Odbor sociální péče - 4 část: Oddělení péče o dospělé a zdravotně postižené občany

Náš miniseriál věnovaný Odboru sociální péče Úřadu MČ Praha 13 pokračuje čtvrtou částí. Tentokrát budeme hovořit s vedoucí oddělení pro dospělé a zdravotně postižené občany paní Věrou Matouškovou.

Paní Matoušková, můžete nás v krátkosti seznámit s činností vašeho oddělení?

Hlavní a nejdůležitější náplní našeho oddělení je poskytování dávek sociálně potřebným a zdravotně postiženým občanům, kteří nejsou schopni zabezpečit své životní potřeby a péči o sebe v potřebném rozsahu, a to buď z důvodu nedostatečného příjmu, nebo vzhledem k nepříznivému zdravotnímu stavu, vysokému věku, společenské nepřizpůsobivosti či zvláštní životní situaci (živelní pohromy). Vyznat se ve složitém systému dávek sociální péče je náročné, proto pracovnice oddělení občany informují o podmínkách pro jejich poskytnutí, o formě a jejich výši i dalších náležitostech důležitých pro podání žádosti o dávku. V souvislosti s výkonem této agendy úzce spolupracují zejména s Úřadem práce pro Prahu 5 a 13, Oddělením státní sociální podpory a Pražskou správou sociálního zabezpečení v Praze 13. Rovněž přijímají žádosti do domovů důchodců a penzionů a vyřizují žádosti občanů o změnu příjemce důchodu. V případě potřeby pomáhají starým či nemohoucím občanům vyřizovat vše potřebné. Úzce spolupracují také s Pečovatelskou službou při ÚMČ v Praze 13 a praktickými lékaři. Pracovnice oddělení se rovněž podílejí na zajišťování kulturního a společenského vyžití seniorů naší MČ. Organizují poznávací zájezdy, kulturní akce a úzce spolupracují se všemi dosavadními kluby seniorů.


Má počet klientů oddělení vzestupnou nebo sestupnou tendenci?

Jednoznačně každým rokem počet narůstá, o čemž svědčí i zvyšující se finanční prostředky, které jsou vynakládány na všechny druhy dávek sociální péče. Důvodem je jednak stálý růst počtu obyvatel naší MČ a dále celospolečenská a ekonomická situace naší republiky. Za poslední tři roky dramaticky stoupl např. počet nezaměstnaných občanů, kteří požádali o dávku. Z pouhých 19 klientů v roce 1995 na 500 v roce 2000. Tento počet se naštěstí již nijak výrazně nezvyšuje, letos zaznamenáváme v počtu nezaměstnaných naopak mírný pokles. Každým rokem značně stoupá i počet žádostí o dávky pro zdravotně postižené občany. V roce 1995 bylo vyplaceno na dávkách sociální péče cca 9 milionů Kč, o tři roky později 10 mil. Kč, v roce 2000 již 21 mil. Kč. Letos očekáváme čerpání kolem 25 mil. korun.


Zmínila jste se o vysokém počtu nezaměstnaných.

Občané, kteří se přechodně ocitli v nepříznivé životní situaci, kterou nejsou sami schopni okamžitě vyřešit a je třeba jim pomoci, skutečně tvoří vel-kou skupinou klientů našeho oddělení. Hlavní podmínkou naší pomoci však je, aby se tito občané snažili zvýšit si příjem vlastním přičiněním, zejména vlastní prací. To znamená, že se musejí zaevidovat na úřadu práce, což ale není dostatečným dokladem pro plnění podmínky vlastního přičinění. Občan je povinen prokázat i vlastní aktivní kroky k získání a udržení zaměstnání. K objektivnímu posouzení sociální potřebnosti občana potřebují pracovnice oddělení velmi mnoho informací, které získávají buď přímo od klientů, nebo na základě vlastního šetření. Ve složité finanční situaci se mohou ocitnout i občané s trvale nízkými příjmy, občané mající zvýšené náklady na bydlení, na dietní stravování. Všem doporučujeme obrátit se na pracovnice oddělení, které posoudí konkrétní situaci a poradí, jak ji řešit. Pod-mínky pro poskytování dávek sociální péče z titulu sociální potřebnosti upravuje zejména zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.


Další velikou skupinou klientů oddělení jsou zdravotně postižení občané.

V evidenci oddělení jich máme kolem 1 500. S některými jsme v častějším, s jinými v občasném kontaktu, takže víme, že naši zdravotně postižení občané jsou velmi dobře informováni o výhodách i možnostech poskytnutí jednotlivých finančních příspěvků. Podrobnou úpravu dávek pro zdravotně postižené občany obsahuje vyhl. MPSV č. 182/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jejímž cílem je přispět k odstranění bariér, které s sebou zdravotní postižení přináší.

K nejvíce využívaným příspěvkům patří příspěvek na opatření zvláštní pomůcky; příspěvek na zakoupení, celkovou opravu a zvláštní úpravu motorového vozidla; příspěvek na provoz motorového vozidla; příspěvek na úpravu bytu; příspěvek na individuální dopravu; příspěvek na provoz telefonní stanice; příspěvek na zvýšené životní náklady v souvislosti s používáním pomůcky. Každá z dávek má jiné podmínky pro přiznání a k podání žádosti jsou nutné další specifické údaje. Proto doporučujeme občanům informovat se přímo v našem oddělení. Občanům (starším jednoho roku) s těžkým zdravotním postižením uvedeným v příloze č. 2 vyhl. č. 182/1991 Sb., mohou být přiznány i tzv. mimořádné výhody I., II. nebo III. stupně. Zdravotní stav na žádost odboru sociální péče posuzují posudkoví lékaři Pražské správy sociálního zabezpečení. Výhody plynoucí ze skutečnosti, že byly občanu přiznány mimořádné výhody pro těžce zdravotně postižené občany, uvádí příloha č. 3 vyhl. č. 182/1991 Sb. a podle stupně postižení náleží i jiné výhody stanovené dalšími předpisy - daňové zvýhodnění, osvobození od některých místních a správních poplatků, zvýšená hranice sociální potřebnosti, bezplatné používání dálnic, slevy telefonního měsíčního poplatku, příspěvek na provoz motorového vozidla a další.


Jakým způsobm se dávky vyplácejí?

Opakující se dávky sociální péče se vyplácejí dopředu v pravidelných měsíčních lhůtách, tj. v měsíci, na který náleží. Dávky se vyplácejí v hotovosti (složenkou, pokladnou) nebo na účet určený příjemcem dávky.


Od července letošního roku došlo ke změnám v poskytování příspěvku při péči o blízkou osobu. Mohla byste uvést hlavní změny?

Řečeno velmi zjednodušeně - hlavní změnou, kterou jistě řada občanů uvítá, je, že se za příjem již nepočítá částečný invalidní důchod a sirotčí důchod, takže pokud pečující občan pobírá takovýto důchod, vyplácí se příspěvek v plné výši ještě k tomuto důchodu. Občan rovněž může při péči o osobu blízkou nebo jinou vykonávat zároveň výdělečnou činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění, pokud příjem z této výdělečné činnosti nepřesáhne v kalendářním měsíci l,5 násobek částky na osobní potřeby občana (3480 Kč). Nárok má rovněž osoba samostatně výdělečně činná, pokud její příjem nepřesahuje částku 3480 Kč. Ke změně došlo i v posuzování celodenní péče - podmínka celodenní péče se též považuje za splněnou, jestliže občan pečující o blízkou nebo jinou osobu zabezpečil péči o tuto osobu jinou zletilou osobou v době: a) vyřizování nezbytných osobních záležitostí; b) vykonávání výdělečné činnosti.


Jaké jsou nejčastější dotazy a problémy, s kterými se na vás občané obracejí?

Týkají se prakticky všech dávek, které odbor poskytuje. Rovněž často nevědí, na jaký sociální úřad se mají se svými problémy obrátit. Starší občané často žádají informace o možnosti umístění v domech s pečovatelskou službou či v domovech důchodců a penzionech. Bohužel naše MČ zatím žádné zařízení sociální péče nemá, proto je možné požádat o umístění v domě s pečovatelskou službou Úřad MČ v Praze 5 - Centrum ošetřovatelské a sociální pomoci, Klicperova 7, Praha 5, o umístění v Domově důchodců je nutné podat žádost přímo u nás, my ji zašleme na Magistrát hl. m. Prahy, který rozhodne o jejím vyřízení.

připravila Eva Černá