Občanské sdružení POHODA vzniklo v roce 1998 jako nestátní nezisková organizace. Jejím hlavním posláním je poskytovat všestrannou pomoc lidem s mentálním postižením. Některé z nich můžete pravidelně potkávat v Kodymově ulici, kde v roce 1998 POHODA získala byt chráněného bydlení. Dříve, než položíme několik otázek výkonné ředitelce paní Marii Hrabánkové, seznámíme vás s mottem této společnosti, protože o mnohém napovídá.

Paní Hrabánková, jak jste tento byt chráněného bydlení získali? Kolik klientů zde našlo svůj nový domov?

Byt jsme získali od Magistrátu hl. m. Prahy na žádost rodičů, kteří potřebovali umístit své děti. Klientů, o které se stará 5 asistentů, zde bydlí 8 a navíc zde máme ještě dvě krizová lůžka. Kromě tohoto bytu má POHOHA ještě dva další (jeden je momentálně v rekonstrukci). Péče je v nich zajišťována 24 hodin denně. Mimoto máme ještě další 3 byty, kde je takzvané podporované bydlení. Zde bydlí klienti, kteří jsou částečně soběstační a potřebují jen určitou míru pomoci.

Jak vám pomohla Praha 13?

Pomohla nám hodně. První jednání s magistrátem se uskutečnilo právě zde na třináctce. Velmi důležitá byla i pomoc formou grantů. Letos jsme získali takový zvláštní grant, který se jmenuje Jsme tu doma, ať je to tu hezké, díky kterému se podařilo uskutečnit některé akce, které pomohly sblížení našich klientů s ostatními obyvateli domu.

Jak vypadá takový běžný den vašich klientů?

Naši klienti zde žijí jako "rodina", takže to zde funguje jako v každé jiné domácnosti. Někteří odcházejí do práce, ostatní tráví dopoledne v klubu a vracejí se po obědě. A odpoledne? Chodí na vycházky, jezdí na výlety .... Rozhodně se nenudí.

Kolik bytů byste potřebovali, abyste uspokojili potřeby všech svých klientů?

Alespoň pět nebo šest. K dnešnímu dni máme 37 žádostí. Zhruba osm klientů je ale v tak zoufalé situaci, že bychom byli vděční i za jeden.

Každá takováto organizace se potýká s nedostatkem finančních prostředků. Jak je to u vás?

Ani my nejsme výjimkou. Jsme částečně dotováni ministerstvem práce a sociálních věcí, úřady městských částí, firmami i jednotlivci. Velmi nám pomáhají nadace (Nadace Charty 77, Nadace VIA, Výbor dobré vůle-Nadace Olgy Havlové). Věřte, není to jednoduché.

Co by vám udělalo radost?

Kdyby si každý pozorně přečetl náš letáček vložený v tomto čísle.

Jenom to?

Zdá se vám to málo? Já věřím, že ten, kdo bude mít sebemenší možnost, po jeho přečtení pomůže.