Jak se žije Slovákům v Praze 13 ?

Dr. Peter Lipták, předseda Obce Slováků v České republice, žije na Lužinách s rodinou již od roku 1989. A jeho paní pracuje jako vedoucí místní pobočky Městské knihovny. Na Lužinách - v pronajatých prostorách - sídlí i redakce časopisu Korene, který Obec vydává. Kanceláře v Panské ulici, odkud se sem přestěhovali, byly pro sdružení již finančně neúnosné.

Menšina Slováků v České republice zahrnuje podle statistiky z roku 1991 celkem 314 000 osob. Můžete, pane doktore, odhadnout, kolik Slováků žije v Praze 13?

Poslední sčítání bylo ještě za trvání tehdejší České a Slovenské federativní republiky, po sčítání lidu, domů a bytů v příštím roce budeme moudřejší. Ale Slováků tady žije dost, vždyť v nedávných dobách toto sídliště bylo skutečně "federální". Řadu bytů získali vojáci z povolání, což je i můj případ. V celé Praze nás je 24 000 Slováků. Těžko odhadovat, kolik v Praze 13...

Poslední Sněm Obce Slováků se uskutečnil v roce 1999. Jaké závěry z něho pro vás osobně vyplynuly?

Byl jsem opět zvolen do funkce předsedy Obce Slováků v ČR, v jejímž čele stojí sedmičlenná Výkonná rada. V celé republice pracuje devět regionálních obcí; v Karviné, Brně, Kroměříži, Praze, Kladně, Táboře, Plzni, Karlových Varech a v Sokolově. Obec Slováků v Praze je nejpočetnější, má asi 300 členů. Každá má svého předsedu a výbor a fungují relativně samostatně. Každá je svým způsobem specifická - někde se věnují více sportu, turistice, někde pořádají zájezdy na Slovensko, besedy se zajímavými lidmi.

V naší koncepci byly formulovány dvě zásady: Na prvním místě je udržení slovenskosti, když už ne v projevech, v řeči, tak alespoň v srdci. Aby Slováci věděli, že jsou Slováci a nestyděli se za to. Druhým principiálním cílem činnosti Obce Slováků je pěstovat vzájemnost Čechů a Slováků. Aby státy nešly od sebe, ale vedle sebe a spolu. Proto jsme přišli i s cenou Mateje Hrebendy, kterou dáváme každoročně vždy jednomu Čechovi a jednomu Slovákovi za výrazný přínos k pěstování vzájemnosti a nadstandardních vztahů. Jako první je převzali Miro Smolák, který také bydlí v Praze 13, a Petr Uhl.

Počátkem ledna 1993 se z obyvatel jednoho státu zrodila menšina... Jak jste se s touto skutečností vyrovnal?

To byla velká změna, de jure i de facto. Polská menšina je jedinou menšinou, která souvisle obývá určité území - Těšínsko a Slezsko, zatímco všechny ostatní menšiny jsou rozmístěné po celém území České republiky. Nejvíce Slováků je na severu republiky, na západě a v hlavním městě. Problém nastal po rozdělení republiky se státním občanstvím. Nyní již máme dvojí občanství. Výhoda by to byla v tom, kdybych se chtěl vrátit nebo kupovat na Slovensku nějakou nemovitost, jako cizinec bych to neměl jednoduché. Nic takového ale zatím udělat nehodlám. Pro mě je to spíše taková satisfakce, že mám doklad o tom, že jsem občanem Slovenské republiky. Dobrý pocit, že jsem občanem obou států.

Jaké máte zkušenosti s celníky?

Občas nadávám, co mohu jiného? Jednou nás zdrželi v Kútoch hodinu. Slovenští celníci a policie na hranicích - to by byl námět pro celý článek. Na rozdíl od svých českých nebo maďarských kolegů působí jaksi zanedbaně a jejich vystupování není dostatečně profesionální. Málokdy osloví cestujícího pozdravem. To není nejlepší vstupní vizitka Slovenska. Čeští celníci jsou profesionálnější, na první pohled z nich má člověk dobrý dojem.

A jak jste spokojený s úředníky v České republice?

Když jdu na úřad, mluvím většinou česky, nedělá mi to problémy. Ale mám zkušenost, že i když mluvím slovensky, je to v pořádku. Z výzkumů veřejného mínění, které byly publikované naposledy asi před rokem, vyplývá, že asi sedmdesáti procentům Čechů jsou Slováci ze všech národnostních menšin nejbližší.

Česky jsem se naučil již v dětství, pátou třídu základní školy jsem absolvoval v Čechách, můj otec pracoval v Sokolově při výstavbě elektrárny. Předtím jsem už četl běžně české i slovenské knihy, s tím jsem neměl problémy.

Dnes již slovenský jazyk běžně neslyšíme...

V Českém rozhlase slyšíme několik slovenských zpěváků a skupin. Překvapený jsem byl nedávno, když jsem viděl na TV3 reportérku, mluvící slovensky. U dospělých absence slovenského jazyka v ČR zatím nečiní problémy. Ale u dětí, které se narodily až po rozdělení republiky, je slovenština velký problém. Je to pro ně cizí řeč.

Moje starší dcera se narodila a vyrůstala do svých sedmi let na Slovensku. Vdala se za Pražáka, ale mluví slovensky. Mladší dcerka chodí od počátku do českých škol, ta má se slovenskou gramatikou problémy, často používá bohemismy. Ale je schopná v rozhovoru se dvěma lidmi, z nichž jeden je Čech a druhý Slovák, mluvit střídavě ve dvou jazycích.

Jaký je váš vztah k Praze 13?

Velice dobrý, jsme tady spokojeni. Znám pana starostu Bratského ještě z dob před rokem 1989. Tehdy pracoval jako instruktor plavání v Motorletu Radlice a moji dceru naučil plavat. Navíc je sám poloviční Slovák, takže se ke Slovákům hlásí velice vřele. Když se potkáme, mluví se mnou slovensky. A skutečně dobře.

Renata Marešová

Cenu Mateje Hrebendy získali letos ministři školství

Obec Slováků v České republice oceňuje cenou Mateje Hrebendy významné osobnosti ČR a SR za přínos k formování vzájemně prospěšných nadstandardních vztahů mezi ČR a SR. Cena - v podobě sošky - je nazvána po Mateji Hrebendovi (1796 - 1880), slepci, který sbíral lidové písně, psal verše a především byl neúnavným kolportérem slovenských a českých knih. Patřil mezi posly vzájemnosti těchto blízkých národů.

Letos - 8.12. - cenu získali pan Eduard Zeman, ministr školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, a pan Milan Ftáčnik, ministr školství Slovenské republiky. Cenu převzali z rukou předsedy sdružení Petera Liptáka ve Slovenském institutu v Praze 1.

Oba pánové podepsali před časem protokol o spolupráci České republiky a Slovenské republiky v oblasti školství, vzdělávání, tělovýchovy a mládeže, na jehož základě byla zrušena bariéra tzv. kvót. Ještě do roku 1988 platily kvóty na studium Slováků na českých vysokých školách a naopak Čechů na Slovensku.

"V současné době studuje v ČR celkem 4000 slovenských vysokoškoláků," potvrdil nám Dr. Peter Lipták, předseda Obce Slováků v ČR. "V tomto školním roce nastoupilo ke studiu nově kolem dvou tisíc Slováků. Na 1.lékařské fakultě UK je v 1.ročníků padesát procent Slováků, což rektor UK Prof. Ivan Wilhelm komentuje slovy: "Ke studiu nejsou přijímáni studenti podle národností, ale jak splní podmínky přijímacího pohovoru."