Odbor životního prostředí Prahy 13 vyhlašuje soutěž pro děti ve dvou věkových kategoriích - do 10 let a do 15 let.

Soutěž se bude skládat ze tří úkolů, které budou postupně v měsíci březnu, dubnu a květnu uveřejněny ve STOPu. Každý úkol bude zvlášť vyhodnocen a na konci celé soutěže tj. v měsíci červnu budou 3 nejlepší soutěžící jednotlivých úkolů z každé kategorie odměněni hezkými dárky.

Odpovědi se jménem, adresou, telefonem a rokem narození odevzdejte vždy do konce kalendářního měsíce v redakci STOPu nebo je vhoďte do schránky ve vrátnici ÚMČ Praha 13 v Hostinského ulici.

1. soutěžní úkol:

1) Pokus se uvedený příběh přepsat tak, jako kdyby ho vyprávěla želvička Betynka. Zkus se zamyslet nad tím, jaké asi měla pocity a co prožila poté, když ji Honzík odložil v parku. Můžeš napsat i příběh o opuštěném zvířátku, který se ti stal.

2) Napiš, co uděláš v případě, že nalezneš opuštěné zvířátko

Příběh želvičky Betynky

Hodně lidí dnes doma chová nejrůznější cizokrajné živočichy. Většinou se jim snaží poskytnout co nejlepší podmínky. Jsou ale jejich domácí miláčkové se svým životem opravdu spokojeni?

Zkus se například vžít do pocitů želvičky, která první léta svého života prožila v teplém podnebí Balkánského poloostrova. Jednou o prázdninách se vydala rodina Novákova se svým synem Honzíkem na dovolenou k moři. Tak jako u nás žije spousta zvířátek, kterým vyhovuje zdejší podnebí, v zemi, kam se vydali Novákovi, se volně pohybovaly želvičky. Malý Honzík se s jednou želvičkou skamarádil a pojmenoval jí Betynka. Když se schylovalo ke konci dovolené, Honzík posmutněl, chtěl si Betynku odvést domů, a tak začal přemlouvat své rodiče. Jak myslíte, že to dopadlo ? Betynka putovala s Honzíkem k nám do České republiky, kde nevěděla, co jí čeká. První měsíc se o ní staral vzorně. V chytrých knížkách se dočetl, čím ji má krmit, jakou má zajistit teplotu a spoustu dalších věcí. Honzík ale zjistil, že chov želvy není tak jednoduchý, jak si na první pohled myslel. Po čase začalo jeho nadšení upadat. Věnoval Betynce stále méně péče a dokonce už ani příliš nepřemýšlel, čím ji krmí. Když si začátkem října všiml, že se jí ze špatné stravy začíná bortit krunýř, rozhodl se Betynku odložit v parku. Rodičům řekl, že utekla. Dostal trochu vyhubováno, že Betynku lépe nehlídal, ale tím jeho "trápení" se želvou skončilo. K vánocům si asi bude přát morče, to je prý nenáročné.