Dříve, než dáme slovo paní Janě Slánské, ještě jednou zopakujeme důležitou informaci týkající se změny v oblasti nemocenského pojištění. Od 1. 1. 2002 mají správy sociálního zabezpečení vedeny účty u České národní banky. Koncem roku 2001 bylo všem oznámeno, že naše územní pracoviště má nový účet 1011-27924051/0710 a všichni byli vyzváni, aby další platby pojistného směrovali na tento účet. Někteří však nadále používají starý účet u Komerční banky. Tento účet se k 30. 11. 2002 definitivně zrušil. Platby pojistného poukázané na tento účet se proto plátci vrátí a do doby poukázání na správný účet u ČNB poběží penále z prodlení.
Paní Slánská, kde může občan městské části Praha 13 uplatnit žádost o důchodovou dávku?
Jedním z referátů působících v rámci územního pracoviště Pražské správy sociálního zabezpečení pro Prahu - Jihozápadní Město je referát přípravného důchodového řízení. Tento poměrně dlouhý název upozorňuje, že PSSZ žádosti zpracovává k dalšímu řízení a je pouze prostředníkem mezi občanem a Českou správou sociálního zabezpečení se sídlem v Křížové 25, Praha 5, PSČ 22508 (dále ČSSZ), která rozhoduje o přiznání a výši důchodu. Důchody můžeme rozdělit na starobní, invalidní a pozůstalostní. Pokud chce občan požádat o přiznání důchodu (což je jeho právem nikoliv povinností), obrátí se buď přímo na naše pracoviště, které je místně příslušné podle trvalého pobytu občana nebo nejdříve navštíví se svým požadavkem personální oddělení svého zaměstnavatele (pokud pracuje u velké organizace mající více než 25 zaměstnanců a provádějící výplatu nemocenských dávek). Sepsanou žádost o důchod a doklady potřebné k vyřízení pracovníkům potom občan předkládá ke kontrole a dalšímu řízení pracovníkům referátu přípravného důchodového řízení. Pokud občan pracuje u malé organizace, je osobou samostatně výdělečně činnou, je veden v evidenci úřadu práce nebo je bez zaměstnání a nezaevidoval se u úřadu práce, žádosti o přiznání důchodu sepíšeme na našem referátu po předložení dokladů. O přiznání důchodu lze zažádat maximálně 3 měsíce před datem přiznání.
Jaké doklady předkládá občan k řízení o důchodové dávce?
Dokladem požadovaným při sepisování, případně předložení žádosti o důchod je průkaz totožnosti (občanský průkaz, cestovní doklad). Občanský průkaz vydaný do 30. 4. 1993, v němž není vyznačeno státní občanství, pozbyl platnosti dnem 31. 12. 2001. K žádosti o důchod se předkládají u žen rodné listy dětí v originále, případně ověřených kopiích. Rodnými listy dětí se dokládá doba péče do čtyř let věku dítěte, ale také počet vychovaných dětí pro snížení věkové hranice u žen. Dále se dokládají získané doby pojištění, případně náhradní doby pojištění. Doby pojištění získává občan po skončení povinné školní docházky. Dokládá se nejvýše dosažené vzdělání získané denním studiem, u mužů doba trvání základní, náhradní nebo civilní vojenské služby. V žádosti o důchod se uvádějí názvy a sídla zaměstnavatelů a období trvání pracovního poměru. Dále je třeba doložit nebo alespoň uvést doby, ve kterých byl občan veden v evidenci úřadu práce, jeho dobrovolnou účast na důchodovém pojištění a dobu samostatné výdělečné činnosti. Osobám samostatně výdělečně činným, kterým ze zákona nevznikla účast na pojištění a které se dobrovolně k této účasti nepřihlásí, nemusí z důvodu nedostatečné doby pojištění vzniknout nárok na důchodovou dávku nebo tato dávka z důvodu neplacení pojistného, případně minimálního pojistného, může být vyplácena v minimální výši. V současné době je minimální výše starobního důchodu 2080 Kč. Do náhradních dob pojištění se za určitých podmínek započítává také doba péče o osoby převážně nebo úplně bezmocné nebo částečně bezmocné starší 80 let. Také otci může být započtena doba péče o dítě do čtyř let věku dítěte, pokud se z tohoto důvodu přihlásí k účasti na pojištění a matka tuto dobu nebude jako náhradní dobu pojištění uplatňovat. Pokud občan obdržel od České správy sociálního zabezpečení výpis dob pojištění z jejich evidence, vypisují a dokladují se doby v evidenci ČSSZ neprokázané.
Jak získá občan výpis o dobách pojištění?
Pokud občan tento výpis nevlastní a organizace mu o něj nezažádala, má právo si jej z evidence ČSSZ vyžádat. Ve své žádosti nesmí zapomenout uvést své rodné číslo, jméno i všechna jména dřívější a adresu, na kterou ČSSZ výpis zašle.
Jaké podmínky jsou stanoveny pro přiznání a výplatu důchodu?
Každý typ důchodu má stanoveny podmínky pro vznik nároku na přiznání i výplatu dávky. U starobních důchodů je třeba splnit podmínku dosažení potřebného věku stanoveného zákonem o důchodovém pojištění (zák. č. 155/1995 Sb ve znění pozdějších předpisů) a splnit minimální dobu pojištění 25 let. Pokud chce občan požádat o starobní důchod před dosažením důchodového věku, musí splnit ještě další podmínky. Jsou dva typy, které se liší podmínkami pro nárok a výši sankcí za předčasný odchod do důchodu. Předčasný starobní důchod je možné přiznat občanovi, který splnil podmínku 25 let pojištění a do dosažení důchodového věku mu chybí nejvýše 3 roky, sankce u tohoto důchodu je 0,9% za každých i započatých 90 kalendářních dnů, které mu chybí do dosažení důchodového věku. Zde je třeba zdůraznit, že pokud je tento důchod přiznán, poživatel tohoto důchodu nesmí do dosažení důchodového věku vykonávat výdělečnou činnost, která zakládá účast na pojištění a již mu nevznikne nárok na výpočet důchodu po dosažení důchodového věku, tedy výpočtu bez sankcí. U druhého typu předčasného důchodu je stanovena další podmínka a do dosažení důchodového věku mohou žadateli chybět maximálně 2 roky. Tou je nepřetržitá evidence uchazeče o zaměstnání u úřadu práce minimálně v délce 180 dnů, případně pobírání částečného invalidního důchodu, nebo odejmutí plného ivalidního důchodu, který občan pobíral minimálně 5 let. V tomto jediném případě je přípustná chybějící doba do dosažení důchodového věku v délce 5 let. Pokud je přiznán tento typ předčasného starobního důchodu, je občanovi vyměřena sankce 1,3% za každých i započatých 90 kalendářních dnů. Po dosažení důchodového věku občan žádá o výpočet starobního důchodu bez sankcí. Do dosažení důchodového věku je též nepřípustná výdělečná činnost zakládající účast na pojištění. Pro všechny starobní důchodce platí, že mohou pracovat po dosažení důchodového věku a mají nárok na výplatu důchodu, pokud splní podmínku, že jejich pracovní poměr je sjednán na dobu určitou a výše jejich hrubého příjmu ze závislé činnosti nepřesahuje dvojnásobek životního minima (v současné době je tato částka 8200Kč). Sledované období bylo stanoveno v délce 24 měsíců od vzniku nároku na starobní důchod. U osoby samostatně výdělečně činné je podmínka výše příjmu splněna, pokud její vyměřovací základ pro placení záloh na důchodové pojištění nepřesahuje dvojnásobek životního minima.
Je výhodné pracovat po vzniku nároku na starobní důchod?
Pokud občan splnil podmínky pro nárok na starobní důchod a o přiznání a výplatu důchodu nepožádá, zvyšuje se počet procent za odpracovanou dobu. Do 30. 6. 2001 si zvyšoval procentní část důchodu o 1% za každých odpracovaných 90 kalendářních dnů, od 1. 7. 2001 se zvýšil zápočet procent za odpracovaných 90 dnů na 1,5%.