V každém vydání STOPu již řadu měsíců objevuje miniseriál, ve kterém postupně nalézáte odpovědi na nejčastější dotazy týkající se daného odboru ÚMČ Praha 13 nebo zařízení, které v naší městské části působí. Dnes se budeme věnovat poplatkům ze psů a za zábor. Odpovídat bude vedoucí ekonomického odboru Ing. Regina Davídková.

Místní poplatek ze psů upravuje zákon č. 565 / 1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který v sobě obsahuje prvky daňového právního vztahu, a proto (ač je užíván termín poplatek) je to vlastně místní daň. (Při řízení ve věcech tohoto poplatku platí i zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Poplatek je zaveden obcí, resp. vyhláškou zastupitelstva, přičemž zákonný rámec musí být dodržen, ale obci je dána možnost upravit podrobnosti poplatku podle své místní situace, zvyku, účelu apod. Praha zavedla a upravila poplatek ze psů vyhláškou č. 4/1991 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku ze psů, ve znění pozdějších předpisů. Faktickou správu poplatku pak vykonává v režimu daňového řízení obecní úřad (jeho odbor, respektive oddělení), v našem případě oddělení daní a poplatků ekonomického odboru Úřadu městské části Praha 13.

Při našich šetřeních v terénu zjišťujeme, že občané-poplatníci nemají o přihlašování psa a placení poplatku kompletní informace, proto několik následujících řádků věnujeme odpovědím na nejčastější dotazy, s nimiž se na nás obracíte.

Na koho se vztahuje povinnost psa přihlásit?

Přihlásit psa musí jeho vlastník. V Praze občan, který má na území hlavního města trvalé bydliště, nebo právnická osoba, která zde má sídlo. Psa musí přihlásit i v případě, že se s ním převážnou část roku zdržuje mimo trvalé bydliště (na chalupě atd.). Každý přihlášený pes obdrží evidenční známku, která je nepřenosná na jiného psa a je vratná při odhlášení, přičemž je nutné přihlásit i psa, jenž poplatku nepodléhá.

Jaká je lhůta pro přihlášení psa?

Mylně se mnohdy uvádí, že psa je nutné přihlásit až po dovršení 6 měsíců jeho věku. Lhůta pro přihlášení je však stanovena mnohem kratší - do 15 dnů od jeho nabytí, bez ohledu na stáří zvířete. Po uplynutí dané lhůty se občan vystavuje možnosti sankce (pokuty) za nesplnění ohlašovací povinnosti.

Co potřebuji k přihlášení?

Pro přihlášení psa stačí mít s sebou platný občanský průkaz. Při uplatnění sazby pro důchodce je navíc třeba předložit důchodový výměr a vyplnit čestné prohlášení. Při nárokování dalších úlev a osvobození od poplatku (např. u psa z útulku) je třeba doložit i některé další doklady.

Za jak starého psa se tedy poplatek platí?

Poplatku podléhají psi starší šesti měsíců, tj. za psy, kteří dovršili stáří půl roku například během dubna, se poplatek platí od 1. dne měsíce května.

Kolik se platí za psa v MČ Praha 13?

Roční sazba poplatku činí 1 000 Kč za jednoho psa, za druhého a dalšího psa 1 500 Kč. Za psy chované v rodinném domku se platí 400 Kč za jednoho psa, za druhého a dalšího psa 600 Kč. U důchodce (osoby pobírající pouze jeden důchod, bez dalších příjmů) činí poplatek 200 Kč za jednoho psa, za druhého a dalšího psa 300 Kč. Právnická osoba, která je vlastníkem objektu, platí za psa ke hlídání objektu 400 Kč.

Jak se poplatek platí?

Poplatek je splatný bez vyměření předem: do 400 Kč jednou splátkou nejpozději do 31. března každého roku, nad 400 Kč ve dvou stejných splátkách, vždy nejpozději do 31. března a 31. srpna každého roku. Úřad poplatníkům vychází maximálně vstříc a zasílá předtištěné poštovní poukázky. Na nich je uveden mimo jiné i variabilní a specifický symbol a částka, kterou je možné uhradit přímou hotovostní platbou v pokladně úřadu na Ovčím Hájku, hotovostní úhradou v kterékoliv pobočce České spořitelny, hotovostní úhradou prostřednictvím pošty nebo bezhotovostním převodem na účet.

Jsou výjimky, kdy se poplatek platit nemusí?

V Praze se poplatek neplatí za psy osob nevidomých, bezmocných, držitelů průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižených s průvodcem), za psy chované k vědeckým účelům v příslušných zařízeních, vycvičené záchranářské a lavinové psy s osvědčením, sloužící Policii ČR a Městské policii. Dále se neplatí za psy konzulů, diplomatů a osob, které podle mezinárodního práva požívají zvláštních výsad a imunity. U psů převzatých z útulků provozovaných na území hlavního města se poplatek neplatí po dobu dvou let od převzetí.

Existují nějaké jiné možnosti slev?

Úleva z roční sazby poplatku ve výši 300 Kč bude po dobu dvou let (počítáno od počátku ledna následujícího roku) poskytnuta tomu vlastníkovi, který nechá označit psa mikročipem a současně jej nechá zanést do databáze hl. m. Prahy. Pokud dojde k situaci, že tato úleva je vyšší, než sazba poplatku (například u důchodců), jedná se prakticky o osvobození od placení po výše uvedenou dobu. (Nedochází tedy k prodloužení doby, po kterou se úleva poskytuje.)

Je nutné, aby měl pes evidenční známku?

Na veřejnosti musí být pes opatřen evidenční známkou, a to i v případě, že má mikročip. Slouží to jednak při kontrole, zda je pes řádně přihlášen, a v mnoha případech je to i prostředek k tomu, že je zaběhnutý pes snáze identifikovatelný, někdy dokonce dříve, než pomocí mikročipu.

Co když pes stářím nebo nehodou uhyne?

Řada lidí se domnívá, že když přestanou poplatek platit, je to signál, že už psa nevlastní a tím ukončují poplatkovou povinnost. Toto je ovšem velmi nepřesná představa, která má za následek nárůst dluhu v evidenci úřadu. Vznik a zánik poplatkové povinnosti, případně další změny rozhodné pro evidenci a výši poplatku, je nutné vždy oznámit správci poplatku a to do 15 dnů ode dne, kdy daná skutečnost nastala. Pokud pes již nežije (úhyn je nejlépe prokázat potvrzením od veterináře), byl předán jinému majiteli nebo majitel změnil trvalý pobyt mimo území městské části, kde byl pes přihlášen, je třeba psa ve výše stanovené lhůtě odhlásit, vrátit evidenční známku a ukončit tak platební povinnost. Nejlépe osobním úkonem u správce poplatku. Není-li pes řádně a doložitelně odhlášen, poplatková povinnost nadále trvá.

Jaký je další postup v situaci, kdy poplatníkovi vznikl dluh?

Správce poplatku vyzve poplatníka a stanoví náhradní lhůtu pro zaplacení. Trvá-li dluh i po této lhůtě, je vydán platební výměr a nedoplatek vymáhán obdobně, jako při nezaplacení kterékoliv jiné daně. Vymáhání může v krajním případě skončit provedením exekuce, přičemž veškeré z toho plynoucí náklady hradí dlužník. V neposlední řadě lze přistoupit i k soudnímu řízení.

Paní inženýrko, mohli bychom hned navázat a pohovořit o dalším tématu, kterým je poplatek za soukromé užívání veřejného prostranství?

Místní poplatek za užívání veřejného prostranství (často nazývaný poplatkem za zábor) upravuje zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, který v sobě obsahuje prvky daňového právního vztahu, a proto (ač je užíván termín poplatek) je to vlastně místní daň. (Při řízení ve věcech tohoto poplatku platí i zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Poplatek je zaveden obcí, resp. vyhláškou zastupitelstva, přičemž zákonný rámec musí být dodržen, ale obci je dána možnost upravit podrobnosti poplatku podle své místní situace, zvyku, účelu apod. Obec zavedením poplatku a určením sazeb ovlivňuje nejen dobu, po kterou je veřejné prostranství ve zvláštním užívání, ale i jeho rozsah. Praha zavedla a upravila poplatek za užívání veřejného prostranství vyhláškou č. 5/1991 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství, ve znění pozdějších předpisů.

Co je vlastně veřejné prostranství?

Za veřejné prostranství je považován každý prostor přístupný komukoli bez omezení (zejména náměstí, tržiště, místní komunikace, parky, veřejná zeleň apod.), který je současně jako veřejné prostranství uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 5/1991 Sb. hl. m. Prahy, o místním poplatku za užívání veřejného prostranství v platném znění.

I když jde o soukromý pozemek občana či firmy?

Při označení prostoru za veřejné prostranství se nepřihlíží k druhu vlastnictví. Veřejným prostranstvím mohou být jak pozemky obce a státu, tak pozemky občanů, firem či jiných institucí. Přičemž i výše poplatku je pro všechny druhy vlastnictví stejná.

Proč se platí za užívání tohoto prostranství?

Poplatek se vybírá za zvláštní užívání veřejně přístupného prostranství. Platí se tedy za to, že veřejné prostranství je po určitou dobu obsazeno, blokováno; je to de facto platba za výhradní užití veřejného prostoru.

Za co se konkrétně platí?

Zpoplatněno je umístění stavebních, reklamních nebo prodejních zařízení, zařízení sloužících k poskytování služeb, zařízení cirkusů, lunaparků a jiných podobných atrakcí, umístění skládek, vyhrazení trvalého parkovacího místa, užívání pro kulturní a sportovní akce a pro potřeby tvorby filmových a televizních děl.

Kdo musí platit poplatek?

Poplatníkem je fyzická i právnická osoba, která veřejné prostranství výše uvedeným zvláštním způsobem užívá; tj. jak podnikající osoby (za prodejní stánky, pojízdné prodejny, předzahrádky restaurací, reklamní stojany, vystavené zboží, cirkusy, stavební práce, skladování stavebních materiálů, parkování stavebních strojů a mnoho dalších), tak občané, kteří svou činností nenaplňují termín podnikání, ale veřejné prostranství užívají výše uvedeným zvláštním způsobem (např. k uskladnění stavebního materiálu při opravě domu, lešením stojícím na místní komunikaci - chodníku, k uskladnění paliva, vyhrazením trvalého parkovacího místa apod.).

Je omezeno užívání veřejného prostranství při prodeji zboží?

Veškerá povolovaná tržní místa v Praze jsou uvedena v aktuální příloze vyhlášky č. 27/1998 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů. Mimo tato místa nelze umístit prodejní zařízení. A v dané lokalitě je nutné i dodržovat stanovený počet tržních míst a rozsah užívané plochy.

Lze v těchto lokalitách prodávat jakékoli zboží?

Výše uvedená vyhláška (tržní řád) upravuje kromě umístění míst i povolený prodávaný sortiment výrobků. Při záměru umístit na veřejné prostranství prodejní zařízení je tedy vhodné se nejdříve seznámit se všemi lokálními podmínkami. (Tržní řád pro MČ Praha 13 spravuje rovněž oddělení daní a poplatků ekonomického odboru.)

Jaká je lhůta pro přihlášení k poplatku?

Poplatník je povinen ohlásit správci poplatku užívání veřejného prostranství nejméně 7 dní před jeho započetím. Při užívání prostranství do 6 dnů je ohlášení nutné 1 den předem. V případě havárií inženýrských sítí je ohlášení nutné do 3 dnů od 1. dne užívání.

Co je k přihlášení potřeba?

Pro přihlášení k poplatku je nutné mít s sebou platný občanský průkaz. Podnikající osoby též živnostenský list, resp. výpis z Obchodního rejstříku, případně pověření k jednání od statutárního zástupce. Je nutno také doložit, že o užívání pozemku je zpraven jeho vlastník. Kladné stanovisko vlastníka pozemku lze prokázat nájemní smlouvou nebo jeho písemným souhlasem.

Jaká je výše poplatku?

Sazby poplatku za každý i započatý m2 a den činí:

• 100 Kč za umístění reklamních zařízení a za prodejní zařízení mimo tržiště
• 50 Kč za umístění lunaparků a jiných obdobných atrakcí
• 10 Kč za umístění stavebního zařízení včetně materiálů, za prodejní zařízení na tržišti, za skládky, za zařízení cirkusů, pro potřeby tvorby filmových a televizních děl, za vyhrazení trvalého parkovacího místa
• 5 Kč za umístění zařízení sloužících k poskytování služeb
• 4 Kč pro kulturní akce
• 3 Kč za umístění stavebního zařízení u havárií inženýrských sítí včetně materiálů
• 2 Kč pro sportovní akce

V ojedinělých případech lze na žádost místní poplatek snížit nebo prominout. Správce daně přitom přihlíží k důvodům, které poplatník v žádosti uvádí, k objektivně zjištěným skutečnostem a místním podmínkám.

Podání žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 200 Kč.

Jaké jsou lhůty pro zaplacení?

Poplatek je splatný nejpozději v den, kdy užívání veřejného prostranství započalo. Při užívání nad 30 dnů je poplatek splatný ve dvou stejných splátkách - v den, kdy užívání započalo a v 30. den užívání. Při havárii je poplatek splatný do 15 dnů od 1. dne užívání.

Poplatek za užívání platí i majitel pozemku?

Vlastník pozemku v Praze za jeho užívání neplatí, je od poplatku osvobozen. Ale pronajme-li pozemek, nájemce již platit musí.

Na koho dalšího se placení poplatku nevztahuje?

Poplatku dále nepodléhá užívání veřejného prostranství pro akce bez vstupného nebo jejichž výtěžek je určen na charitativní a veřejně prospěšné účely, vyhrazení trvalého parkovacího místa osobám invalidním, vozům rychlé lékařské pomoci, Městské policie, Policie ČR, Magistrátu apod., při haváriích inženýrských sítí nepřesahujících 3 dny, při stavbách hl. m. Prahy aj.

Co se stane, když se někdo k poplatku nepřihlásí?

Při takovémto zjištění může správce poplatku zpětně do tří let poplatek doměřit. Současně hrozí i pokuta za nesplnění oznamovací povinnosti.

Jaký je další postup v situaci, kdy poplatníkovi vznikl dluh?

Správce poplatku vyzve poplatníka a stanoví náhradní lhůtu pro zaplacení. Trvá-li dluh i po této lhůtě, je vydán platební výměr a nedoplatek vymáhán obdobně, jako při nezaplacení kterékoliv jiné daně. Včas nezaplacené poplatky, nebo zaplacené v nesprávné výši, mohou být zvýšeny až o 50 %. Vymáhání může v krajním případě skončit provedením exekuce, při níž veškeré z toho plynoucí náklady hradí dlužník. V neposlední řadě lze přistoupit i k soudnímu řízení.

Pro Městskou část Praha 13 vykonává komplexní správu poplatku oddělení daní a poplatků ekonomického odboru - pracoviště v ulici Hostinského 1535, 2. patro (telefon 235 011 413).

Úřední hodiny jsou v pondělí a ve středu od 8 do 12 a od 13 do 18 hodin. Po předchozí telefonické domluvě je však možné navštívit oddělení i mimo úřední hodiny.