Vánoce jako za starých časů

A je to zase tady - vymýšlení (a naštěstí už ne shánění, ale spíš vybírání) dárků, starosti, aby se všechno naplánované uklízení a pečení stihlo, čas nám doslova utíká mezi prsty a dětem se zas nekonečně vleče - tak takhle jsme si všichni dobrovolně zvykli vytvořit tu pravou předvánoční atmosféru.

Pak přijde Štědrý večer a mnohde se po jídle a nekonečném rozbalování hromady dárků zmůžeme jen na zapnutí televize... Co to letos udělat jinak, netradičně ? Nevydat všechnu energii na přípravu, uchovat si ji na prožití vánočního času ne vedle svých nejbližších, ale s nimi. Jak? Třeba se pokusit zopakovat si společně staré zvyky našich předků:

Půst

Na Štědrý den se zachová až do večera přísný půst. Dětem, které se nemohou dočkat se slibuje, že vydrží-li nejíst až do večera, uvidí zlaté prasátko. Ke společné večeři se smí ale zasednout, až když vyjde první hvězda.

Šupiny

Pod talíře se štědrovečerní večeří se dá několik kapřích šupin, které mají přinést všem po celý rok dostatek peněz.

Krájení jablka

Po štědrovečerní večeři se nožem přepůlí jablko, ale kolmo na osu, napříč. Obě poloviny se všem ukáží a záleží na tom, jaký tvar má vnitřní část s jádry. Pokud vypadá jako hvězda, sejdou se všichni za rok ve zdraví. Pokud má tvar kříže, pak někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. Tohoto zvyku se není třeba bát. Vybírejte zdravé, velké jablko a hvězdička je zaručena. A nezapomeňte - od štědrovečerní večeře se nevstává - i to by mohlo znamenat, že za rok bude u stolu o jednoho člena rodiny méně!

Pouštění lodiček

Rozpůlí se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin skořápek se nakapaným voskem upevní vždy po jednom zbytku vánoční svíčky. Lodičky se zapálenými svíčkami se nechají plout po vodě. Majitele lodičky, která vydrží nejdéle svítit a nepotopí se, čeká dlouhý a šťastný život.

Jiné vysvětlení:

Každý si udělá svou lodičku a pokud se lodička drží při kraji nádoby, její majitel se bude celý rok držet doma. Jestliže lodička pluje ke středu nádoby, vydá se do světa. Vánoční svíčky jsou občas ještě vidět v drogeriích, nebo ve stáncích.. Používaly se a místy se ještě používají na vánoční stromeček. Poezie vánoc je s těmito svíčičkami úplně jiná, než s dnes běžnými elektrickými. Pozor, jsou ale nebezpečné, nebezpečí požáru je poměrně značné, zvláště pohybují-li se v blízkosti stromku děti bez dozoru. Je také třeba svíčky vhodně umístit, aby nemohly zapálit větev nad sebou.

Lití olova

Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhaví kousek olova až k bodu tání. Připraví se nádoba s vodou (kovové umývadlo, pekáč) a tekoucí olovo se do ní opatrně, ale naráz vlije. Vznikne tak odlitek velmi abstraktních tvarů. Přítomní se pak snaží rozpoznat, čemu (komu) je odlitek podobný. Podle tvaru se pak usuzuje, co koho čeká. Olovo má nízký bod tání a jde to snadno.

Střevíc

Svobodné dívky házejí střevícem přes hlavu směrem ke dveřím. Obrátí-li se patou ke dveřím, zůstanou doma. Obrátí-li se špičkou ke dveřím, provdají se a odejdou z domova.

Pozn. aut.: Zda to v dnešní době rovnoprávnosti platí i o chlapcích, musíte vyzkoušet sami. Ale ať už budete házet botou kluci nebo holky, pozor ať nezraníte své rodiče. I po odchodu z domu je ještě budete potřebovat !

Ivana Svobodová
obrázky: Josef Lada