Píšeme rok 2002 a blíží se listopad. Od "sametové revoluce" uplyne za několik dnů již třináct let. V našem státu se za tu dobu mnohé změnilo, společensky i ekonomicky. Mnohým z nás se daří lépe, některým hůře, všichni jsme však získali na svobodě, ale také na zodpovědnosti. Jak s tímto darem naložit, je na rozhodnutí každého jednotlivce.
Se svobodou je to snadné - tedy alespoň na první, povrchní pohled. Chopili jsme se jí s nadšením, které je pochopitelné po mnoha letech, kdy se tvrdilo, že svoboda je poznaná nutnost, a obsah této "nutnosti" byl přesně vymezen vládnoucí stranou. Mnozí lidé si tuto novou situaci vyložili po svém a chovají se podle hesla: "Mohu dělat všechno, co není zakázáno" a zapomínají, že jejich svoboda končí právě tam, kde začíná svoboda jejich bližních. Nemají oči pro nic jiného než pro své cíle a záměry. Jdou pak za nimi tvrdě a bez ohledu na své okolí. Vidíme to všude kolem sebe. Při různých ekonomických aktivitách, kdy například ohled na přírodu nepatří právě mezi priority, nebo třeba v dopravě (kolik stížností na neukázněné řidiče jsme slyšeli a četli, se snad nedá už ani spočítat).
A jak je to s onou zodpovědností, která by s nově nabytou svobodou měla kráčet ruku v ruce? Umíme ji nést? Čtyřicet poválečných let nás učili, že je tu někdo jiný, kdo už se postará, aby se nám dařilo dobře. Ano, svým způsobem to byl pohodlný život plný jistot, ale pohodlný život vězně v jeho cele, který také ví, že dostane pravidelně najíst a že pokud bude držet "hubu a krok", tak se mu bude dařit dobře - tedy pokud si odmyslí onu sadu mříží, které ho dělí od okolního světa. Život se změnil. Každý je za svůj život a za to, co z něj udělá, zodpovědný sám. A nejen za život svůj, ale i své rodiny a celé společnosti, v níž žije. Pro mnohé je to patrně složité a nostalgicky vzpomínají na zašlé časy. Musíme se však všichni neustále učit se s touto zodpovědností vyrovnávat. Je třeba ji aktivně uplatňovat jak v soukromých, tak i veřejných záležitostech. Je to těžké a vyžaduje to mnoho úsilí. Je to však jediná správná cesta k tomu, abychom bez obav mohli i nadále užívat darů svobody.