V pondělí 25. února zemřel v Plzni Pravomil Ladislav Raichl (*31. 1. 1921), plukovník v.v., nositel Řádu Bílého lva za zvláště vynikající zásluhy o stát a více než čtyř desítek dalších domácích i zahraničních vyznamenání. Tak jako byl plný paradoxů celý jeho život, dostihla jej smrt ve věku 81 let na úsvitu dne, kdy jsme si připomněli další výročí komunistického puče. Právě komunisté Pravomila Raichla dvakrát odsoudili k trestu smrti. Prošel sovětskými gulagy i československými komunistickými lágry, vždy se mu nakonec podařilo vyváznout a přesvědčit smrtku z očí do očí, že ještě nepřišel jeho čas. Za 2. světové války prošel i celým tažením československé jednotky na východní frontě a s vážnými zraněními přežil dokonce peklo v bojích o Dukelský průsmyk. Přes následky svých zranění umocněné vězněním v komunistických žalářích byl vždy vitální a ve prospěch vlasti pracoval i v zahraničí, kam se mu podařilo uprchnout z československého Alcatrazu - vězení v Leopoldově. Vrátit se mohl teprve v devadesátých letech. Naposledy přiletěl z amerického Oregonu, kde měl rodinu, čtrnáct dní před smrtí a již tušil, že se vrací domů zemřít a cestu podstoupil přes zdravotní komplikace. Pravomil L. Raichl byl též řádným i čestným občanem Prahy 13. O jeho dobrodružném životě byla natočena řada reportáží a dokumentární film, vyšlo nespočet článků v tisku. Navzdory tomu a zřejmě i díky své skromnosti zůstal spíše pozapomenutým a nedoceněným hrdinou, který pro svou zem hodně vykonal.
Životní příběh Pravomila Raichla najdete v archivu na webových stránkách STOPu, pod názvem "Jednou se zhoupneš ..." z května 2001.
|