V minulých číslech STOPu jsme vás informovali o nejdůležitějších změnách v pravidlech silničního provozu, tentokrát upravených zákonem a nikoliv vyhláškou. Někteří řidiči však jakoby nová pravidla naprosto ignorovali. Vesele telefonují z mobilů držených v ruce, rozsvícení světel v období mimo letní čas po celou dobu jízdy také dělá značnému počtu řidičů problém a jenom pochopení chodců, že vynucovat si přednost skákáním pod motorová vozidla je nebezpečné, nijak zvlášť neovlivnilo statistiku dopravních nehod za jejich účasti. Doba "hájení" však skončila a policisté u nechápavých účastníků silničního provozu poněkud přitvrdili. Najednou svítí více vozidel a pár kavalírů zastavujících před přechodem už se také najde. Nejde o vybrané pokuty, za ty si policie nic koupit nemůže a hezky je odevzdá státu. Jde přeci o zdraví.

Můžeme již také hodnotit loňský rok z pohledu kriminality. Nebudu unavovat čísly, ale celkově i u nás klesl počet trestných činů, zejména majetkových. Dík za to patří i občanům, kteří si viditelně lépe zajišťují svůj majetek, zejména byty a domy. V loňském roce se nám podařilo objasnit několik případů sérií vloupání do různých objektů a tak si můžeme od některých darebů na čas oddechnout. Ale znáte to, jednoho "vyhodíte dveřmi" a další se vám cpou dovnitř oknem. A tak jedeme letos vesele dál. Tím si ale nestěžujeme, je to naše práce. A když nám občan pomůže, a tedy i sám sobě, práce jde od ruky. Podařilo se objasnit případ vyděračů, kteří odcizili poškozenému auto a chtěli mu ho za "mírný poplatek" 30.000 Kč Kč vrátit zpět. Poškozený se policii svěřil a tak má teď nejen své peníze, ale i auto. Kdyby se rozhodl být tajnůstkářem, asi by neměl ani jedno, jak už známe z našich zkušeností. Dalším příkladem je zadržení pachatelky, která hned první den letošního roku před restaurací ve Velké Chuchli v opilosti bodla naprosto nevinného a pro ni do té doby neznámého muže, nebo vyděračky, která jako kontrolorka vyhrožovala zrušením malých živnostenských provozoven, ač na to neměla pravomoci a byla našimi policisty zadržena při přebírání částky 10.000 Kč. Zadrželi jsme také pachatele, který si ve Stodůlkách udělal ze sídliště střelnici, pachatele přepadení taxikáře, loupeží, dealery drog, desítky pachatelů krádeží v obchodních domech, pachatelů leasingových, daňových a úvěrových podvodů a jiných zlosynů. Podařilo se nám chytit partu "chlapečků" ve věku od 10 do 15 let, kteří házeli kameny na projíždějící vlaky. Copak si asi myslely jejich maminky, že zrovna dělají? Jestli je to vůbec zajímalo. Našli jsme několik hledaných a pohřešovaných osob a nebo naopak osob, které měly soudem pobyt v Praze nebo dokonce v celé České republice zakázán. Zkrátka na jedno obvodní ředitelství toho bylo od začátku roku více než na venkovském okrese za celý rok. Užili jsme si ale i trochu té venkovské legrace a nebo také trošku té pohádky jak Ukrajinec ke štěstí přišel. V prvním případě jsme jedné paní přeorali celou zahrádku, když si vzpomněla, že našla loni na jaře granát, který tam její otec po válce zakopal, a který potom ona sama ze strachu zakopala znovu. Žádný granát nebyl nalezen, ale paní má zahrádku lehčí o 20 kilo starého železa a může rovnou sázet. Ve druhém příběhu, v tom o štěstí, si zmiňovaný Ukrajinec "ustlal" v zákoutí ústí tunelu metra ve stanici Anděl. Přijíždějící vlak metra ho sfouknul přímo pod sebe. Kdo by čekal krvavý román, bude asi zklamán. Zázrakem to odnesl jednou nekomplikovanou zlomeninou nohy a malou tržnou rankou. Jo, sousedé, takové starosti na naši hlavu. To metro do toho sice moc nepasuje, ale řekněte sami, nebylo by to hezké, kdybychom si navzájem takto po sousedsku jako na venkově pomáhali? My bychom vám občas zryli zahrádku a vy byste nám na oplátku řekli, kdo že to na vsi krade. No, je třeba se probudit a znovu do obvyklé práce. I když trochou té pomoci určitě nepohrdneme.