Ve čtvrtek 12. prosince se prostory auto STYLU na Jeremiášově ulici během několika hodin změnily k nepoznání. Dopoledne si zde zákazníci ještě prohlíželi naleštěná osobní auta, ale večer ... Hudba, předváděcí molo, řada hostů - zkrátka Vánoční párty jak má být. Důvodem ale zdaleka nebylo jen to, aby se přítomní rozloučili s končícím rokem 2002.

Vrcholem večera bylo totiž předání vozu Volkswagen Transporter Diakonii Českobratrské církve evangelické, jejíž středisko ve Stodůlkách je denním zařízením sociální, speciálně pedagogické a zdravotní péče o děti a mládež s kombinovaným postižením.

Z rukou ředitele auto STYLU pana Emanuela Lopeze převzala klíčky ředitelka Diakonie ČCE Mgr. Zuzana Švarcová.

Mezi hosty byli zástupci sponzorských firem, naší městské části, policie, umělci ... Některé z nich jsme trošku vyzpovídali.

Ředitel společnosti auto STYL Emanuel Lopez

Dnešní večer je takovou "třešničkou na dortu". Slyšeli jsme zasloužená slova díků a uznání, ale ještě vůbec nevíme, co všechno dnešku předcházelo.

Asi by se mohlo zdát, že to není tak velký problém. Sejde se pár lidí, domluví se, položí na stůl peníze a je to. Ono to ale není tak jednoduché a to, aby se sbírka podařila podle našich představ, trvalo v podstatě rok. Je fajn, že jsme mohli Diakonii výsledek našeho snažení předat právě teď, protože to je myslím hezký, a především potřebný dárek. Toto devítimístné autíčko má hodnotu asi 850 tisíc, nám se podařilo vybrat okolo 300 tisíc, takže se zaplatila akontace a zbytek si zaplatí Diakonie z prostředků, které dostává ve formě dotací.

Na tuto otázku je asi dost brzy, ale pustíte se ještě do něčeho podobného?

Když máte takové obchodní partnery a přátele, tak se dá dělat spousta věcí. Ostatně, tohle nebyla první akce. V loňském roce jsme uspořádali podobnou sbírku pro Dětský domov na Zbraslavi. A na úplný závěr bych chtěl dětem z Diakonie popřát hodně štěstí, spokojenosti a také to, aby jim autíčko dobře sloužilo a mohly se na něj spolehnout tak, jako na nás.

Zpěvačka Marcela Holanová

Zpíváte na řadě nejrůznějších akcí, ale tato je přeci jenom výjimečná.

Co na to říci? Je zkrátka naprosto úžasné, když si lidé dokáží pomáhat. Dnes a denně vidíme okolo sebe spoustu nepěkného, mnohdy bychom spíš měli říci zla. Ostatně stačí si přečíst noviny nebo poslechnout televizi. A když se potom podaří takováto akce, je to prostě skvělé. Je to důkaz, že jsme ještě pořád zůstali lidé, že i přes své vlastní starosti a problémy nepřestáváme vidět ostatní. Ty, kteří potřebují naši pomoc. A směřuje-li ta pomoc k dětem, a navíc postiženým, je to o to cennější.

Není tak dávno doba, kdy mezi lidmi s postižením a ostatními existovala téměř neprostupná bariéra. Ani dnes ještě není všechno tak, jak by být mělo.

Bohužel, ale je to tak. Nebyli jsme vlastně zvyklí vídat lidi, kteří se nějak od ostatních odlišují, takže jsme se ani nemohli naučit se k nim správně chovat. Vypadalo to, jako by ani mezi námi nebyli. Dnes je to jiné, ale přesto si myslím, že na ideální stav si budeme muset ještě chvilku počkat. Neustále existuje určitá neznalost, možná i ostych. To se ale určitě změní, pevně tomu věřím.

Tato otázka bude tak trochu osobní. Vy už víte, jak se kdy zachovat?

Cítím ostych a bylo by neupřímné, kdybych teď tvrdila, že je mi to naprosto přirozené. Ale je to všechno o tom, že jsme skutečně na určité věci nebyli zvyklí, takže většina z nás má co dohánět. Nicméně, kdykoli jsem zpívala pro postižené děti, byl to pro mě obrovský zážitek, protože byly nesmírně milé, bezprostřední, vděčné ... Bylo to moc fajn.

Dnes má zelenou zařazování dětí s postižením do běžných škol. Myslíte si, že i toto je cesta k vzájemnému poznání?

Rozhodně ano. Jen to klade na všechny trochu vyšší nároky. Děti umějí být kamarádské a vstřícné, ale také škodolibé. Je na škole i rodině, aby dnešní školáci na tom nebyli tak, jako my.

Povídáme si a na dveře ťukají Vánoce. Máte nějaké přání?

Snad jedno. Abychom byli všichni zdraví, měli dobrou práci. Když je práce, přijde i štěstí a když je člověk šťastný, pak má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby byl dlouho zdravý.

Místostarosta MČ Praha 13 Petr Kopecký

Toto je po vašem zvolení jedna z prvních akcí, kterých se účastníte. Co říkáte takto výrazné pomoci?

Každá taková akce je upřímně vítána a mým přáním pochopitelně je, aby jich bylo co nejvíce. I když se musím přiznat, že ideální by bylo, kdyby takovéto akce v podstatě potřebné nebyly. To by znamenalo, že všechno je tak, jak by mělo být, že jsme všichni zdraví, že nemáme problémy. To je ale přání z řady nesplnitelných. A co bych popřál dětem, kterým je tento krásný vánoční dárek určen? Co nejvíce pohody, štěstí a hodně takových lidí, díky kterým jsme se tady dnes sešli.

Radní MČ Praha 13 Petr Kužel

Vaše přítomnost tady není náhodná, protože i vaše společnost se do této sbírky zapojila.

Jsem rád, že v naší městské části se o děti dbá, a nejen o ty postižené. Stačí připomenout problémovou nebo drogově závislou mládež. A dnešní večer? Vědomí, že jsou lidé, kteří se dokáží dát dohromady, je prima.

Co vás vedlo k tomu, že jste se rozhodl pomoci?

Doufám, že si nemyslíte, že to byla ta firemní nálepka, která je teď na autě? Víte, tady "na kopci" jsme zvyklí pomáhat jeden druhému. A když ta pomoc navíc směřuje k dětem, tak není o čem mluvit.

Co byste popřál dětem z Diakonie?

Aby měly přátele. Všichni jim jistě přejí hodně štěstí a lásky. Já musím říci, že bez přátel je život těžký. Nakonec, kdo z nás se někdy nedostal do situace, že přátele potřeboval, chtěl slyšet jejich radu nebo podat pomocnou ruku. Vždyť bez přátelství by vlastně nebylo ani tohle auto.

Místostarosta MČ Praha 13 Petr Weber

Jsme pravděpodobně na poslední významné akci tohoto roku v naší městské části.

Já samozřejmě všem, kteří umějí pomáhat ostatním lidem, zvláště těm, kteří si sami pomoci neumějí, nesmírně fandím. V tomto případě je to o to cennější, že to není poprvé. Bylo by prima, kdyby takových "Lopezů" bylo mnohem více. Je škoda, že jsme se za těch 13 let ještě všichni nenaučili to, že když něco dokážeme a máme, měli bychom se podívat kolem sebe, jestli někde není člověk, který by potřeboval pomoci. Vždyť osud si může nepěkně zahrát s každým z nás. Ono ale někdy pomůže i hezké slovo, pohlazení, popovídání. Třináct let je někdy a v něčem dlouhá doba, jindy ale zdaleka nestačí. A po těch dlouhých letech, kdy byli někteří lidé tak říkajíc na okraji společnosti, máme co napravovat. Naše děti už budou brát všechno jinak, protože budou mít například handicapovaného spolužáka. Budou vědět, jak se k němu mají chovat a to, co v nás dospělých stále ještě vzbuzuje nejistotu a ostych, pro ně bude naprosto přirozené.

Domníváte se, že školy v naší městské části jsou na integraci těchto dětí připraveny?

Nejsou, ostatně stejně jako naše panelové domy. Když se stavěly, tak "u nás žádní postižení asi nebyli". Ale věřím, že se všechno dá řešit a vyřešit. Je to ale běh na dlouhé trati.

Místostarosta MČ Praha 13 Ing. Karel Mozr

Samozřejmě bych byl raději, kdyby takovéto aktivity probíhat nemusely a všichni jsme byli zdraví a v pohodě. Skutečnost je ale jiná, a tak jsem opravdu velice rád a vítám to, že existují takoví lidé, firmy a podnikatelé, kterým nejsou potřeby handicapovaných dětí lhostejné, že se neuzavřeli do "svého vlastního světa". Z praxe víme, že se někdy velmi těžko domluví dva nebo tři lidé a vidíte ... V tomto případě to šlo skvěle. Možná proto, že se jednalo o skutečně dobrou věc. Děti z Diakonie dostanou hezký dárek k Vánocům, díky kterému bude daleko jednodušší návštěva nejrůznějších akcí, ať léčebných nebo oddychových.

Vánoční párty pomalu končí. Klíčky od novotou vonícího vozu Volkswagen Transporter byly předány, ale protože k vánočním svátkům a vstupu do nového roku neoddělitelně patří i přání, zeptám se i vás. Jaké je?

Moje přání patří úplně všem. Krásné svátky, naprostou pohodu a do nového roku i to, aby byl rok 2003 ještě lepší než ten, který za pár dnů skončí.

Člen Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ing. Petr Bratský

Jak dnešní den, a především to, co mu předcházelo, hodnotíte?

Jsem opravdu rád, že v předvánočním období, kdy lidé by měli využít adventního času k určitému zamyšlení a hledání správných a nejdůležitějších hodnot, došlo v naší městské části k něčemu tak pozitivnímu. Já jsem o celé této akci samozřejmě věděl, ale musím se přiznat, že jsem byl skutečné nesmírně překvapený, když jsem zjistil, kolik lidí a firem se do ní zapojilo. Mám opravdovou radost z toho, že se naše společnost začíná měnit, že je stále více těch, kteří problémy jiných nehodí za hlavu, ale jsou ochotní něco udělat. A to je správně zvolená cesta, která pomůže nejen lidem s postižením, ale ve svém důsledku nám všem. A tahle cestička se musí "dláždit" stále dál a dál.

Děti z Diakonie dostanou opravdu hezký a hodnotný dárek. Jsou Vánoce, co byste jim chtěl popřát?

Aby zažívaly štěstí. A to jim dopřávají lidé, kteří se o ně starají. Takže přání všeho dobrého putuje i k nim.

Pane Lopezi, poslední otázka bude patřit vám. Prozradíte, kdo se na této úspěšné akci podílel?

Proč ne. Ale bude to poměrně dlouhý seznam: TELOG - CS s.r.o., Dipl.Ing. Jiri V. Hokynar; Credit Suisse Life & Pensions ČR, Ing. Miroslav Chovanec; Servind s.r.o., Ing. Libor Weber; KERT s.r.o., Petr Kužel; Škofin s.r.o.; Centra v.o.s., Ing. Michal Čamek; NIPOS s.r.o., Ing. Josef Vítek; Stavby silnic a železnic, a.s., Ing. Jan Tříška; Jaromír Nop, 3v.cz; Ing. arch Miroslav Čech, Detail Design spol. s r.o.; AUTO STYL a.s.; Akcent s.r.o.; PEAL a.s.; COM-TIP s.r.o.; Helping Hands nadační fond, George J. Grüne; Kolektory Praha, a.s.; M - Promotion s.r.o.; importer vozů Volkswagen poskytl na nový vůz slevu; Castrol Lubricants (ČR), s.r.o.; Česká pojišťovna, a.s. a rodiče dětí.