Na co se toto oddělení zaměřuje především?
Zejména na děti, jejichž rodiče neplní svoje rodičovské povinnosti nebo zneužívají svá rodičovská práva, na děti, které se staly obětí trestného činu, nebo ty, které nežijí v původním rodinném prostředí a byly svěřeny do náhradní rodinné výchovy. Hlavní činností našeho oddělení je výkon sociálně právní ochrany dětí.
Co to v praxi znamená?
Například to, že sociální pracovnice tohoto oddělení zastupují nezletilé děti při soudních jednáních a plní tak funkci kolizního opatrovníka. Jedná se především o řízení o úpravu poměrů k nezletilým dětem (pro dobu před rozvodem i po rozvodu manželství), při rozhodování o výživném, o styku rodičů s dětmi, při určování či popírání otcovství, v jednání o náhradní rodinné výchově. OPD spolupůsobí také při zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.
Jaké podmínky musí žadatelé o osvojení nebo pěstounskou péči splňovat?
Nejprve podmínku trvalého bydliště v naší městské části. Specializovaná pracovnice OPD je seznámí i s dalšími podmínkami a s celým procesem zprostředkování. OPD vydává rozhodnutí o předání dítěte do péče budoucích osvojitelů nebo pěstounů. Pomáhá jim i po přijetí dítěte do rodiny zvládnout všechny administrativní úkony spojené se soudním řízením. OPD poskytuje a zprostředkovává i poradenskou a výchovnou činnost pro děti a jejich rodiče. Rodiče a ostatní občané, kteří se na výchově podílejí, jsou oprávněni obrátit se na nás o pomoc při uplatňovaní svých rodičovských práv a povinností. Toto právo je dáno i dítěti, a to i bez vědomí rodičů. OPD je povinno v rozsahu své působnosti tuto pomoc poskytnout.
V závažných situacích je ale asi nutné přistoupit k razantnějším opatřením.
Bohužel ano. Je to většinou při řešení situace dětí s nedostatečnou péčí, zanedbávaných, zneužívaných a týraných.
Sociální pracovnice na podkladě prošetřených a zjištěných poměrů v rodinách nezletilých dětí jsou oprávněny podávat podněty a návrhy k soudu. Například na omezení či zbavení rodičovské zodpovědnosti, na nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy nebo na nařízení či zrušení dohledu nad výchovou nezletilého dítěte.
Co je hlavním cílem činnosti vašeho oddělení?
Aby pomoc směřovala k posilování rodinných vztahů, k odstraňování nedostatků, které se v péči o děti vyskytly a aby všechna činnost směřovala k účinné prevenci nežádoucích a vývoj dětí ohrožujících jevů. Proto spolupracujeme s mnoha dalšími státními a nestátními institucemi. Ráda bych upozornila na to, že všechny projednávané záležitosti na tomto oddělení mají charakter důvěrných informací o jednotlivých občanech a rodinách. Proto i všechny pracovnice OPD (terénní sociální pracovnice a také odborné pracovnice dávkového úseku) jsou vázány mlčenlivostí. Anonymita je však zaručena i všem, kteří závažné a potřebné informace ve prospěch nezletilých dětí poskytnou.
Zmínila jste se o pracovnicích dávkového úseku. Řekněme si tedy pár slov o dávkách sociální péče.
Ty upravuje zákon č. 100 / 1988 Sb. o sociálním zabezpečení, zákon č. 463/1991 Sb. o životním minimu, zákon č. 482 / 1991 Sb. o sociální potřebnosti a vyhláška č. 182 / 1991, kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, vše ve znění pozdějších předpisů. Nárok na dávky sociální péče (DSP) vzniká po podání písemné žádosti občana, a to nejdříve od l. dne v měsíci, kdy je žádost podána a ode dne, kdy občan začal splňovat podmínky stanovené zákonem. Zákon č. 100/1988 Sb. upravuje podmínky nároku na příspěvek při péči o osobu blízkou, v našem případě při péči o nezletilé dítě. Nárok na tento příspěvek ve výši 1,6 násobku životního minima má osoba, která pečuje osobně, celodenně a řádně o nezletilé dítě starší l roku, které je dle posouzení dětské posudkové služby Pražské správy sociálního zabezpečení (PSSZ) dlouhodobě těžce zdravotně postižené a vyžaduje mimořádnou péči.
Každé dítě jednou dosáhne plnoletosti. Co potom?
Při dovršení věku 18 let dochází k odejmutí příspěvku při péči o nezletilé dítě a je nutné požádat o posouzení bezmocnosti na PSSZ a o další výplatu příspěvku na oddělení pro dospělé občany.
Další nárokovou dávkou sociální péče je dávka podmíněná sociální potřebností občana a společně posuzovaných osob, kterou upravuje zákon č. 482/1991 Sb. a zákon č. 463/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Tato dávka může být jednorázová nebo opakovaná, peněžitá nebo věcná. Při posuzování nároku na tuto dávku se zejména přihlíží k příjmům občana a společně posuzovaných osob, ke snaze zvýšit si příjem vlastním přičiněním ať již vlastní prací nebo vhodným využitím případného majetku, jak upravuje § 3 odst. 2: "Občan se nepovažuje za sociálně potřebného, i když jeho příjem nedosahuje částek životního minima, jestliže jeho celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že mu mohou plně zaručit dostatečné zajištění jeho výživy a ostatních základních osobních potřeb a nezbytných nákladů na domácnost a toto zajištění vlastním přičiněním lze na občanu spravedlivě žádat, ...". Dávkám sociální péče dle sociální potřebnosti předchází uplatnění všech zákonných nároků, např. dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, dávky státní sociální podpory, výživné nezaopatřeného dítěte, které odpovídá věku a potřebám dítěte, případně příspěvek na výživu nezaopatřeného dítěte.
Příspěvek na výživu nezaopatřeného dítěte je další nárokovou DSP, která předchází DSP dle sociální potřebnosti. Náleží nezaopatřenému dítěti, které je sociálně potřebné a ke kterému povinná osoba neplní vyživovací povinnost stanovenou soudem. Příspěvek náleží ve výši rozdílu mezi příjmem dítěte a jeho životním minimem, maximálně do výše stanoveného výživného.
Existují i nenárokové dávky?
Ty jsou upravené vyhláškou 182/1991 Sb. a zákonem č. 482/1991 Sb. ve znění pozdějších zákonů. Dle § 23 vyhlášky 182/1991 Sb., je jednorázový příspěvek nenárokovou dávkou určenou k úhradě mimořádných výdajů s přihlédnutím k sociální potřebnosti žadatele a společně posuzovaných osob. Dle § 8a) zákona č. 482/1991 Sb. lze poskytnout věcnou a peněžitou DSP v případě, hrozí-li občanu vážná újma na zdraví.
Na závěr je nutné uvést, že každá žádost o dávku sociální péče je posuzována individuálně na základě sociálních a majetkových poměrů žadatele a všech společně posuzovaných osob. Nesplňuje-li jedna ze společně posuzovaných osob podmínky sociální potřebnosti, nepovažují se za sociálně potřebné ani ostatní společně posuzované osoby. V tomto případě nevzniká nárok na dávky sociální péče dle sociální potřebnosti. Proto také při podání žádosti o jakoukoliv dávku sociální péče a jejím dalším vyplácení provádějí sociální pracovnice pravidelné návštěvy v rodinách žadatelů.