Než odjedeme na dovolenou

Doba dovolených se nezadržitelně blíží a s ní také čas, kdy rodinné domky a byty zůstávají prázdné. A to je lákadlo, kterému řada nenechavců zkrátka neodolá. Jak ochránit svůj majetek jsme se zeptali plk. JUDr. Jiřího Červenky - ředitele OŘ Policie ČR pro Prahu 5 a 13.

V Praze 13 převládá sídlištní zástavba, takže rozdíly mezi dobou dovolených a běžnými dny nejsou až tak markantní, i když k určitým odlišnostem samozřejmě dochází. Než začneme hovořit o tom, jak zabezpečit svůj byt před odjezdem na dovolenou, rád bych řekl, že k naší nemalé radosti počet vloupání do bytů obecně klesá. Přičítáme to tomu, že občané konečně pochopili, že si svůj majetek musí chránit především sami. Není možné, aby v každé ulici a v každém bloku byl 24 hodin denně policista. Tolik policistů nemáme, ale i kdyby se jejich počet zvýšil na potřebnou míru, není v lidských silách uhlídat všechno. Policie většinou nastupuje, až když se něco stane. V tomto případě, o kterém hovoříme, je to v momentě, kdy majitel bytu přijde a zjistí, že v době jeho nepřítomnosti měl nezvanou návštěvu.


Co je podle Vás důvodem nižšího počtu krádeží vloupáním?

Je velmi správné, že už velký počet lidí zajišťuje vchodové dveře kvalitními zámky, které se dají jen těžko překonat nebo jsou nepřekonatelné. Chybou ale může být, když si lidé na nekvalitní dveře dají drahé zámky v domnění, že ty je dokonale ochrání. Kvalitní musí být zámky i dveře. Jinak můžeme hovořit o vyhozených penězích. Je lepší "nějakou korunu" přidat a nechat si dveře alespoň oplechovat. Já bych se ale přikláněl k tomu, koupit dveře nové.


Dveře však nebývají jedinou překážou.

Zloději se do bytu mohou dostat také oknem nebo balkonovými dveřmi. A rozhodně to nemusí být pouze do bytu přízemního. Dokáží využít výtahovou šachtu, hromosvod... Jsou zkrátka "šikovní". Je trochu zarážející, že k těmto vloupáním dochází převážně v dopoledních hodinách a vůbec nikdo si toho nevšimne. Možná, že si čtenáři vzpomenou na pokus, který se v naší městské části ( ve spolupráci s policií i radnicí) před časem uskutečnil. Během několika minut se podařilo figurantům "odcizit" z balkonů asi 11 kol a nikdo nezatelefonoval ani se nad tím nepozastavil. Na jednu stranu si lidé vlastní byty lépe zabezpečují, ale na straně druhé stále přetrvává určitá nevšímavost k majetku ostatních. Přitom se dá předpokládat, že když někdo vykrade sousedy a nikdo si toho nevšímá, že může příště vykrást mě. Stačilo by zvednout telefon, byť anonymně, a ohlásit, že se někde vynášejí z bytu věci a že se může jednat o krádež. Je lepší planý poplach než nedělat vůbec nic.


Jak ještě bychom mohli svůj majetek zajistit?

Velké množství bytů je již zajištěno také zasklívacími systémy, které jsou z tvrzených bezpečnostních skel. Tady by musel pachatel krádeže použít skutečně hrubou sílu, což by už bylo velmi nápadné. Na kráse lodžie její zasklení jistě neubere a vynaložená investice se v podobě větší bezpečnosti vrátí.


Na co bychom neměli před odjezdem v žádném případě zapomenout?

Možná, že se vybírání schránek bude zdát někomu banální, ale opak je pravdou. Rozhodně je moudré požádat někoho ze sousedů, aby v době naší nepřítomnosti, vybíral schránku za nás. Nepodstatné není ani zamykání domů, které jsou průchozí. Z nich se pachatel dostane velmi snadno. Dalším upozorněním na prázdný byt jsou dlouhodobě zatažené žaluzie. Je lepší mít vybledlý koberec než vůbec žádný. Dalším problémem jsou takzvaní tipaři. Proto by si všichni měli dávat dobrý pozor na to, koho a za jakých podmínek vpouštějí do bytu. V případě, že máme doma cenné předměty, můžeme využít možnosti uložit je do bezpečnostních schránek. Zvlášť velký pozor by měl každý dávat na legálně držené střelné zbraně. Jejich odcizením by mohly vzniknout majiteli velké potíže.


A co děti?

Ne všechny děti mají babičku nebo jinou možnost odjet z Prahy na celé prázdniny. A jsou to právě letní měsíce, kdy je na ulicích a ve vnitroblocích poměrně velký počet dětí. Rodiče jim dají klíče na krk (aby je neztratily) a neštěstí může být hotové. Je nutné děti poučit, aby klíče nenosily viditelně, protože to avizuje i skutečnost, že je dítě samo. Děti, které jsou důvěřivé, by měly být poučené o tom, že nesmějí s nikým a nikam chodit. Rodiče by naopak měli mít přehled, co dítě v době jejich nepřítomnosti dělá a s kým se stýká.


Jak bychom měli zareagovat v případě, že uvidíme něco, co by se dít nemělo?

Nejjednoduší je okamžitě vytočit telefonní číslo 158. Není vůbec nutné přemýšlet o tom, zda zavolat Městskou policii nebo Policii České republiky. Spolupráce funguje naprosto spolehlivě a mnohdy prvotní zákrok provede i Městská policie (tel. č. 156), protože má možnost zasáhnout rychleji. V ostatních případech je okamžitě informována Policie České republiky. Snad již není daleko doba, kdy bude existovat jedno operační středisko a jedno telefonní číslo pro všechny orgány, které jsou zapojeny do Jednotného bezpečnostního systému (policie, záchranná služba, hasiči). Tím bude všechno nejen jednodušší, ale také rychlejší.

připravila Eva Černá