Co vlastně obnáší profese bezpečnostního inženýra?
Je to řešení a hlavně předcházení havárií, nehod, požárů, sesuvů, zemětřesení a podobných událostí. Když někde uteče deset tun čpavku, tak pro mě není tak rozhodující, jestli nějaký terorista ustřelil kohout nebo do sebe narazily dvě cisterny. Musím předem připravit opatření a postupy, aby se takové riziko pokud možno vyloučilo, nebo aby se minimalizovaly jeho následky. Neméně důležité je také vyvodit závěry z toho, co už se někdy stalo a mohlo by se opakovat. Jak se stále znovu přesvědčujeme a jak ukázaly i události posledních týdnů, nic není absolutně bezpečné. Při každé činnosti a v průběhu celého života vždy podstupujeme určitou míru rizika a je dobré na to nezapomínat.
Jak je připravena naše republika na to, co nyní hrozí?
Objevují se názory, že ne moc dobře, ale já bych to neviděl tak černě. To, že se dlouho nemluvilo o civilní ochraně, neznamená, že stát něco zanedbal. Příslušná opatření se podnikají vždy podle toho, jaká rizika hrozí v určité době nejvážněji. Třeba chemičky nebo jiné provozy, kde existuje nějaké konkrétní riziko, musí být a také jsou na vytipované události připraveny léta. To, že bychom nyní mohli být předmětem zvýšeného zájmu teroristů je zase signálem k přesměrování pozornosti i k dalším nebezpečím. Myslím, že základy pro účinnou ochranu máme pevné a z těch musíme vycházet. Udržovat v pohotovosti obrovské kapacity, připravené na kde co, i v době, kdy nic nehrozí, je zbytečné i nákladné a neděje se tak nikde na světě.
Hrozí něco v Praze 13 ? Jsou zdejší sídliště něčím specifická z pohledu bezpečnostních rizik?
Určitě už tím, že je zde na poměrně malém prostoru hodně lidí, jako v každé městské lokalitě. Na třináctce žije přes 53 000 obyvatel.
Potencionálním rizikem je i blízkost letiště a přistávací koridor, který vede v těsné blízkosti Nových Butovic. S rizikem je také nutné počítat v celém systému pražského metra, tedy i v té části, která vede územím Prahy 13. Ať už z hlediska požáru nebo teroristického útoku, jaký se stal třeba před pár lety v Japonsku. Proto je důležité, aby lidé ze třináctky v případě nebezpečí ze všeho nejdříve získali maximum informací o tom, co přesně hrozí. A teprve pak se odešli schovat do metra, do jiných úkrytů nebo naopak raději zůstali doma.
Určitě máte vytipována i menší rizika, omezená třeba i do malých ohnisek.
Mezi riziky mohu jmenovat i obalovnu u Řeporyjí, ale ta je mimo obytnou zónu, takže to už by musela být opravdu rozsáhlá katastrofa, aby se to dotklo Prahy 13. Nebezpečné jsou potencionálně i všechny čerpací stanice. Musím však podotknout, že za posledních 15 let v celé republice nedošlo k vlastnímu výbuchu či požáru čerpací stanice, s výjimkou jedné moravské před několika lety. Tam však šlo o úmyslný čin, technologie a provozní postupy jsou v pořádku. Podobné je to i s cisternami, převážejícími hořlavé a nebezpečné látky. Stane se, že omylem sjedou z dálnice a bloudí po sídlišti. Opět by tu však musel být úmysl, aby se něco vážného stalo, protože tyto vozy jsou konstruovány tak, že se počítá i s převrácením při nehodě a musí to vydržet. I to je součást mé práce. Abych úplně odpověděl na původní otázku: Nevidím na území Prahy 13 žádné bezprostřední velké potencionální nebezpečí. Na ty ostatní jsme vycvičeni a připraveni.
Naše městská část je jednou z nejvýše položených v Praze. Nadmořská výška tu dosahuje téměř 400 metrů...
To má také svou roli. Vzpomeňte, jak v jedné forbíně Werich povídá Horníčkovi, že Noe si kdysi postavil loď na kopci. Horníček na to: "Co to je za blbost? Loď a na kopci?" A Werich: "No vidíte, všichni blbí se mu tenkrát smáli ...". Povodně nám tedy příliš nehrozí, to spíš přívalové deště, které tu a tam nestačí pojmout okapy či kanalizace. Je zde pochopitelně větší riziko vichřic, ale už jsme celkem ofoukaní a zvyklí a také případné následky by byly na otevřeném prostoru menší než v centru. Výhodou je naopak velmi dobré provětrávání. Snad jen prach a částečky půdy z okolních polí by za specifické povětrnostní konstelace mohly nadělat nějaké škody. To už by ale musela být vichřice typu "Pouštní bouře". Neocenitelnou výhodou okrajové polohy třináctky je možnost v případě potřeby velmi rychle opustit město.
Jak jsou na tom s požární bezpečností paneláky, ve kterých nás bydlí drtivá většina?
Každý objekt, postavený zejména v posledních 30 letech, musí splňovat základní standardy požární bezpečnosti staveb. Musí vydržet požár. Z tohoto pohledu jsou na tom paneláky obecně docela dobře, jen si nikdo v domě nesmí udělat z bytu či sklepa sklad hořlavin (např. pneumatiky, chemikálie). V případě dvojčat World Trade Center také nikdo nepočítal s tím, že se dovnitř nahrne 40 tun paliva a budou tam hořet. To už je při požáru dlouhodobé a neúměrné zatížení a může velmi zkomplikovat nebo i znemožnit účinný zásah hasičů a únik osob. V našich domech je třeba dbát i na včasné odstraňování závad, na různá provizória a neodborné kutilské úpravy, zejména u elektroinstalace. Každou úpravu nebo opravu by měl dělat ten, kdo k tomu má oprávnění. Pak je předpoklad, že tomu opravdu rozumí. Pokud to dělá jen ten, kdo tvrdí, že tomu rozumí, tak to velmi často dopadne špatně.
Máte nějaké nepříjemné zkušenosti s paneláky ?
Jestli je něco při požárech strašně důležité, pak to, aby lidé měli kudy utéci. Stav průchodnosti únikových cest na schodištích našich sídlišť není dobrý. Botníky, kočárky, nepořádek, odpad, uzamčené nefunkční dveře. Všechny tyto věci mohou mít pro někoho osudné následky, když jde o vteřiny. Trestuhodné jsou vykradené hydranty a hasicí přístroje, zejména pokud je někdo vykrádá ve vlastním domě, kde bydlí. Je to, jakoby si pod sebou řezal větev. Zvláštní kapitolou jsou špatně parkující auta v sídlištních ulicích, která znemožňují hasičům průjezd. Každé auto, které musíme odhazovat, prodlužuje zásah. Dejte si to dohromady s tím, že velkým nebezpečím při požáru je kouř a člověk vydrží bez kyslíku nejvýše 5 minut. U některých toxických plynů vznikajících při hoření stačí několik nadechnutí a je po vás.
Do oficiálních krytů včetně metra se vejde asi jen 40% Pražanů. Je možné použít jako provizorní kryty také sklepy v panelácích?
Ano, zejména sklepy, které jsou pod úrovní terénu. Pokud jsou provizorně zatěsněny okna a vstupy, tak mohou sklepy poskytnout určitou míru ochrany, která podle druhu nebezpečí a délky jeho trvání může být i dostatečná. Záleží také na tom, v jakém předstihu se o nebezpečí dozvíte a podle toho provizorní kryt zabezpečíte, zásobíte pitnou vodou a dalšími potřebami. V zásadě může být dostatečným krytem i upravená terénní nerovnost.
Už jsme mluvili o blízkém přistávacím koridoru. Jak jste připraveni na havárii letadla?
Máme základní taktické postupy při haváriích mimořádných rozměrů s nepředpokládatelným průběhem, což mohou být i letecké havárie. Ihned je vyslán co největší počet sil a prostředků, hasičů, záchranné služby, policie ke střežení prostoru atd. Aktivují se všechny součásti integrovaného záchranného systému. Znamená to třeba povolání nákladních aut, bagrů, čerpadel (např. na odčerpání vyteklého paliva) a další techniky. Pomoci mohou i zvláštní či specializované složky policie a armády.
Jaké jsou kapacity hasičů. Kdo všechno může zasáhnout při požáru v Praze 13 ?
Profesionální jednotky Hasičského záchranného sboru hlavního města Prahy, které jsou určeny k zásahu na území Prahy 13 jsou dvě. Hasičská stanice č.7 v Klikaté ulici v Jinonicích a stanice č.2 z Heyrovského náměstí na Petřinách. Uvažuje se o výstavbě nové stanice v Lýskově ulici ve Stodůlkách, jednali jsme o tom už i se starostou. Při požárech a mimořádných událostech většího rozsahu mohou být samozřejmě nasazeny i další z celkem 11 hasičských stanic po celé Praze, kde je připraveno v každé směně dohromady kolem 200 profesionálů a až 180 vozidel. Dále je tu soustava hasičských sborů podniků. V našem případě jsou to hasiči z ČKD Dopravní systémy a z hasičského záchranného sboru Metro na Zličíně, aktivována může být v případě potřeby i jednotka z barrandovských ateliérů. Nesmím zapomenout ani na dobře a aktivně pracující dobrovolné hasiče ve Stodůlkách, Řeporyjích, na Zličíně a v Řepích. Všechny tyto sbory patří mezi opravdu dobré jednotky, které když zavoláme, tak přijedou a účinně pomohou. Zvlášť v dnešní době bychom všichni měli takovýmto lidem, kteří bezplatně pečují o techniku i budovy a jsou kdykoliv připraveni pomoci druhým, poděkovat.
Po posledních událostech ve světě vypukla hysterie kolem plynových masek. Jak jejich použití vidíte vy?
Především je rozdíl mezi maskou s dýchacími filtry a izolačním dýchacím přístrojem, který používají hasiči při zásazích. U přístroje dýcháte vzduch, který si nesete s sebou na zádech nebo si regenerujete kyslíkem ten, který vydýcháte. Pak vám může být ve vztahu k dýchacím orgánům jedno, v jakém prostředí se nacházíte, protože jste od něj izolováni. U masky naopak velmi záleží na tom, jaký filtr použijete. Jestli filtr na konkrétní látku, například chlor, nebo filtr na skupinu látek, například bojové nebo průmyslové. Univerzální filtr na všechno však neexistuje. Účinnost každého filtru je také časově omezená, nejvýše na několik hodin. Když ještě uvážím, že dnes už nebezpečné látky, plyny a páry počítáme na desítky a můžeme se setkat i s jejich kombinacemi, trvá často velmi dlouho, než zjistíte, jaký filtr byste si měli vlastně nasadit, aby to bylo co platné. Masku se sadou filtrů bychom také museli nosit neustále s sebou. A k tomu i speciální ochranný oblek, protože některé látky se vstřebávají i kůží. Žádný stát na světě by ekonomicky neutáhl, kdyby měl toto každému obyvateli zajistit.
Spočívá tedy nejlepší ochrana ve rčení: Kdo uteče, vyhraje ?
Je velmi nepravděpodobné, že by bylo nějakým akutním nebezpečím zasaženo tak velké území, že by nebylo kam utéci. Každý se musí snažit co nejrychleji a za použití dostupných prostředků, byť improvizovaných, dostat s co nejmenší újmou na zdraví mimo nebezpečí. Ano, kdo uteče do bezpečného prostoru, ten vyhraje.
Požár je nebezpečím sám o sobě, bývá však i průvodním jevem mnoha jiných katastrof. Hasiči jsou proto asi nejlépe připravenou složkou záchranných systémů v České republice. Dennodenně nacvičují teoretické i praktické zvládání nejen požárů, ale i nejrůznějších havárií a mimořádných situací. Mají na to i potřebné vybavení. O tom, jak vidí Prahu 13 z pohledu hrozících rizik, jsme si povídali s jedním těch, kdo zde s námi žijí. S bezpečnostním inženýrem a profesionálním hasičem Václavem Kratochvílem.