Ježíšek se usmíval na Makču Pikču

Tolik lidí na Makču Pikču se vidí jen na Štědrý den (prohlídka tratě)"Utíkej, ať tátu ještě dohoníš", povzbuzovali čumilové malého závodníka, deroucího se do prudkého stoupání na proklínaný kopec Makču Pikču. Klučina přibrzdil, popadl dech a stačil jen vykřiknout: "To není táta, to je děda, táta poběží za chvíli" a pelášil dál.

Vítěz závodů uprostřed kamarádů a svěřenců

Tak takhle nějak to vypadalo na Štědrý den roku 2000 mezi jedenáctou a třináctou hodinou na dnes již legendami opředeném kopci mezi nádržemi. Zpočátku to na srazu ani nevypadalo na nějakou hojnou účast, ale když se ozvalo po půl jedenácté z úst autora této akce "všichni ke startu", začali se objevovat další a další závodníci, takže kolem startu to za několik minut vypadalo jako ve velkém mraveništi. Startovní listina nakonec byla uzavřena s 87 jmény startujících, přičemž nejmladšímu bylo 5 a nejstaršímu 58 let. Úderem jedenácté se postupně po dvojicích vydávali zdolávat hrozný kopec další a další závodníci, dokonce i celé rodiny se sešly nahoře v cíli. A tam, blízko nebes, všechny očekával samotný Ježíšek (převtělený pro tuto chvíli do podoby čtyř sličných atletek) a po vyslechnutí koledy nebo básničky rozdával i drobné laskominky. A dokonce se našli i tací, kteří téměř po kolenou dolezli na samý vrchol kopce a nemajíce dalších sil postavit se na nohy, doslova v pokleku a bez dechu dokázali zazpívat koledu, aby pak padli Ježíškovi k nohám a vyžadovali umělé dýchání.

Atmosféra byla vynikající a závodnický vrchol předvedl vítěz Honza Pleschinger, který v úplném závěru přesvědčil všechny, kdo je na Makču Pikču králem. V novém traťovém rekordu doslova vylétl nahoru a obhájil své loňské prvenství.

Už se všichni těšíme na příští, již čtvrtý ročník. Kompletní výsledky najdete na www.sokolstodulky.aktualne.cz

Vladimír Podroužek