| TOPOLY |
Topoly bych nekácel - názor zastupitele |
|
Odbor životního prostředí Prahy 13 nás v listopadovém STOPu přesvědčoval o nezbytnosti během tří let vykácet 67 topolů v Praze 13 včetně náhradní výsadby nových vzrostlých stromků. Záměr podpírá posudkem na 165 údajně problematických topolů od jistého znalce. Na jedné straně se v něm konstatuje, že se topoly mohou dožít až 300 let, na druhé straně se požaduje kácení sotva 20 let starých topolů. Na jedné straně se konstatuje špatný zdravotní stav části topolů v Praze 13, na druhé straně se jako hlavní důvod jejich kácení uvádí obava před případným pádem stromu, který by mohla způsobit vichřice. Trochu si to odporuje. Navržené kácení se má týkat všech druhů topolů rostoucích v Praze 13. Nepůvodní topol kanadský může být nebezpečný, pokud u řeky přeroste, pokud se při dešti nasaje jeho silná větev vodou a pokud se odlomí. Pak běda rybáři, loví-li pod ní. U ostatních druhů topolů hrozí jen vyvrácení. Mají se ale kácet i domácí druhy topolů. V sobotu 10.11. jsem na kole projel sídliště Velká Ohrada, Lužiny a Stodůlky. Hledal jsem přerostlé topoly čtyři hodiny, ale nenašel jsem žádný. Všechny topoly měly buď malé nebo střední rozměry. Včetně topolů kanadských. Nemají velké větve. Je velmi málo pravděpodobné, že by se lidé za vichřice, kdy vyvrácení stromu nelze vyloučit, schovávali právě pod topoly. Vzpomněl jsem si na knihu reportáží velkého československého ekologického novináře Josefa Velka "Příběhy pro dvě nohy" aneb Kterak nám stromy ve městech škodí, resp. proč je nutné je kácet. V prvé řadě někomu překáží (nemusí jít nutně o potenciální stavební parcelu), dále někomu stíní, shazují i listí, někdy shodí i nějakou tu větev a nedej Bůh, aby je vichřice vyvrátila někomu na plot či auto. Příběhy pro dvě nohy Josefa Velka vyšly v r. 1986, přičemž mnohé z nich napsal život o mnoho let dříve. Ač se česká společnost za posledních 15 let dost změnila, o špatném vztahu mnohých občanů ke stromům se to říci nedá. Případů podivného kácení stromů ve městech, podivných revitalizací městských parků, zpravidla podle neméně podivných projektů údajně zaručených odborníků, neubývá. Je pravda, že ostuda velikosti té, kterou utržili radní Prahy 2 zásadní "rekonstrukcí parku" na Karlově náměstí (po komplexním vykácení části parku před Novoměstskou radnicí masové protesty přinutily radní Prahy 2 od dalších etap rekonstrukce parku ustoupit), v případě 67 topolů na sídlištích Prahy 13 nehrozí. Je pravdou též, že zeleně ve městě není nikdy dost, ani v Praze 13 jí není dost, a že stejně tak peněz Praha 13 nemá nazbyt. Mám za to, že existují vhodnější způsoby využití omezených finančních prostředků než na kácení topolů a vysazování údajně trvalých dřevin. Ing. Jan Zeman, CSc., |
Napravujeme chyby minulosti - názor odborníka |
Včasná obnova topolové "monokultury" je kvalifikovaným zahradnickým pěstebním zákrokem. Výsadbu tolika topolů a téměř vynechání výsadby středněvěkých a dlouhověkých stromů považuji za prvotní omyl, pocházející z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, který je nyní napravován. Zeleně si nesmírně vážím, zabývám se především ošetřováním stromů, měl jsem možnost pracovat na mnoha památných stromech. Zastávám však názor, že stromy mají být v takovém stavu, aby neohrožovaly ty, kteří žijí v jejich okolí. Každý strom má určité nároky na své stanoviště a u topolů, více než u jiných stromů, se musí brát v úvahu, že dosahují poměrně brzy období dospělosti, kdy dochází ke křehnutí dřeva a následně ke zlomům větví. Stanoviště na sídlišti je atypické, nikde v krajině nedochází k vývratu tak mladých stromů, jako tomu již bylo ve Stodůlkách. V posudku uvádím, že se topoly mohou ve volné krajině dožít 150 až 300 let. Ve městě je to často jen malý zlomek této doby. Pokud jde o vichřici - v extrémních podmínkách jsou si všechny stromy téměř rovny, topoly se odlišují tím, že u nich dříve a ve větším množství dochází k odlamování větví, a to i za normálních klimatických podmínek. Nikde v posudku se netvrdí, že všech 165 topolů je akutně problematických, proto se první tři etapy zákroků(do r. 2003) týkají 67 topolů (41%). Pohled na topoly je v Praze zkreslený tím, že zde roste značné množství starých topolů ve stáří 60 - 80 let, zejména na březích Vltavy a ostrovech, tato stanoviště jsou však pro topoly přirozenější, méně frekventovaná, než na sídlištích, mezi hustou spletí chodníků. Dosud jsem neviděl takové soustředění topolů na relativně malé hustě obydlené ploše, jako na sídlištích v Praze 13. Je jen logické a velmi odpovědné, že kompetentní lidé musí zvažovat rizika pádů stromů nebo větví na lidi či auta a nenechávat tomu jen volný průběh. Luboš Fendrych, zpracovatel posudku, soudní znalec se zvláštní specializací oceňování trvalé zeleně a oceňování škod na ni způsobených |
Na zeleni nám záleží - názor radnice |
|
Otázka kácení některých topolů a jejich nahrazení vhodnějšími dřevinami byla zmiňována v loňském roce dokonce třikrát v různých číslech STOPu. Nepřipravovali jsme tedy žádné "pikle" za zády občanů, ale naopak je otevřeně informovali. Při jednání Komise pro životní prostředí MČ Praha 13 byl předložen znalecký posudek ing. Luboše Fendrycha, který doporučuje postup jak ošetřit stávající dřeviny, konkrétně topoly. Komise (členem je i zastupitel ing. Jan Zeman) tento posudek nerozporovala a nedoporučila Radě MČ žádné jiné řešení. Jedním z důvodů, proč se topoly v Praze 13 dožívají v nevalné kondici tak nízkého věku je nepříliš kvalitní či znečištěná půda a stav terénu, jak jsme jej zdědili po výstavbě sídlišť za socialismu. Pokud má někdo přesto pochybnosti, měl by svůj názor opřít o skutečně odborné argumenty a nebo o konkurenční znalecký posudek, jenž by postup městské části zpochybnil nebo opravil. Není to tak dávno, kdy byla jiná městská část v Praze vláčena "Občanským judem" a pohnána k odpovědnosti právě za to, že kdesi spadl strom na automobil. Jako odpovědní hospodáři obce, která spravuje určité plochy zeleně, musíme stále zvažovat rizika pádů stromů nebo větví na lidi či jejich majetek a zabývat se zdravotním stavem porostů. Hana Švingrová |