Jaká je Vaše profese?
Dnes jsem umělec na volné noze. Studoval jsem malířství na umělecko-průmyslové
škole u pana profesora Pavla Nešlehy a postupně jsem "zběhnul"
k realizaci přímo v krajině - k dětským hřištím, kterým se poslední
asi tři roky věnuji zcela profesionálně.
Kolik lidí se na rekonstrukci podílelo?
Většinu dělám vlastníma rukama, na těžší věci mám pomocníka. Jednak
jsem trošku pedant a navíc, když pracuji sám, je všechno podle mých
představ. Takovýto projekt by ale byl pro jednotlivce asi opravdu
velké sousto, takže navíc využívám zázemí zahradnické firmy Garpen.
Toto hřiště se od jiných přece jenom liší. Na výrobu jednotlivých
hracích prvků jsem použil řadu přírodních materiálů. Snažil jsem
se, aby byly takřka nerozbitné. Omezil jsem se na objekty masivní,
které nejdou odstranit bez použití techniky.
Co
děti na hřišti najdou?
Především prostor pro fantazii plný předmětů, které jsou v nadživotní
velikosti, kde si děti budou tak trochu připadat jako skřítci mezi
hračkami. Proto také tomuto hřišti říkám Svět rozházených hraček.
Myslím si, že tím je dětem dána možnost vymýšlet si vlastní hry
a realizovat vlastní nápady.
Konzultujete s někým bezpečnost herních prvků?
Samozřejmě. Dětské hřiště musí být nejen hezké, ale především bezpečné.
Proto jsem opracování všech materiálů věnoval velkou pozornost.
To, že jsou zde i prvky z kamene, je dnes ve světě zcela běžné.
Jsem přesvědčen, že v tomto směru žádné problémy nebudou.
Kdo tento projekt financoval?
Realizaci tohoto projektu financovala Praha 13 a obnova bývalého
hřiště vyšla zhruba na 300 tisíc korun.
Uvažujete o další spolupráci s naší městskou částí?
Poptávka po takovýchto atypických projektech je dnes poměrně velká.
Problém je, že nevznikají hned a nedají se dělat formou katalogové
nabídky, takže si mohu vzít jen určité množství práce. Ale uvidíme.