Ne že by kořeny moderních konzumních Vánoc u nás sahaly jen do socialismu. Bylo zaděláno asi již dávno předtím, když instinkt a příroda velely tlupám našich předků využít bezezbytku "období hojnosti" a nacpat se, co to dá, než přijde doba hubená. Přežili samozřejmě ti nejnapapanější.
Komunisté se marně snažili oslabit zažité pojetí Vánoc jako křesťanských a duchovních svátků. Ležely jim tak v žaludku, že je jednu dobu chtěli zrušit a po sovětském vzoru slavit jen přelom roku. Pozvali si Dědu Mráze, ale ten nakonec odtáhl zpátky na Východ s nepořízenou. Ježíška jsme nedali a KSČ se musela s Vánocemi smířit, byť jen ve velmi okleštěné podobě. Aniž by to strana zamýšlela, podařilo se svátky postupně devalvovat díky zázračné komunistické "schopnosti" udělat nedostatkové zboží i z běžných věcí základní potřeby. Lidé se chtěli dle tradice o Vánocích dobře pomít, hodovat a štědře obdarovat své blízké. Ve frontách a při zoufalém obíhání poloprázdných obchodů však už nezbývalo mnoho času na nějaké adventní duchovní rozjímání. Zkuste navíc někoho překvapit něčím originálním, když všude v regálech (ne)mají to samé.
Jak léta šla, nabývali jsme dojmu, že to tak asi má být. Hodiny a dny strávené v přecpaných obchodech, doma hektické gruntování, v práci dohánění plánu na konci roku. Kdo by myslel na nějaké duchovno, kde proboha brát čas na nějaké klidné chvíle s blízkými? Soudruzi si toho všimli a aby trend podpořili, před svátky "pustili" do obchodů něco banánů, mandarinek či italských hadříků. To aby pracující neřekli, že jsou škrti a nemysleli na nějaké protesty či jiné hlouposti.
Po revoluci už je všeho všude dost, ale duch Vánoc už se stačil hodně vytratit, nákupní mánie nám zůstala. Ještě tak možná zaskočit z přecpaného hypermarketu do kostela. Jednou ročně je tam přecpáno také, půlnoční ještě "frčí". Jen co odrazil Dědu Mráze, dotírá na Ježíška z výloh obchodů zase Santa Claus, někde už dokonce od října. Jak to jen dopadne tentokrát?