A pak přišel kardinál ...
Komunitní centrum z dílny ateliéru Jiran-Kohout architekti bylo zařazenodo 
              užšího výběru soutěže o titul Stavba roku 2001

Komunitní centrum sv. Prokopa vyrostlo po 405 dnech výstavby na Slunečním náměstí. Jde o jednu z mála "porevolučních" církevních staveb v Praze, která však nebude sloužit jen katolickým věřícím k bohohoslužbám, ale budesvým programem a posláním otevřena celému okolnímu sídlišti - Jihozápadnímu městu. V úterý 19. června 2001 se uskutečnilo slavnostní vysvěcení centra za účasti arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka. O den později už se ve sv. Prokopu konal první koncert pro veřejnost za účinkování Kramářova dechového tria a pěveckého souboru Carmina Vocum.

Z kůru zněly netradičně pojaté písně a skladby odpovídající modernímu duchu stavby

"Iniciativa vzešla již před lety zdola od místních lidí a to, co následovalo před a během výstavby se dá srovnávat snad jen se sbírkou na Národní divadlo," s uznáním říká starosta Petr Bratský. Více než třetina nákladů stavby byla získána z dobrovolných příspěvků a sponzorských darů (finančních i hmotných) občanů, organizací, spolků a firem, také mnohých mimopražských a zahraničních. Celkové náklady se blíží 25 milionům korun.

Vysvěcení kostela není v našich končinách k vidění každý den, provází jej obřad odlišný od běžné mše

"Městská část Praha 13 přispěla částkou 2,5 milionu. Zastupitelstvo o tom rozhodlo jednomyslně," vzpomíná starosta. Zvláštní poděkování pak vyslovil stodůleckému faráři Mariuszi Kuzniarovi a panu Jaroslavu Jelínkovi, kteří společné dílo mnoha lidí trpělivě dotáhli až do zdárného konce.
Třetí červnové úterý bylo komunitní centrum zaplněno do posledního místečka. "Za svůj biskupský život světím teprve druhý kostel," přiznal se kardinál Vlk ve svém proslovu. "Polští kněží a hosté se usmívají, protože tam biskup světí každý rok nejméně deset kostelů," doplnil. Jako mimořádnou skutečnost ocenil i fakt, že centrum vzniklo "na zeleném drnu" a zatímco v minulosti vznikaly kostely na návrších a zdaleka převyšovaly ostatní zástavbu, sv. Prokop je naopak stavbou skromnou, která mezi okolními staršími i novějšími paneláky nevyniká svou velikostí a pompézností, ale svou architekturou a posláním. "V jistém smyslu to symbolizuje roli církve, kterou by měla zastávat v dnešní společnosti. Nikoliv dominující okázalost, ale pokorná služba je vepsána do tváře tohoto stánku," řekl kardinál.

Text a foto: Petr Krajánek