Cirkus odjel, ale....

Nanejvýš pozitivně lze hodnotit ekologické aktivity radnice Prahy 13, která dělá v posledních letech pro životní prostředí a veřejnou zeleň v naší městské části skutečně maximum. Zcela v rozporu s touto činností ale stojí případ volné plochy v klínu ulic Mukařovského a Kovářova, které již dávno nedělá čest původnímu místnímu názvu "Luka". Myslím si, že je tomu již deset let, co zde byla vyseta tráva. Na zelenou loučku chodili pejskaři venčit své miláčky, nebo se zde proháněly děti, případně sloužila za zkratku spěchajícímu chodci. Po loňské podzimní "návštěvě" Cirkusu Berousek je tato sídlištní idyla nenávratně pryč. To, co po cirkusu zůstalo, připomíná spíš sídlištní realitu známou z Panelstory Věry Chytilové - všude samé bláto a hnůj rozježděný koly náklaďáků a maringotek; kruh o průměru deseti metrů vystlaný senem dává tušit, kde stávala cirkusová aréna. Vím, že cirkus na Lukách má jistou tradici, a proto lze leccos tolerovat. Myslím si však, že nynější stav již překročil zdravou míru. Pro toho, kdo kolem musí denně chodit na metro, to je pohled opravdu skličující. Mohu vědět, jaké má náš úřad plány s touto plochou do budoucna a zda existují nějaké právní prostředky, kterými lze dočasný pobyt cirkusové společnosti na obecním pozemku regulovat? (pouze předpokládám, že se jedná o obecní pozemek).

Štěpán Vácha

K dopisu Štěpána Váchy

K dopisu pana Štěpána Váchy uvádím za oddělení daní a poplatků následující:

- cirkusy a podobné veřejné atrakce spadají z hlediska místních poplatků (místních daní) do dvou kategorií:

a) místní poplatek za užívání veřejného prostranství, přičemž se nerozlišuje, zda jde o veřejné prostranství v majetku obce nebo jiné instituce, případně soukromé osoby apod. (uvedený pozemek na Lukách není v majetku MČPraha 13)

b) místní poplatek ze vstupného - prvotní je výběr poplatků pro obec (městskou část), neboť je jejím finančním příjmem. Poplatek může mít částečně i regulační charakte (ale spíše druhotný) z hlediska komerční efektivnosti pro provozovatele cirkusu. Při stanovení výše poplatku se nepřihlíží k ekologické zátěži na životní prostředí apod.

- splněním poplatkové povinnosti (zaplacení poplatku včas a ve správné výši) provozovatel splnil svou poplatkovou povinnost vůči našemu oddělení (úřadu) a není tudíž možnost ani důvod, abychom z našeho hlediska více zasahovali do jeho podnikatelského záměru.

Rudolf Foukal, vedoucí ODP-EKO ÚMČ P 13

Dopis adresovaný Inženýrské a realitní organizaci IROP

V termínu 29. 9. - 10. 10. 2002 hostoval v Praze 13 na základě s Vámi uzavřeného souhlasu o užívání pozemku výše uvedení cirkus. V den odjezdu byl inspektory našeho úřadu zjištěn silně zdevastovaný trávník. Ten je terčem stížností místních obyvatel. Současný stav nejlépe vystihuje přiložená fotodokumentace. Kontroluje někdo po ukončení akce, v jakém stavu zanechal nájemce pozemky ap.?

Děkujeme za odpověď. V loňském roce byla situace stejná. Odpovědi ani nápravy jsme se však nedočkali!

Jaroslav Fuglík
vedoucí oddělní inspekce ÚMČ P13

Vaším dopisem nám bylo vytknuto, že část parcely č. 2160/1 k.ú. Stodůlky, na které hostoval cirkus Originál Berousek, je značně zdevastovaný. K této výtce uvádím, že souhlas s užíváním byl vydán na výslovné přání vaší MČ, což ostatně bylo i v roce 2001 při hostování cirkusu Humberto.

Přesto sdělujeme, že pochopitelně po ukončení akce naši pracovníci kontrolují, v jakém stavu nájemce pozemek zanechal, ovšem v den odjezdu silně pršelo, pozemek byl značně podmáčený a terén při nejlepší vůli nešlo upravit. Pozemek je zatím v KN zapsán na listu vlastnictví ČR - IROP z toho důvodu, že na něj byl uplatněn restituční nárok podle zákona č. 229/1991 Sb., a o tomto nároku nebylo dosud pravomocně rozhodnuto. Po skončení zimního období nás, prosím, znovu kontaktujte a pokud bude vlastnický vztah u tohoto pozemku nezměněn, dohodneme se na urovnání a úpravě jeho povrchu za vhodných neinvestičních podmínek.

Svatopluk Gabriel
ved. ekonomicko-provozního úseku IROP

Dnes už se nezdraví?

Ráda bych se s vámi podělila o zkušenosti s mateřskými školami. V loňském roce jsem svou dceru přihlásila do soukromé MŠ s jazykovou výukou. Bylo to nejen z důvodu výuky jazyků, ale i proto, že jsem měla dojem, že ve státních školkách nebude takový přístup k dětem, jaký jsem si představovala. Měla jsem na paměti školku, kde děti musejí bez ohledu na věk po obědě spát, kde jim učitelky do pusy strkají plné lžíce nechtěné koprové omáčky a kde stojí na hanbě za to, že na slovo neposlechly. Ve školce, kam jsem dceru přihlásila, byly milé a pohodové paní učitelky, pouze 14 dětí a co se kuchyně týká, vařila jedna z učitelek to, co dětem chutnalo. Ale tak se stalo, že děti měly třikrát týdně smažené kuřecí prsty s kečupem a k svačině bez výjimky rohlík s máslem. Vzhledem k malému počtu dětí byly pohromadě dvouleté až šestileté, a tak ani nebylo možné, aby pracovní náplň odpovídala jejich věku. Ani se mi nechce psát, kolik jsme za tuto školku platili. A tak jsem hledala školku jinou. Vybrala jsem si MŠ Mezi školami 2323 a s lehkou obavou jsem dala dcerku tam. Nedokáži ani popsat, jak jsem ze školky nadšená já a hlavně moje dcerka. Za dětmi jezdí divadélko, dochází tam paní zubařka, děti mají možnost navštěvovat několik kroužků, jezdí na výlety po okolí a už teď se těší na školku v přírodě. Jediná věc, která mě ve školce negativně překvapila je to, že rodiče se málokdy pozdraví a pokud vejdete do místnosti a hlasitě pozdravíte, dočkáte se odezvy výjimečně. V jazykové školce, kam chodila převážná většina cizinců, vládla ráno lepší atmosféra. Rodiče se na sebe občas usmáli, ale hlavně se všichni včetně dětí zdravili. To ale už není věcí školky, ale nás rodičů. Možná můj dopis pomůže při výběru školky i někomu dalšímu. A to bych byla vážně moc ráda!

Gabriela Sedláčková, Nové Butovice

Všechno pokazila šatna

Po delší době jsme byli na Spirituál kvintetu v klubu Mlejn. Bohužel, skvělý zážitek v závěru úplně zkazila šatna. To, že jsme museli čekat skoro půl hodiny, by ještě tolik nevadilo, ale stát celou dobu ve smradlavém, zakouřeném prostředí, kde kvůli kouři pomalu nebylo vidět a nedalo se dýchat?! Mnoho lidí odcházelo raději čekat ven do zimy. Nebylo to moc platné, protože bundy a kabáty, které jsme ze šatny vyzvedli, byly stejně nasáklé kouřem. Nechápu, proč musím kvůli návštěvě koncertu tohle podstoupit. Na pracovištích už dávno platí, že kuřáci nesmějí obtěžovat ostatní - proč to tak není ve vašem zařízení? Do doby, než se to změní, budu chodit či spíše dojíždět za kulturnou jinam. Bude to méně pohodlné, ale aspoň se nebudu cítit jako po návštěvě podřadné putyky.

Ing. Jan Šimandl, Lužiny

Dobrá vůli nechybí, ale...

Problém s větráním společných prostor klubu Mlejn se snažíme řešit několika způsoby. V první řadě s odbornou firmou provádíme postupnou modernizaci zastaralého vzduchotechnického zařízení, dále pak přemístěním šatny, která byla projektována uvnitř společných prostor do místa u vchodových dveří, kde je zákaz kouření a přísun vzduchu je největší. V době konání koncertu 7. 1. 2003 byla zapnutá veškerá dostupná vzduchotechnika a své udělalo i mrazivé počasí. K zakouření předsálí došlo po skončení programu, kdy většina hostů - diváků setrvala v prostorách kavárny. Vzhledem k využití všech možností odvětrání prostor klubu lze konstatovat, že v případě maximálního vytížení počtem návštěvníků není v našich silách tomuto zabránit. Na druhou stranu se domníváme, že uvedený stav nebyl ve srovnání s obdobnými zařízeními nijak výjimečný! Lze předpokládat, že ještě několik let potrvá stav, kdy nebude možno pořádat nekuřácká představení tak, jak se tomu děje ve vyspělejších státech jako např. v USA. Za podnětnou připomínku děkuje vedení klubu Mlejn.

Marie Navrátilová, ved. Klubu Mlejn
Petr Zeman, DK Praha 13 - ředitel

Tržišti odzvonilo

Súderem Nového roku 2003 padly údery i na tržiště s textilem a obuví u východu z metra stanice Nové Butovice. Nevím, jestli jste si toho všimli, ale mne tento fakt dosti nepříjemně překvapil. Neváhala jsem se proto informovat na ÚMČ Praha 13, kde mi byl sdělen důvod tohoto zrušení: "Lidé si stěžovali, že je tržiště neestetické". Moje překvapení tím rozhodně neopadlo. Proč byly srovnány se zemí nejhezčí dřevěné stánky? Oč jsou krásnější zbylé, pro prodej taktéž zrušené, stánky z plechů? Co je estetického na betonem vydlážděném korytě lemovaném vlnitým plechem, který mne vždy doprovází cestou od domu ke stanici metra? Tento jediný sdělený důvod tedy rozhodně neshledávám relevantním. Napadlo mě, jestli pravým důvodem nemohla být nekalá konkurence kamenným obchodům, ale jak se tak rozhlížím po našem sídlišti, žádný obchod s textilem (mimo second handů) nevidím. Bylo mi doporučeno tržiště na Lukách, ale to je přece jen trochu z ruky, zatímco z bývalého tržiště plného lidí, zbude mrtvé místo. Myslím, že se vše mohlo vyřešit jinak. Stánky mohly být napřklad zredukovány na menší počet. Dost dobře rozhodnutí Rady MČ Praha 13 - zrušit tržiště - nechápu. Nespokojená nejsem jen já, ale i řada mých známých z okolí.

Monika Dimelisová

Vysvětlení v Přímé lince na str. 3