyto dva symboly
• bývalo také zvykem, aby kmotři zvali děti k tzv. honění velikonočního zajíce, to znamenalo hledání ukrytých vajíček v zahradě

Velikonoční beránek

pohané - symbol beránka byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci

židé - ovce symbolizovaly Izraelitu jako člena "Božího stáda", i židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí, beránek se také zabíjel na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví

křesťané - v křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího Beránka, Krista, a znázorňuje se s praporem vítězství

Velikonoční vajíčko

• bylo již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, života a vzkříšení, v předkřesťanských dobách bylo někde dokonce dáváno do hrobu k mrtvému
• zvyk konzumovat vejce v době svátků souvisel pravděpodobně i s postem, který Velikonocům předcházel a při kterém se vejce jíst nesměla
• ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr
• je také symbolem životní síly, narození, nesmrtelnosti, návratu jara a skořápka pocitu bezpečí
• vejce něco skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbolické spojení se Zmrtvýchvstáním Ježíše a s křesťanskými Velikonocemi
• symbolem nového života je již od pohanských dob

A na závěr stará legenda o tradici malování vajec

Když Ježíš se sv. Petrem chodili po světě, přišli jednoho dne do statku a poprosili hospodyni o kousek chleba. Ta však neměla ani skývu. V tom uslyšela kdákání slepice, seběhla do kurníku a našla vejce. Upekla ho v teplém popelu a nakrmila jím pocestné. Když odešli, chtěla smést ze stolu koštětem skořápky. Jaké bylo překvapení, když uviděla, že se proměnily ve zlato. Selka potom každého pocestného častovala vejci, ale žádná skořápka se ve zlato již neproměnila. Časem začala vejce rozdávat na výroční den návštěvy oněch pocestných.