Kdy lze nárokovat důchod při dlouhodobém nebo trvalém zdravotním postižení?
Důchody, které se přiznávají v souvislosti se zdravotním postižením, jsou přiznávány buď po projednání Lékařskou posudkovou službou PSSZ (dále LPS) z pracovní neschopnosti, nebo si může o plný či částečný invalidní důchod zažádat občan sám. Na základě jeho žádosti a doložení lékařských nálezů bude jeho zdravotní stav opět posouzen lékařem LPS a pokud dosáhne zákonem stanoveného poklesu výdělečné činnosti ze zdravotních důvodů, může mu být tento důchod přiznán. Přiznání invalidního důchodu není vázáno pouze zdravotním stavem, ale i dobou pojištění, která se zjišťuje v období před (případně po) vznikem invalidity. Pouze u invalidních důchodů z důvodu pracovního úrazu není doba účasti na pojištění podmínkou přiznání dávky. Potřebná doba pojištění pro nárok na přiznání invalidního důchodu je pro určité věkové kategorie různá. Pro občana, který dosáhl 28 let a staršího, se požaduje minimální doba pojištění v desetiletém období před vznikem invalidity v délce 5 let. U poživatelů částečných invalidních důchodů se pro výplatu tohoto důchodu sleduje splnění ekonomické podmínky, tedy výše příjmu v předchozím kalendářním roce. V případě, že je částečný invalidní důchod přiznán z důvodu obecně ztížených životních podmínek, příjem se nesleduje. Doba pobírání plného invalidního důchodu se započítává jako náhradní doba pojištění pro nárok plně pro výpočet z 80 % do dalšího důchodu. Doba pobírání částečného invalidního důchodu, která není kryta jinou dobou pojištění, se pro další důchodové dávky nezapočítává.
Vzniká nárok na důchod pozůstalým v případě úmrtí živitele?
Pozůstalostní důchody se dle žadatele dělí na vdovské, vdovecké a sirotčí. Sirotčí důchod se přiznává pouze do 26 let. Za nezletilé sirotky žádá jejich zákonný zástupce. Podmínkou nároku na pozůstalostní důchod je, že zemřelý byl poživatelem starobního, plného nebo částečného invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnil podmínky nároku na starobní důchod ať již předčasný nebo při dosažení důchodového věku nebo splnil podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod (posuzuje se, pokud nedosáhl potřebného věku pro přiznání důchodu starobního). Pokud zemřel následkem pracovního úrazu, nárok vzniká bez dalších podmínek. Procentní část důchodu náleží vdově a vdovci ve výši 50 % a sirotek má nárok na 40 %. Doba pobírání vdovského a vdoveckého důchodu je minimálně rok.
Co ovlivňuje výši důchodu?
Na výši důchodu má vliv získaná doba pojištění a náhradní doby pojištění, které se však v některých případech započítávají pouze z 80 % a časově je omezena doba zápočtu trvání evidenci u úřadu práce, kde se započte pouze doba pobírání hmotného zabezpečení a doba, po kterou hmotné zabezpečení nebylo vypláceno do 31. 12. 1995 v rozsahu 3 let zpětně od data přiznání důchodu u evidence po 1. 1. 1996. Doba studia získaná po 1. 1. 1996 se hodnotí od 18. roku věku a pouze v rozsahu 6 let. Důležitým činitelem ovlivňujícím výši důchodu je příjem žadatele, a to od roku 1986 do kalendářního roku, který předchází roku přiznání důchodu. Pokud nemá občan v evidenci ČSSZ prokázanou dobu své závislé výdělečné činnosti, dokládá se doba získaná do 31. 12. 1985 potvrzením, ze kterého je zřejmé, od kdy do kdy zaměstnání trvalo. Neprokázanou dobu pojištění od 1. 1. 1986 je však třeba prokázat včetně výše hrubých příjmů a vyloučených dob.
Jak se důchod vypočítá?
Výpočet důchodu je poměrně složitý. Příjmy od roku 1986 se nejprve valorizují, potom redukují a z takto vypočteného základu se zjišťuje výše procentní výměry dle získaných dob pojištění. U invalidních důchodů se započítává tzv. dopočtená doba. Za rok pojištění je stanoveno 1,5 % z výpočtového základu. U částečného invalidního důchodu je stanoveno 0,75 % za každý rok pojištění. Ke všem důchodům náleží pevná část, která činí v současné době 1 310 Kč. Pokud má občan nárok na dva či více důchodů, náleží pevná část pouze jednou a nižší procentní část se krátí na polovinu. Podle statistických údajů činil průměrný starobní důchod v Praze v roce 2002 v měsíci září 7 394 Kč.
Lze žádat o další dávky k důchodu?
Pokud občan pobírá jakýkoli důchod a jeho zdravotní stav se zhorší nakolik, že nezvládá zcela sebeobsluhu při základních životních úkonech, může zažádat o zvýšení důchodu pro bezmocnost. Podle stupně postižení může ČSSZ přiznat k důchodu zvýšení pro částečnou, převážnou nebo úplnou bezmocnost.
Má občan možnost informovat se o důchodových nárocích?
Referát přípravného důchodového řízení provádí poradenskou a informační činnost, kterou mohou využít všichni obyvatelé městské části Praha 13 i 17.
Kdy lze hodnotit dobu péče o dítě nebo bezmocnou osobu jako náhradní dobu pojištění?
Referát přípravného důchodového řízení kromě sepisování a ověřování žádostí o důchodové dávky se aktivně podílí na zajišťování dob pojištění klientů. Tato aktivní činnost je zaměřena na rozhodovací pravomoc o době a rozsahu péče o dítě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, péči otce do 4 let věku dítěte a osobu převážně nebo úplně bezmocnou, případně částečně bezmocnou starší 80 let. PSSZ rozhoduje o zápočtu osobní péče od 1. 1. 1996. Před tímto datem rozhoduje o zápočtu doby přímo Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 25, Praha 5, a to pouze v souvislosti s důchodovým řízením. Podmínkou pro zápočet doby péče, která se pro důchodové účely hodnotí jako doba náhradní, je včasné podání přihlášky k účasti na důchodovém pojištění z důvodu péče. Přihlášku lze podat kdykoli v průběhu péče, nejpozději do dvou let po jejím skončení. U osob blízkých se musí dokladem prokázat příbuzenský poměr, u osob, které dle zákona o důchodovém pojištění nelze považovat za osoby blízké, je podmínkou zápočtu doby společná domácnost pečovance a pečovatele (trvalé soužití a společná úhrada nákladů na domácnost). U těchto osob lze dobu péče hodnotit až od 1. 7. 2001.
Mohou se občané dobrovolně přihlásit k účasti na důchodovém pojištění?
K tomuto pojištění se lze přihlásit bez udání důvodu maximálně na dobu 10 let (do 31. 12. 2002 podmínka získané doby pojištění v ČR v délce 1 roku), je možné se přihlásit i rok zpětně. Důvodem k dobrovolné účasti na důchodovém pojištění je také výdělečná činnost v cizině, zde je možnost se přihlásit dva roky zpětně. Od 1. 1. 2003 se lze přihlásit na základě smlouvy s organizací o výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby. I v tomto případě je možné se přihlásit dva roky zpětně. Při účasti na pojištění z důvodu evidence úřadem práce, kdy mu není vypláceno hmotné zabezpečení, případně doba studia delší 6 let, po 1. 1. 1996 lze podat přihlášku kdykoli. Výše minimálního pojistného, které je platné pro kalendářní rok, ve kterém se pojistné platí, je pevně stanovena. Maximální výše pro placení pojistného není určeno. Od 1. 1. 2003 je částka minimálního vyměřovacího základu 7 400 Kč a výše minimálního pojistného odpovídá částce 1 924 Kč. Výše vyměřovacího základu odpovídá započtené částce při výpočtu důchodu.